Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


obrany

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
obrany [2014/12/23 09:07]
ame vytvořeno
obrany [2022/05/25 07:53] (aktuální)
ame
Řádek 1: Řádek 1:
 \\ \\
-==== OBŘANY U BRNA ====+==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK ​====
  
-Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století, v současnosti se má za to, že majitelem byl Přibyslav z Křižanova, ​jehož dcera Eufémie ​jej přinesla ​buď věnem nebo dědictvím ​do manželství s Bočkem ze Zbraslavi a Jaroslavic (Zdroj: J. Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům).+Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století. Autor Velkého letopisu Žďárskéhosepsaného kolem roku 1300, který byl svědkem stavby Žďárského kláštera a který ​něm strávil většinu svého života, přisuzuje Obřany Zbraslavským a uvádí výslovně: "Otec jeho (zakladatele Bočka) byl Gerhard maje příjmí podle hradu, který slul Obřany. Dosti znamenitý býval to hrad, nyní jest zbořen."​ (překlad: Fr. Palacký) V současnosti se nicméně ​má za to, že majitelem ​Obřan ​byl před Bočkem ze Zbraslavi jeho tchán ​Přibyslav z Křižanova, ​že jej jeho dcera Eufémie přinesla ​ do manželství s Bočkem ze Zbraslavi a Jaroslavic ​buď věnem nebo dědictvím ​(Zdroj: J. Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům). Tuto teorii potvrzuje , že se Přibyslav z Křižanova po Obřanech opakovaně psal, jak uvádí Miroslav Plaček v monografii "Páni z Kunštátu"​
  
-Původní sídlo Zbraslavských bylo asi u kostelahrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhardkterý ​se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: ​hrady.cz). +Bočekpsaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval ​Boček a jeho rod během povstání ​mladšího krále Přemysla ke konci 40. let. Jeho švagři Havel a Smil stáli pevně na straně Václava I. O Bočkovi to zcela jisté nenímohl zaujmout neutrální postoj a vyčkávat, jak se situace vyvine. Ať to bylo jakkoliv, Boček neztratil při potrestání povstalců, ale ani při nástupu Přemysla II., když odměňoval své bývalé spojence na úkor svých bývalých protivníků ​(Zdroj: ​e-stredovek.cz).
  
-Gerhard z Obřan se v době zmatků ​po bitvě na Moravském poli stal jako mnoho dalších šlechticů loupeživým rytířemOkrádal zejména bohaté brněnské kupceza což mu byl hrad dobit královským vojskem, samotný Gerhard byl spolu s dalšími uvězněn na Špilberku, odkud se dostal ​až po přísaze ​věrnosti králi Václavovi II. 28. února 1286. Majetek mu byl vrácenHrad Obřany však sloužil posádce jako centrum dalších loupeží za vlády jeho syna (druhorozenéhoneboť prvorozený bratr Boček zemřel jenom 5 let po otci) Smila musel tak být dobit znovu (Zdroj: hrady.cz)+Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojskaVe stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králemale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla ​páni z Perneggu byli hrabaty díky vlastnictví hrabství Deggendorf (Bavorsku)Boček, hrabě bez hrabství, ale i tak tímto mohl užívat a užíval lepší titul než všichni ostatní čeští velmoži. Tato pocta nebyla dědičná, Bočkovi potomci již toto území nespravovali ​titulu neužívali
  
-V době po zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě ​po nástupu Jana Lucemburského ​na český trůse postavil na stranu jeho opozicePo vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburskéhopo smrti svého strašího bratra, po krátkou dobu českého krále Rudolfa, konkurenčního zájemce o český trůn. Smil rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313 zemřel. Nezanechal mužských potomků ​rod pánů z Obřan, potomků Gerhardova ​nejstaršího syna Bočka, vymřel po meči. Jediná Smilova dcera byla jeptiškou (Zdroj: Wikipedia).+//Troufněme si postavit tuto hypotézu: skutečnost,​ že se Boček nikdy nepsal ​po rodné Zbraslavi, by nás mohla dovést ke spekulaci, ​že Zbraslav získal zakladatel rodu Gerhard věnem od druhé manželky, matky Mikula, Smila a KunyCož by i vysvětlovaloproč právě Mikul zůstal na rodové Zbraslavi ​a na rozdíl od svých bratří nikdy nevstoupil do nějakého úřaduPro by hovořila i skutečnostže listinách nacházíme Gerharda s přídomkem ze Zbraslavi v roce 1222 a jeho druhorozeného Mikula již 11 let poté - v roce 1222 tedy již musel být Mikul na světě ​Gerhard již tedy musel být po druhém sňatku. A konečně pro druhý sňatek Gerharda hovoří i samotné jméno ​nejstaršího syna "Boček" - císařský řez v té době matka nepřežila,​ otec nenarozeného dítěte se u komplikovaného porodu měl právo rozhodnout pro matku, nebo pro dítě.//
  
-Po Smilově smrti hrad Obřany získal Jindřich z Lipé, který ​+Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova,​ významného kolonizátora česko-moravského pohraničí,​ po němž zdědila rozsáhlé statky. Boček a jeho potomci tak získali Křižanov, moravskou část Vysočiny i statky na jižní Moravě. Boček završil snahu svého tchána a založil roku 1252 ve Žďáru cisterciácký klášter.  
 + 
 +Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími (ale vysoce pravděpodobně bez Mikula) zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně ve svých 45 letech právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. 
 + 
 +Původní sídlo Zbraslavských v Obřanech bylo asi u kostela, hrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhard, který se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: hrady.cz).  
 + 
 +=== BOČKŮV ROZROD === 
 + 
 +Boček po sobě zanechal dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství zdědil Smilův mladší bratr Gerhard ze Zbraslavi a Obřan, zmiňovaný mezi lety 1261 a 1291. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy.  
 + 
 +Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále. V době zmatků po smrti Přemysla Otaktara II. začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému, a stal se, stejně jako mnoho dalších šlechticů,​ loupeživým rytířem. Obřanský ​hrad byl dobit královským vojskem, samotný Gerhard byl v roce 1282 spolu s dalšími odbojníky zatčen a uvězněn na Špilberku. (Zdroj: hrady.cz) 
 + 
 +Ze Špilberka byl Gerhard propuštěn v roce 1283 v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace, majetek mu byl vrácen a roku 1285 či krátce předtím byl navíc odměněn funkcí moravského podkomořího (Zdroj: Wikipedia). Ovšem zanedlouho byl ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Gerhard ze Zbraslavi a Obřan zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan.  
 + 
 +=== POSLEDNÍ GENERACE BOČKOVÝCH POTOMKŮ === 
 + 
 +První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz).  
 + 
 +Po vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského,​ až na krátkou dobu vlády českého krále Rudolfa Habsburského 1306/1307, konkurenčního zájemce o český trůn. Smil zemřel v rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan, rozrod potomků Bočka, nejstaršího syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, vymřel po meči. Jediná Smilova dcera Anna byla jeptiškou (Zdroj: Wikipedia). 
 + 
 +Roku 1312 Obřany získal Jindřich z Lipé, který ​okolní pozemky věnoval brněnským cisterciačkám.
obrany.1419322031.txt.gz · Poslední úprava: 2014/12/23 09:07 autor: ame