Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


racice_zdar_svoboda

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
racice_zdar_svoboda [2014/11/01 17:02]
ame vytvořeno
racice_zdar_svoboda [2018/11/23 06:43] (aktuální)
ame
Řádek 1: Řádek 1:
-==== PŘÍTOMNOST RÁČKŮ V RAČICÍCH U ŽĎÁRU PODLE J.F. SVOBODY ====+==== PŘÍTOMNOST RÁČKŮ V RAČICÍCH U ŽĎÁRU ​A V OKOLNÍCH OBCÍCH ​PODLE J.F. SVOBODY ====
  
-Josef František Svoboda: Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. 
  
-Račice (S571 – 575)+"V této době povstal v Račicích svobodný dvůr, o němž osecký rukopis k r1483 zaznamenává že byl prodán s desátky, s právem myslivosti a rybaření mimo 2 rybníky **klášterskému poddanému** Mikulášovi za 30 kop míš. grošů a za kopu ročního platu klášteru."​
  
-Mikuláš r. 1483 koupil od Žďárského kláštera ​Račicích za 30 kop míšeňských grošů a za kopu ročního platu klášteru dvůr desátky, s právem myslivosti a rybařeníRoku 1505 koupil si tento Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera Kuníkovský dvůr křižanovské Olešínce ​ za hotových 10 kop grošů českých ​za 2 slepice ​ a kopu grošů míšeňských ročního platu.+//Josef František Svoboda: Vlastivěda moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp. 572.// 
 +  
 +Srov. vs.: "V roce 1485 prodal žďárský klášter další pustý dvůr. Majetek ​Račicích zakoupil pan Mikuláš,​ který se zavázal zaplatit ​30 kop grošů míšeňskýchNejprve měl zaplatit ​hotovosti 15 kop grošů ​poté odevzdávat splátky po 5 groších. Kromě toho se nový majitel zavázal cisterciákům odevzdávat roční plat 1 kopy grošů..."
  
-Držel asi (on nebo syn jeho stejného jména) i nadále zdejší dvůr, protože v roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů. Jeho nástupcem byl asi Blaha (Blažej) Ráček, neboť tento račický dvořák provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic , úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu ​ a Urban Sudický z Modřic , úředník kláštera tišnovského.+dále:
  
-Rod Ráčků je v té době také na svobodném dvoře ve Vojetínku : Jan Ráček (majitel dvora ve Vojetínku 1560-85), syn Václav (majitel dvora ve Vojetínku 1586 – 1611) s manželkou ​DorotouMarkytasestra DorotinaVítek Ráč, který přejímá 1611 dvůr po otci+"Roku 1484 prodal žďárský konvent panu Mikuláši ​s manželkou ​Barboroudcerou Markétou a strýcem Valentinem za 6 zlatých uherských **rychtářství ve Stržanově** a vymezil jim právo na krčmu a šenkování pivales Greut a loukykde byl pan Mikuláš se svou rodinou oprávněn ​lovu ptáků a zajíců."
  
-1589 byl dvořák Blažej Ráček z Račic mrtevpo něm následoval asi syn Jan (1607 přichází Jan z Ráčkova mlejna) a pak ProkopDvůr s mlýnem pod vsí Branišovem zdědil po otci Pavlovi okolo roku 1630 Šebestián Ráček a držel jej do roku 1640kdy dvůr předal synu Tomáši Ráčkovi.+//MZA BrnoG 10 Sbírka rukopisů, invč. 952f30a-b in Benešová Lenka: Žďárský klášter v pozdním středověku//​
  
-Šebestián a Tomáš odepřeli roku 1651 vykonávání manských povinností jako jiní dvořáci a zákupní rychtáři a stěžovali si na klášterní vrchnost u královského tribunálu, odvolávajíce se na staréasi neplatné výsady . Když však poznali, že by spor nevyhráli ​a žsi proti sobě jen zbytečně popudili vrchnostpodrobili se, vydali opatu Žďárského ​kláštera ​staré výsady a reversem se zavázali pod podmínkou ztráty ​dvora, že budou nadále vykonávat povinnostikteré byly v obnoveném lištu ​20ledna 1653 vyznačeny.+Roku 1505 koupil si Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera **Kuníkovský dvůr v** křižanovské **Olešínce** ​ za hotových 10 kop grošů českých ​za 2 slepice ​ a kopu grošů míšeňských ročního platu. 
 + 
 +Držel asi (on nebo syn jeho stejného jména) i nadále zdejší dvůrprotožroce 1551 nacházíme Mikulášedvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů.  
 + 
 +Jeho nástupcem byl asi Blaha (Blažej) Ráček, neboť tento račický dvořák provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl, ​ženich jí zadal dům, vinohrady a jiný majetek, vymíniv ​si jen 100 zl k volnému nakládání. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstal a Urban Sudický z Modřicúředník ​kláštera ​tišnovského. 
 + 
 +Rod Ráčků je v té době také na **svobodném dvoře ve Vojetínku** : Jan Ráček (majitel ​dvora ve Vojetínku 1560-85)syn Václav (majitel dvora ve Vojetínku 1586 – 1611) s manželkou DorotouMarkyta, sestra Dorotina, Vítek Ráčků, který přejímá 1611 dvůr po otci.  
 + 
 +1589 byl dvořák Blažej Ráček ​Račic mrtev, po něm následoval asi syn Jan (1607 přichází Jan z Ráčkova mlejna) a pak Prokop 
 + 
 +**Dvůr s mlýnem pod vsí Branišovem** stojící o samotě na Olešanském potoku zdědil po otci Pavlovi okolo roku 1630 Šebestián Ráček a držel jej do roku 1640, kdy dvůr předal synu Tomáši Ráčkovi.
  
 Ještě roku 1657 nacházíme Šebka dvořáka z Račic s manželkou Zuzanou, ale roku 1666 postupuje dvůr v ceně 200 kop Tomáš dvořák synu Václavovi, po jehož smrti jej odevzdala vdova dvořka Anna synu Karlovi. Ten jej poručil r. 1726 synu Františkovi,​ po jehož smrti se dvora ujal roku 1760 syn Josef dvořák neb Ráček a roku 1780 jej postoupil synu Františku Ráčkovi, který byl rychtářem. Ještě roku 1657 nacházíme Šebka dvořáka z Račic s manželkou Zuzanou, ale roku 1666 postupuje dvůr v ceně 200 kop Tomáš dvořák synu Václavovi, po jehož smrti jej odevzdala vdova dvořka Anna synu Karlovi. Ten jej poručil r. 1726 synu Františkovi,​ po jehož smrti se dvora ujal roku 1760 syn Josef dvořák neb Ráček a roku 1780 jej postoupil synu Františku Ráčkovi, který byl rychtářem.
  
-Když si roku 1771 stěžovali svobodníci na panství žďárském na neobvyklé povinnosti, prokazoval se Josef Ráček listem žďárského opata Jakuba z 26ledna 1656, jímž opat potvrdil výsady Šebestiána Ráčka ​jeho syna Tomáše na dvůr Račicích.+ 
 +{{:​ra_čci_račiceaokoli_.png?​900|racci_racice_okoli}} 
 + 
 +//​Zdroje://​ 
 + 
 +//Josef František Svoboda: Vlastivěda moravskáNovoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010.// 
 + 
 +//Dr. Fr. Dvorský: Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Bystřický (n.P.) okres. Brno 1907.// 
 + 
 +//​Benešová Lenka: Žďárský klášter ​pozdním středověku.//
racice_zdar_svoboda.1414857771.txt.gz · Poslední úprava: 2014/11/01 17:02 autor: ame