Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


racice_zdar_svoboda

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
racice_zdar_svoboda [2016/05/12 13:57] ameracice_zdar_svoboda [2022/05/25 20:21] (aktuální) ame
Řádek 1: Řádek 1:
-==== PŘÍTOMNOST RÁČKŮ V RAČICÍCH U ŽĎÁRU PODLE J.F. SVOBODY ====+==== PŘÍTOMNOST RÁČKŮ V RAČICÍCH U ŽĎÁRU A V OKOLNÍCH OBCÍCH PODLE VLASTIVĚDY MORAVSKÉ ====
  
-Josef František Svoboda: Novoměstský okresBrno 1948Brno 2010.+\\ 
 +"V této době povstal v Račicích svobodný dvůr, o němž osecký rukopis k r1483 zaznamenává že byl prodán s desátky, s právem myslivosti a rybaření mimo 2 rybníky **klášterskému poddanému** Mikulášovi za 30 kop míšgrošů a za kopu ročního platu klášteru."
  
-Račice (S571 – 575)+//Josef František Svoboda: Vlastivěda moravskáNovoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp. 572.// 
 +  
 +Srovnej versus: "V roce 1485 prodal žďárský klášter další pustý dvůr. Majetek v Račicích zakoupil **pan** Mikuláš, který se zavázal zaplatit 30 kop grošů míšeňských. Nejprve měl zaplatit v hotovosti 15 kop grošů a poté odevzdávat splátky po 5 groších. Kromě toho se nový majitel zavázal cisterciákům odevzdávat roční plat 1 kopy grošů..."
  
-Mikuláš r. 1483 koupil od Žďárského kláštera v Račicích dvůr s desátky, s právem myslivosti rybaření.  +dále:
-"V roce 1485 prodal žďárský klášter další pustý dvůr. Majetek v Račicích zakoupil pan Mikuláš, který se zavázal zaplatit 30 kop grošů míšeňských. Nejprve měl zaplatit v hotovosti 15 kop grošů a poté odevzdávat splátky po 5 groších. Kromě toho se nový majitel zavázal cisterciákům odevzdávat roční plat 1 kopy grošů."+
  
-Zdroj: MZA Brno, G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 952, f. 30a-b dle Benešová Lenka: //Žďárský klášter v pozdním středověku//+"Roku 1484 prodal žďárský konvent **panu** Mikuláši s manželkou Barborou, dcerou Markétou a strýcem Valentinem za 6 zlatých uherských rychtářství ve Stržanově a vymezil jim právo na krčmu a šenkování piva, les Greut a louky, kde byl pan Mikuláš se svou rodinou oprávněn k lovu ptáků a zajíců." 
 + 
 +//MZA Brno, G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 952, f. 30a-b in Benešová Lenka: Žďárský klášter v pozdním středověku//
  
 Roku 1505 koupil si Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce  za hotových 10 kop grošů českých a za 2 slepice  a kopu grošů míšeňských ročního platu. Roku 1505 koupil si Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce  za hotových 10 kop grošů českých a za 2 slepice  a kopu grošů míšeňských ročního platu.
  
-Držel asi (on nebo syn jeho stejného jména) i nadále zdejší dvůr, protože v roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů. Jeho nástupcem byl asi Blaha (Blažej) Ráček, neboť tento račický dvořák provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic , úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu  a Urban Sudický z Modřic , úředník kláštera tišnovského.+Držel asi (on nebo syn jeho stejného jména) i nadále zdejší dvůr, protože v roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů. 
  
-Rod Ráčků je v té době také na svobodném dvoře ve Vojetínku : Jan Ráček (majitel dvora ve Vojetínku 1560-85)syn Václav (majitel dvora ve Vojetínku 1586 – 1611) s manželkou DorotouMarkytasestra Dorotina, Vítek Ráčkterý přejímá 1611 dvůr po otci+Jeho nástupcem byl asi Blaha (Blažej) Ráček, neboť tento račický dvořák provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl, ženich jí zadal důmvinohrady a jiný majetekvymíniv si jen 100 zl k volnému nakládání. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstal a Urban Sudický z Modřicúředník kláštera tišnovského.
  
