| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| start [2022/05/25 12:02] – ame | start [2022/05/27 08:56] (aktuální) – ame |
|---|
| ==== RODOKMEN RODU RÁČKŮ ==== | ==== RODOKMEN RODU RÁČKŮ ==== |
| |
| //...Na počátku byla pověst o Ráčcích z Račic a o Ráčkovic mlýně, nemluvě už o zkazkách, jak Ráčci prohýřili zámek// ;-) | //...Na počátku byla rodinná pověst o Ráčcích z Račic a o Ráčkovic mlýně, nemluvě už o zkazkách, jak Ráčci prohýřili zámek// ;-) |
| |
| Račice jsou na Moravě trojí - u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o "dávno zaniklých" Račicích u Jilemnice, o nichž však Internet neví vůbec nic (//a "Vlastivěda" si je domýšlí v polovině třináctého století poblíž Znojma, aby vysvětlila darování dvou račických luk zakládanému znojemskému klášteru//). | Račice jsou na Moravě trojí - u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o "dávno zaniklých" Račicích u Jilemnice, o nichž však Internet neví vůbec nic (//a "Vlastivěda" si je domýšlí v polovině třináctého století poblíž Znojma, aby vysvětlila darování dvou račických luk zakládanému znojemskému klášteru//). |
| [[racice_trebic|"Třebíčské" Račice]] jsou zmiňovány poprvé v druhé polovině 13. století v souvislosti s rodem z Račic a Zbraslavi, jehož prvním známým příslušníkem je jistý Mikuláš. Rodina se ve čtrnáctém století rozrůstala, majetek drobil, v důsledku čehož vznikly četné spory a tedy nám o rodu z Račic v moravských pohůnčích knihách zůstala zachována široká brázda. Jedním z posledních Račických je Mikuláš, který roku 1447 prodal svůj majetek v Račicích, dědictví po matce Jitce/Juditě, a to stejnému kupci, jako jeho strýc Petr, toho času děkan olomoucký. | [[racice_trebic|"Třebíčské" Račice]] jsou zmiňovány poprvé v druhé polovině 13. století v souvislosti s rodem z Račic a Zbraslavi, jehož prvním známým příslušníkem je jistý Mikuláš. Rodina se ve čtrnáctém století rozrůstala, majetek drobil, v důsledku čehož vznikly četné spory a tedy nám o rodu z Račic v moravských pohůnčích knihách zůstala zachována široká brázda. Jedním z posledních Račických je Mikuláš, který roku 1447 prodal svůj majetek v Račicích, dědictví po matce Jitce/Juditě, a to stejnému kupci, jako jeho strýc Petr, toho času děkan olomoucký. |
| |
| //Stavíme si tedy první hypotézu: třebíčský Mikuláš z Račic v relativně mladém věku (o manželce není nikde zmínka, ale dospělý už jistě, ať už to v jeho době znamená jakýkoli věk, byl) na radu a v souladu se svým světa lépe znalým strýcem odprodává zbytek majetku v místě, ve kterém mu pšenka nekvete, aby se usadil jinde, kde se nebude svářit s celou řadou majitelů půl- a čtvrtlánů. Mikuláš odchází do území nově kolonizovaného Žďárským klášterem, o kterých aktivitách musí být olomoucký strýc jistě dobře zpraven. A nemá to ani příliš daleko, Račice u Žďáru leží nějakých 60 kilometrů severně od Račic třebíčských. Bylo by jenom přirozené, kdyby byl nově založený statek a osada vznikající okolo dostal jméno Račice, pokud by byl týž zemanem "z Račic".// | //Stavíme si tedy první hypotézu: třebíčský Mikuláš z Račic roku 1447 v relativně mladém věku (o manželce není nikde zmínka, ale dospělý už jistě byl, ať už to v jeho době znamená jakýkoli věk) na radu a v souladu se svým světa lépe znalým strýcem odprodává majetek zděděný po matce, aby se usadil jinde, kde se nebude svářit s celou řadou spolu/majitelů půl- a čtvrtlánů. Mikuláš odchází na území nově kolonizované Žďárským klášterem, o jehož aktivitách musí být olomoucký biskup jistě dobře zpraven. A nemá to ani příliš daleko, Račice u Žďáru leží nějakých 60 kilometrů severně od Račic třebíčských. Bylo by jenom přirozené, kdyby osada vznikající po roce 1460 okolo nově založeného statku dostala jméno Račice, pokud by byl její majitel (zeman nebo rytíř? o panství už přišli Račičtí dávno) "z Račic". A mezičas si možná ještě vyplnil službou u svého mocného příbuzného - Jiřího z Poděbrad na vrcholu jeho politické kariéry.// |
