Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


racice_trebic

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
racice_trebic [2018/11/22 18:07]
ame
racice_trebic [2018/12/18 18:53] (aktuální)
ame
Řádek 4: Řádek 4:
 //...co bylo dřív: ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]] a v každém případě v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]]...//​ //...co bylo dřív: ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]] a v každém případě v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]]...//​
  
-//Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic,​ chystaje se r. 1271 na výpravu do Uher, poručil ve své závěti na stavbu (opus) kostela v Račicích 2 kopy gr. Kostel zachoval v presbytáři čistě gotický sloh, v kostele jsou 2 oltáře a náleží mu starý gotický kalich. Na věži visí 2 staré zvony, větší 6 centů těžký z r. 1491 s nápisem: Tento zvon jest ulitý ke cti a chvále Pánu Bohu a svatému Václavovi Léta Božího MCCCCLXXXXI,​ menší jest bez nápisu. Stará pečeť měla ve znaku špičatou dřevěnou kapličku, nad ní nápis: RAZIZ, dole otevřený věnec.// (Zdroj: hrotovicko.cz/​racice)+//"Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic,​ chystaje se r. 1271 na výpravu do Uher, poručil ve své závěti na stavbu (opus) kostela v Račicích 2 kopy gr. Kostel zachoval v presbytáři čistě gotický sloh, v kostele jsou 2 oltáře a náleží mu starý gotický kalich. Na věži visí 2 staré zvony, větší 6 centů těžký z r. 1491 s nápisem: Tento zvon jest ulitý ke cti a chvále Pánu Bohu a svatému Václavovi Léta Božího MCCCCLXXXXI,​ menší jest bez nápisu. Stará pečeť měla ve znaku špičatou dřevěnou kapličku, nad ní nápis: RAZIZ, dole otevřený věnec."// (Zdroj: hrotovicko.cz/​racice)
  
 Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský,​ mimo jiné //Oztoi de Raschiz// (Codex diplomatic Moraviae, III, s. 200-201). Je uveden v půlce řady svědků. Na listině z roku 1279, kterou se urovnal spor mezi kněžickým farářem Vojslavem a Zdislavou, dcerou Hartliba z Dubu, čteme svědka Kunu z Račic. Tak zní zatím oficiální verze, ovšem naší hypotézou je, že se minimálně v padesátých letech stále ještě jednalo o Račice u Vyškova. Klíčem k pochopení pohybu Račické linie Zbraslavského rodu je listina zakládající Žďárský klášter, kde se Mikul ze Zbraslavi a Račic psal po Drnovicích. Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský,​ mimo jiné //Oztoi de Raschiz// (Codex diplomatic Moraviae, III, s. 200-201). Je uveden v půlce řady svědků. Na listině z roku 1279, kterou se urovnal spor mezi kněžickým farářem Vojslavem a Zdislavou, dcerou Hartliba z Dubu, čteme svědka Kunu z Račic. Tak zní zatím oficiální verze, ovšem naší hypotézou je, že se minimálně v padesátých letech stále ještě jednalo o Račice u Vyškova. Klíčem k pochopení pohybu Račické linie Zbraslavského rodu je listina zakládající Žďárský klášter, kde se Mikul ze Zbraslavi a Račic psal po Drnovicích.
Řádek 10: Řádek 10:
 === RÁČCI V RAČICÍCH U HROTOVIC === === RÁČCI V RAČICÍCH U HROTOVIC ===
  
-Vlastivěda moravská: "//Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: ​Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly olomucké) Petr z Račic, muž bohabojný, kteréhož Jan, kardinál a arcibiskup pražský potvrdil. Za jeho úřadu r. 1434 v sobotu ve vigilii na Nebevzetí Panny Marie veliké povětří se strhlo a střechu kostelní i s věží pokazilo. On korunoval po smrti Kunráta ze Zvole za biskupa Pavla z Miličina. Zemřel r. 1451 21. Martii.“ Dále z se tohoto rodu narodila Dorota z Račic, abatyše kláštera Pustiměřského a Kateřina, převora kláštera Dalešického.//​+Vlastivěda moravská: "//Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: ​'Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly olomucké) Petr z Račic, muž bohabojný, kteréhož Jan, kardinál a arcibiskup pražský potvrdil. Za jeho úřadu r. 1434 v sobotu ve vigilii na Nebevzetí Panny Marie veliké povětří se strhlo a střechu kostelní i s věží pokazilo. On korunoval po smrti Kunráta ze Zvole za biskupa Pavla z Miličina. Zemřel r. 1451 21. Martii.' ​Dále z se tohoto rodu narodila Dorota z Račic, abatyše kláštera Pustiměřského a Kateřina, převora kláštera Dalešického."//
  