-1589 byl dvořák Blažej Ráček z Račic mrtevpo něm následoval asi syn Jan (1607 přichází Jan z Ráčkova mlejnaa pak Prokop. Dvůr mlýnem pod vsí Branišovem zdědil po otci Pavlovi okolo roku 1630 Šebestián Ráček a držel jej do roku 1640kdy dvůr předal synu Tomáši Ráčkovi.+Rod Ráčků je v té době také na svobodném dvoře ve Vojetínku: Jan Ráček (majitel dvora ve Vojetínku 1560-85), syn Václav (majitel dvora ve Vojetínku 1586 – 1611) s manželkou Dorotou, Markyta, sestra Dorotina, Vítek Ráčkterý přejímá 1611 dvůr po otci
  
-Šebestián a Tomáš odepřeli roku 1651 vykonávání manských povinností jako jiní dvořáci a zákupní rychtáři a stěžovali si na klášterní vrchnost u královského tribunálu, odvolávajíce se na staré, asi neplatné výsady Když však poznali, že by spor nevyhráli a že si proti sobě jen zbytečně popudili vrchnost, podrobili se, vydali opatu Žďárského kláštera staré výsady reversem se zavázali pod podmínkou ztráty dvora, že budou nadále vykonávat povinnostikteré byly v obnoveném lištu z 20. ledna 1653 vyznačeny.+1589 byl dvořák Blažej Ráček z Račic mrtevpo něm následoval asi syn Jan (1607 přichází Jan z Ráčkova mlejna) a pak Prokop 
 + 
 +Dvůr s mlýnem pod vsí Branišovem stojící o samotě na Olešanském potoku zdědil po otci Pavlovi okolo roku 1630 Šebestián Ráček držel jej do roku 1640kdy dvůr předal synu Tomáši Ráčkovi.
  
 Ještě roku 1657 nacházíme Šebka dvořáka z Račic s manželkou Zuzanou, ale roku 1666 postupuje dvůr v ceně 200 kop Tomáš dvořák synu Václavovi, po jehož smrti jej odevzdala vdova dvořka Anna synu Karlovi. Ten jej poručil r. 1726 synu Františkovi, po jehož smrti se dvora ujal roku 1760 syn Josef dvořák neb Ráček a roku 1780 jej postoupil synu Františku Ráčkovi, který byl rychtářem. Ještě roku 1657 nacházíme Šebka dvořáka z Račic s manželkou Zuzanou, ale roku 1666 postupuje dvůr v ceně 200 kop Tomáš dvořák synu Václavovi, po jehož smrti jej odevzdala vdova dvořka Anna synu Karlovi. Ten jej poručil r. 1726 synu Františkovi, po jehož smrti se dvora ujal roku 1760 syn Josef dvořák neb Ráček a roku 1780 jej postoupil synu Františku Ráčkovi, který byl rychtářem.
  
-Když si roku 1771 stěžovali svobodníci na panství žďárském na neobvyklé povinnosti, prokazoval se Josef Ráček listem žďárského opata Jakuba z 26ledna 1656jímž opat potvrdil výsady Šebestiána Ráčka a jeho syna Tomášna dvůr v Račicích.+ 
 +{{:ra_čci_račiceaokoli_.png?900|racci_racice_okoli}} 
 + 
 +//Zdroje:// 
 + 
 +//Josef František Svoboda: Vlastivěda moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010.// 
 + 
 +//Dr. Fr. Dvorský: Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Bystřický (n.P.) okres. Brno 1907.// 
 + 
 +//Benešová Lenka: Žďárský klášter v pozdním středověku.// 
 + 
 +\\ 
 +=== KŘOVÍ === 
 + 
 +Blažej Ráček, historik a jezuita narozený r1884 ve Křovínapsal svému synovci: "Ráčci z Křoví pocházejí z Ráčků z Račic." K tomu Vlastivěda Moravská: "Nejdéle rodné domy drží (už přes 100 let) rodiny: Strachova, Bartoškova, Ráčkovy, Pololáníkova, Jaškova." 
 + 
 + 
 +\\ 
 +//odkládám si na později někdy: 1813 - 1831 byl ve Velké Bíteši farářem Ign. Ráček (Vlastivěda Moravská, okres Bítešský, str52)//
racice_zdar_svoboda.1463054270.txt.gz · Poslední úprava: 2016/05/12 13:57 autor: ame