| |
| O další stopu se stará osud, který nám do cesty staví osobu Gerharda ze [[zbraslav|Zbraslavi]], zmíněného poprvé roku 1222 (se čtyřmi, tehdy ještě nedospělými syny, Bočkem, Mikulášem, Kunou a Smilem), prapředka rodu Kunštátských - a (třebíčsko)Račických! A vše se opakuje, kromě řady odpovědí se vynoří nová řada otázek. Tou nejzásadnější, je samozřejmě otázka, zda jsou Mikuláš z Račic u Třebíče v roce 1447 a Mikuláš z Račic u Žďáru táž osoba (či předek a potomek). | O další stopu se stará osud, který nám do cesty staví osobu Gerharda ze [[zbraslav|Zbraslavi]], zmíněného poprvé roku 1222 (se čtyřmi, tehdy ještě nedospělými syny, Bočkem, Mikulášem, Kunou a Smilem), prapředka rodu Kunštátských - a (třebíčsko-) Račických! A vše se opakuje, kromě řady odpovědí se vynoří i nová řada otázek. Tou nejzásadnější je samozřejmě ta, zda jsou Mikuláš z Račic u Třebíče v roce 1447 a Mikuláš z Račic u Žďáru táž osoba (či předek a přímý potomek). |
| |
| Co hovoří pro: | Co hovoří pro: |
| * Byl to Boček, kdo zakládal Žďárský klášter. | * Byl to Boček, kdo zakládal Žďárský klášter. |
| * I Račičtí, stejně jako Kunštátští, klášterům na Moravě věnovali nemalý majetek, naposledy to byla celá rodná Zbraslav v půlce 14. století, asi ve stejné generaci, která prodala Zbraslavskou tvrz. | * I Račičtí, stejně jako Kunštátští, klášterům na Moravě věnovali nemalý majetek, naposledy to byla celá rodná Zbraslav v půlce 14. století, asi ve stejné generaci, která prodala Zbraslavskou tvrz. |
| * Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (bojem s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté "zmizení" Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit dvůr v Račicích, Olešínce a Vojetínku. Že se Kunštáti s Račickými i v 15. století dobře znali, dokládá [[racice_trebic|lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419]]. | * Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (bojem s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté "zmizení" Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit svobodné dvory v Račicích, Stržanově, Olešínce a ve Vojetínku. Že se Kunštáti s Račickými i v 15. století stále ještě dobře znali, dokládá [[racice_trebic|lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419]]. |
| * Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z [[http://www.eibesthal.at/chronik.htm|Eybenstalu]] (Eibesthal u rakouského Poysdorfu a Mistelbachu, necelých 30 km jižně od Mikulova) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-) nicméně pokud Račičtí od Žďáru byli potomky Račických z Račic a Zbraslavi, kteří se dary církvi doslova zruinovali, mnohé by to vysvětlilo. | * Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z [[http://www.eibesthal.at/chronik.htm|Eybenstalu]] (Eibesthal u rakouského Poysdorfu a Mistelbachu, necelých 30 km jižně od Mikulova) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-) nicméně pokud Račičtí od Žďáru byli potomky Račických z Račic a Zbraslavi, kteří se dary církvi doslova zruinovali, mnohé by to vysvětlilo. |
| |
| * [[Uherské_Hradiště|Uherské Hradiště]], | * [[Uherské_Hradiště|Uherské Hradiště]], |
| * [[Sitzendorf|Sitzendorf an der Schmida]]. | * [[Sitzendorf|Sitzendorf an der Schmida]]. |
| |
| [[kompaktní|Nebo se to dá říct jinak]] LOL | |
| |
| Pak se ještě můžeme ptát: [[Raabs|co bylo dřív..?]] A nebo [[Zuzca|co bylo vedle toho?]] | |
| |
| [[kontakt|Kontakt]] | [[kontakt|Kontakt]] |
