obrany
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Následující verze | Předchozí verze | ||
obrany [2014/12/23 09:07] – vytvořeno ame | obrany [2022/05/25 07:53] (aktuální) – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
\\ | \\ | ||
- | ==== OBŘANY U BRNA ==== | + | ==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK |
- | Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století, v současnosti se má za to, že majitelem byl Přibyslav z Křižanova, | + | Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století. Autor Velkého letopisu Žďárského, sepsaného kolem roku 1300, který byl svědkem stavby Žďárského kláštera a který |
- | Původní sídlo Zbraslavských bylo asi u kostela, hrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhard, který | + | Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval |
- | Gerhard z Obřan se v době zmatků | + | Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojska. Ve stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králem, ale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla |
- | V době po zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě | + | //Troufněme si postavit tuto hypotézu: skutečnost, |
- | Po Smilově smrti hrad Obřany získal Jindřich z Lipé, který | + | Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova, |
+ | |||
+ | Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími (ale vysoce pravděpodobně bez Mikula) zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně ve svých 45 letech právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. | ||
+ | |||
+ | Původní sídlo Zbraslavských v Obřanech bylo asi u kostela, hrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhard, který se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: hrady.cz). | ||
+ | |||
+ | === BOČKŮV ROZROD === | ||
+ | |||
+ | Boček po sobě zanechal dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství zdědil Smilův mladší bratr Gerhard ze Zbraslavi a Obřan, zmiňovaný mezi lety 1261 a 1291. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy. | ||
+ | |||
+ | Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále. V době zmatků po smrti Přemysla Otaktara II. začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému, a stal se, stejně jako mnoho dalších šlechticů, | ||
+ | |||
+ | Ze Špilberka byl Gerhard propuštěn v roce 1283 v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace, majetek mu byl vrácen a roku 1285 či krátce předtím byl navíc odměněn funkcí moravského podkomořího (Zdroj: Wikipedia). Ovšem zanedlouho byl ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Gerhard ze Zbraslavi a Obřan zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan. | ||
+ | |||
+ | === POSLEDNÍ GENERACE BOČKOVÝCH POTOMKŮ === | ||
+ | |||
+ | První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz). | ||
+ | |||
+ | Po vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, | ||
+ | |||
+ | Roku 1312 Obřany získal Jindřich z Lipé, který |
obrany.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:53 autor: ame