Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


racice_vyskov

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
racice_vyskov [2014/11/01 16:53]
ame
racice_vyskov [2018/12/17 19:19] (aktuální)
ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== RÁČCI V RAČICÍCH A DRNOVICÍCH U VYŠKOVA ==== ==== RÁČCI V RAČICÍCH A DRNOVICÍCH U VYŠKOVA ====
  
-//...[[zbraslav|co bylo dřív]]...//​+//...co bylo dřív: [[zbraslav|Ráčci na Zbraslavi]] a možná i [[obrany|prapředek v Obřanech]]...//
  
-Za první písemnou zmínku Drnovic lze považovat uvedení ve výčtu majetku třebíčského benediktinského kláštera Nanebevzetí P. Marie v roce 1104. Račice ​a Drnovice ​u Vyškova jsou zmíněny poprvé r. 1220, vlastnil ​je Hrabišic Kojata z Hněvína Mostu. O sedm let později, nemaje dědice, odkázal svému bratru Všeboru majetek v Čechách a na Moravě, potažmo ​obě obce, Račice i Drnovice, neteřím, Eufémii a Svatochně / Svatavě ​ (//narozeným ​nejspíš ​po r. 1224, tedy po sňatku rodičů//), podle pověsti zakladatelkám hradu Račice zbudovaného mezi lety 1275 a 1285 (//​Soforinis meis duabus Ewfemie et Swatohne in Morauia Drunowici et Ratsici//).+Za první písemnou zmínku Drnovic lze považovat uvedení ve výčtu majetku třebíčského benediktinského kláštera Nanebevzetí P. Marie v roce 1104. Městys Račice dostal své jméno od potoka Rakovce, protékajícího obcí, který byl od nepaměti plný raků. Račice u Vyškova jsou zmíněny poprvé ​společně s Drnovicemi ​r. 1220, kdy je vlastnil ​Hrabišic Kojata z Hněvína Mostu, podstolí Přemysla Otakara I. O sedm let později, nemaje dědice, odkázal ​(kromě řady dalších odkazů osobám i církvi) ​svému bratru Všeborovi ​majetek v Čechách a na Moravě, potažmo ​dvě moravské sousedící ​obce, Račice i Drnovice, neteřím, Eufémii a Svatochně / Svatavě ​z Oseka (pravděpodobně ​narozeným ​někdy ​po roce 1224), podle pověsti zakladatelkám hradu Račice zbudovaného mezi lety 1275 a 1285 (//​Soforinis meis duabus Ewfemie et Swatohne in Morauia Drunowici et Ratsici//).
  
-Roku 1252, tedy o 25 let později, se v rukopise nově zakládaného Źďárského kláštera píše po Drnovicích bratr zakladatele Bočka Mikul, druhorozený syn Gerharda ze Zbraslavi. ​Kterou z obou sester si Mikul, zakladatel račické linie, ​vzal za ženu, ​není známo. Roku 1255 svědčí na Bočkově závěti Ostoj z Račic, ​nejspíš ​syn Mikula ​umírajícího někdy po roce 1262.+Roku 1252, tedy o 25 let později, se v rukopise nově zakládaného Źďárského kláštera píše po Drnovicích bratr zakladatele Bočka Mikul, druhorozený syn prapředka ​Gerharda ze Zbraslavi. Mikul, zakladatel račické linie, ​si musel vzít za ženu Eufémiiprotože víme, že druhá ze sester, Svatava, se provdala za Slavibora, syna Milíče, příslušníka rodu Hrabišiců a zakladatele rodové větve s predikátem ze Švabenic o erbu čtyř rozletitých střel (Zdroj: e-stredovek.cz). Roku 1255 svědčí na Bočkově závěti Ostoj z Račic, ​možná ​syn Mikuláše, ​umírajícího někdy po roce 1262. Že by byl Ostoj synem Slavibora, tedy potomek Švábenických,​ není pravděpodobné - viz níže, Jako Slaviborovi potomci jsou uváděni Vilém a Kojata
  
-Městys ​Račice dostal své jméno od potoka Rakovceprotékajícího obcíkterý ​byl od nepaměti plný raků.+Dále máme v Račicích a Drnovicích doloženy tyto osoby: 1272-1286 Kojata z Drnovic1275 Ješek z Drnovic1285 Milota z Račic, 1294 Slavibor z Drnovic (Zdroj: Wikipedia, Račické panství). Kojata ​byl synem Slaviborovým. Podle křestních jmen by se ke Švábenickým dal přisoudit Slavibor, kdo z ostatních patřil ke Švabenickým a kdo ke Zbraslavským,​ není zřejmé. Je možné, že si z počátku společný majetek obě rodiny v průběhu 13. století ​ rozdělily. Slavibor měl kromě Kojaty ještě druhého syna Viléma, který se ovšem psal po Náměšti, kterou později na úkor bratrance Časty získal. Ottův slovník naučný uvádí, že se po Náměšti psali i potomci Kojaty: //"​Slavibor (1234-56) držel Drnovice a zůstavil syny Viléma z Náměště (1254-69) a Kojatu z Drnovic (1269-86), jichž potomci byli páni z Náměště."//​ (Zdroj: citováno z msgenealogie.wz.cz) 
  
