racice_bobrova
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
racice_bobrova [2018/12/18 18:10] – ame | racice_bobrova [2022/05/25 09:28] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
//...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], | //...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], | ||
- | Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (roku 1607 přichází | + | Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (v tom roce se ve zdrojích objevuje |
Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka. | Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka. | ||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, | Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, | ||
- | // | + | |
+ | ____ | ||
+ | odkládám si na později někdy: 1813 - 1831 byl ve Velké Bíteši farážem Ign. Ráček (Vlastivěda Moravské, okres Bítešský, | ||
+ | ____ | ||
+ | //[[http:// | ||
racice_bobrova.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 10:03 autor: ame