Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- kompaktni [2015/02/26 12:36] – ame
+++ kompaktni [2018/12/17 18:08] – ame
@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ==== KOMPAKTNÍ RODOKMEN RÁČKŮ Z RAČIC ====
-Roku 1222 je poprvé uváděn Gerhard ze Zbraslavi jako svědek na velkém imunitním privilegiu českého krále Přemysla Otakara I., určenému řádu německých rytířů. Roku 1234 je jmenován jako beneficiář přerovský (přerovský hrad náležel do raně středověké moravské hradské soustavy) a v letech 1236-1240 jako kastelán olomoucký.
+Roku 1222 je poprvé uváděn Gerhard ze Zbraslavi jako svědek na velkém imunitním privilegiu českého krále Přemysla Otakara I., určenému řádu německých rytířů.
-Gerhard měl pět dětí (i když se ve starší literatuře hovoří i o dalších potomcích). Jeho syn Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem kunštátské linie (a tudíž prapředkem Jiřího z Poděbrad). A další Gerhardův syn Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (1261-1291), který založil v blízkosti Brna hrad Obřany. Čtvrtý Gerhardův syn Smil ze Zbraslavi a Střílek byl v roce 1256 brumovským purkrabím a jediná Gerhardova dcera Žofie se stala manželkou Bohuše z Drahotuš.
+//Roku 1222 nachází svůj genealogický počátek celá řada moravských šlechtických rodů. Tehdy totiž po smrti markrabího Vladislava Jindřicha převzal úřadování český tým kancelistů zvyklých již po západním vzoru užívat u jmen šlechticů predikáty.//
-Roku 1252 je Mikul psán po Drnovicích, a to na rukopisu Źďárského kláštera, zakládaného v tom roce Mikulovým bratrem. Drnovice u Vyškova společně se sousedícími Račicemi zdědily roky 1227 sestry Ofka a Svatochňa (//Soforinis meis duabus Ewfemie et Swatohne in Morauia Drunowici et Ratsici//) po svém bezdětném strýci, Hrabišici Kojatovi z Hněvína Mostu. Roku 1255 svědčí na závěti Bočka, nejstaršího Mikulova bratra, Ostoj z Račic, pravděpodobně Mikulův syn. (V roce 1314 nacházím v Jevišovicích svědčit Ostoje z Černína: CDM VI. s. 54.)
+Roku 1234 je jmenován jako beneficiář přerovský (přerovský hrad náležel do raně středověké moravské hradské soustavy) a v letech 1236-1240 jako kastelán olomoucký.
+//Roku 1241 je Olomouc krátce obléhána Mongoly/Tatary.//
+Gerhard měl pět dětí (i když se ve starší literatuře hovoří i o dalších potomcích). Prvorozený Boček již svým jménem napovídá, že jeho matka nepřežila porod (byl vyňat z boku). Psal se po Jaroslavicích a Zbraslavi a byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (zmiňovaném mezi lety 1261-1291), který založil v blízkosti Brna hrad Obřany. Mikul ze Zbraslavi byl tedy prvním potomkem druhé Gerhardovy manželky a byl zakladatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem kunštátské linie (a tudíž prapředkem Jiřího z Poděbrad). Čtvrtý Gerhardův syn Smil ze Zbraslavi a Střílek byl v roce 1256 brumovským purkrabím a jediná Gerhardova dcera Žofie se stala manželkou Bohuše z Drahotuš.
+Roku 1252 je Mikul psán po Drnovicích, a to na rukopisu Źďárského kláštera, zakládaného v tom roce Mikulovým bratrem. Drnovice u Vyškova společně se sousedícími Račicemi zdědily roky 1227 sestry Ofka a Svatochňa (//Soforinis meis duabus Ewfemie et Swatohne in Morauia Drunowici et Ratsici//) po svém bezdětném strýci, Hrabišici Kojatovi z Hněvína Mostu. Roku 1255 svědčí na závěti Bočka, nejstaršího Mikulova bratra, Ostoj z Račic, možná Mikulův syn. (V roce 1314 nacházím v Jevišovicích svědčit Ostoje z Černína: CDM VI. s. 54.)
 Račice u Hrotovic v okrese Třebíč jsou listinně doloženy teprve v roce 1271, kdy Artleb z Myslibořic, chystaje se na výpravu do Uher, poručil ve své závěti na stavbu (opus) kostela v Račicích 2 kopy grošů. Kostel dostal zasvěcení svatému Václavu, stará obecní pečeť měla ve znaku špičatou dřevěnou kapličku, nad ní nápis: RAZIZ, dole otevřený věnec.