-//...[[racice_trebic|a jak to bylo dál]]...//+Je proto možné, že by ostatní či jeden z výše jmenovaných,​ Ješek a/nebo Milota, patřili k potomkům Mikuláše ze Zbraslavi a Račic. Na rozdíl od Zbraslavských,​ známe část příslušníků rodu Hrabišiců od třetiny jedenáctého století, Milota ani Ješek se mezi nimi nenacházejí. Jeden Milota se ovšem společně se svým bratrem Sezimou nachází v téže poslední vůli, která Eufémii a Svatochně vynesla Račice a Drnovice, byli družiníky Kojaty z Hrabišic. Ješkové se později vyskytují v rodu pánů z Kunštátu i u Drnovských. 
 + 
 +A propos, rod pánů z Drnovic (u Lysic, okres Blansko - nicméně i Račice se zakládaly druhé a třetí, existence těchto Drnovic je potvrzena až roku 1353, Zdroj: drnovice.cz),​ ukteří mají společné předky s pány z Kunštátu, protože používali (stejně jako Račičtí) totožný znak (Zdroj: Wikipedie, Drnovští z Drnovic). Prvního známého člena rodu Drnovských,​ Jindřicha z Drnovic, listinně doloženého mezi lety 1353 až 1368) si za manžela bere Anna z Kunštátu, prapravnučka prapředka Gerharda ze Zbraslavi. 
 + 
 +Krátce před rokem 1312 se zmocnil hradu Račic loupeživý rytíř Friduš z Linavy, který se stal jedním z nejnebezpečnějších a nejobávanějších lapků na Moravě. Když nastoupil ​ na český trůn nový český panovník Jan Lucemburský,​ rozhodl se vyhovět prosbám svých poddaných, aby zpupného lapku zajal a potrestal. Roku 1312 vytáhl s početným vojskem k Račicím a hrad oblehl. Hrdé sídlo po několik dnů úspěšně odolávalo útokům rytířů. Nakonec se králi podařilo zmocnit hradu lstí. V dalších letech se postupně vystřídali v držení Račic páni z Lipé, Šternberkové,​ páni z Kravař, bratři Černohorští z Biskupic, Haugvicové a páni z Petřvaldu. 
 + 
 +Formulujeme tedy druhou hypotézu: rod Drnovských z Drnovic vznikl jako rozrod rodu pánů ze Zbraslavi ve třetí či čtvrté generaci. Protože rod pánů ze Zbraslavi v Račicích a Drnovicích hledal novou základnu stejně, jako si je budovali ostatní příbuzní z rozrodu ve druhé generaci (Bočkovi potomci v Obřanech a Jaroslavicích,​ Kunovi potomci na Kunštátě a v Jevišovicích),​ snažili se i Račičtí držet s nimi krok - a to ne jenom dary církvi (které nám jsou do dneška dobře doložené),​ tak i budováním rodové základny.  
 + 
 +Proto také Švábenice,​ potomky Slavibora, z Račic a Drnovic vyplatili, čemuž nahrávala i skutečnost,​ že se ze severních Čech pocházející Švábenští dosud nestihli na Moravě usadit. Potomci Mikuláše ze Zbraslavi a Račic v kolonizovaném území nedaleko Kunových Jevišovic založili a budovali nové Račice, nedaleko Kunštátu potom nové Drnovice. Nicméně výdaje bez příjmů ve službách panovníka, kterými se Mikulovi potomci snažili držet krok se svými Zbraslavskými příbuznými,​ je vyčerpaly natolik, že byli nuceni Račice a Drnovice u Vyškova včetně budované tvrze na Račicích vzdát a stáhnout se do nově kolonizovaných Račic a Drnovic. 
 + 
 +//...a jak to bylo dál: [[racice_trebic|Ráčci v Račicích u Hrotovic]]...//
  
 {{ :​zbraslav_erb.jpg?​100 |zbraslavští}} {{ :​zbraslav_erb.jpg?​100 |zbraslavští}}
racice_vyskov.1414857186.txt.gz · Poslední úprava: 2014/11/01 16:53 autor: ame