-Je tu ještě jeden zápis z kartotéky Augusta Sedláčka vztahující se ke konci 15. století:+Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o chto příslušnících rodu Račických (roky uvádějí listinné doklady, v nichž jsou dotyční účastni a pravděpodobně v dospělém věku):
  
-{{:​mikulas_1497.jpg?​200|Mikuláš_1497}} +  ​* 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma, roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, ​měl by tedy již být po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic, jak stojí naše hypotéza vysvětlující přídomek z Drnovic, čímž by se současně doložilo příbuzenství Drnovských s rodem ze Zbraslavi)
- +
-Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček z Kunštátu s predikátem z Valče a Mikuláš z Kunštátu (opět můžeme nahradit predikátem ze Zbraslavi). Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum//​ (knihy půhonné a nálezové),​ svazek VII., strana 139: +
- +
-{{:​lcbvii_139.png?​300|LVB_VII_139_náhled}} +
- +
-Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu).  +
- +
-Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" a "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..."​ je zřejmé, že pokud by Mikulášovi předci faru ve Valči buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru nepředali, měl by na ni nárok Kunštát jakožto na dědictví. Mikuláš ze Zbraslavi a Račic, opat VIlémovský tedy neměl sourozence a nejbližší známý příbuzný v roce 1497 byl Jan Boček z Kunštátu. +
- +
-V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13. století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). +
- +
-**Pro nás je tato zpráva velmi významná, protože stvrzuje, že ještě na konci 15. století, řadu let po smrti Jiřího z Poděbrad a několik desetiletí po založení Račic u Žďáru a poté, co se v nich Mikuláš s Barborou usadili, věděli členové Mikulova i Kunova rozrodu o svém příbuzenském vztahu a společném původu a bylo to známo také veřejně.** +
- +
-Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických:​ +
- +
-  ​* 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma, roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, ​je tedy již po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic)+
   * 1255 Ostoj z Račic (svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic)   * 1255 Ostoj z Račic (svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic)
   * 1275 Ješek z Drnovic   * 1275 Ješek z Drnovic
Řádek 62: Řádek 46:
   * 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického   * 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického
  
-S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného,​ značně nesouvislého rodokmenu:+Máme tu jeden zápis z kartotéky Augusta Sedláčka vztahující se ke konci 15. století:
  
-{{ :mikula_z_racic.png |Mikula z Racic}}+{{:mikulas_1497.jpg?200|Mikuláš_1497}}
  
-//​...[[racice_bobrova|jak to bylo dál]]...//+Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček z Kunštátu s predikátem z Valče ​Mikuláš z Kunštátu (můžeme nahradit predikátem ze Zbraslavi)Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum//​ (knihy půhonné a nálezové),​ svazek VII., strana 139:
  
-{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}+{{:lcbvii_139.png?300|LVB_VII_139_náhled}}
  
-Pro pozdější úvahy si sem odkládám ​lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419:+Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu).  
 + 
 +Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" a "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..."​ je zřejmé, že pokud by Mikulášovi předci faru ve Valči buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru nepředali, měl by na ni nárok Kunštát jakožto na dědictví. Mikuláš ze Zbraslavi a Račic, opat VIlémovský tedy neměl sourozence a nejbližší známý příbuzný v roce 1497 byl Jan Boček z Kunštátu. 
 + 
 +V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13. století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). 
 + 
 +Pro nás je tato zpráva velmi významná, protože stvrzuje, že ještě na konci 15. století, řadu let po smrti Jiřího z Poděbrad a několik desetiletí po založení Račic u Žďáru a poté, co se v nich Mikuláš s Barborou usadili, věděli členové Mikulova i Kunova rozrodu o svém příbuzenském vztahu a společném původu a bylo to známo také veřejně. 
 + 
 +O blízkosti vztahů mezi potomky Mikula a Kuny, synů zakladatele rodu Gerharda ze Zbraslavi, na přelomu 14. a 15. století svědčí další dvě skutečnosti. Jednak tu máme lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: 
 + 
 {{:​beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}} {{:​beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}}
  
Řádek 78: Řádek 71:
  
 Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-) Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-)
 +
 +A pak je tu ještě v druhé polovině 14. století sňatek Anny z Kunštátu (prapravnučky Gerharda ze Zbraslavi a prapratety Jiřího z Poděbrad) s Jindřichem Drnovským z Drnovic (zmiňovaném mezi lety 1353-1368) a jejich 6 potomků.
 +
 +//​...[[racice_bobrova|a jak to bylo dál]]...//
 +
 +{{ :​zbraslav_erb.jpg?​100 |zbraslavští}}
racice_trebic.1542906421.txt.gz · Poslední úprava: 2018/11/22 18:07 autor: ame