Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verze Both sides next revision
zbraslav [2014/12/23 13:59]
ame
zbraslav [2018/12/18 08:33]
ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== ZBRASLAV U BRNA ==== ==== ZBRASLAV U BRNA ====
  
-//...[[raabs|asi ​bylo i něco dřív, i když netušíme, co]]...//+//...určitě ​bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné,​ že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//
  
-Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních,​ církevních,​ poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech.+Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních,​ církevních,​ poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech ​(Zdroj: zbraslavubrna.cz).
  
 === PÁNI ZE ZBRASLAVI === === PÁNI ZE ZBRASLAVI ===
  
-Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi, poté jeho synové Smil, Boček, Kuna a Mikul. Posledně jmenovaný nebyl oproti svým sourozencům veřejně činný a zůstal na Zbraslavi. ​+Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. ​
  
-{{:​gerhard_strom.jpg|Gerhard ​strom}}+//"V Zbraslavi se dochoval jak kostel, tak i zřícenina hradu ​Kostel byl původně oistaven v románském slohu, o čemž vyopvídají jak některé architektonické prvky, které přežily přestavby v následujících staletích, tak i patronát. Svatostánek je zasvěcen sv. Jiljí, světci, který byl oblíbený v závěrečné fázi rozšíření románského slohu. První doklad o patronátu je ovšem až z roku 1318. Kostel není příliš velký, ... Kostel vznikl zřejmě ještě před rokem 1240 a za zakladatele je považován ​Gerhard ​ze Zbraslavi.//​
  
-Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, někdy také z Obřan, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.), král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím. Ve službách jeho synovce, Přemysla Otakara II., se stal roku 1252 také purkrabím hradu Perneka. Listinně zmiňovaný je mezi lety 1232 a 1255, kdy prosinci, krátce po sepsání své závěti a  zemřelZa ženu si vzal Eufémii, dceru velmože Přibyslava z Křižanova,​ která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal Křižanov a moravskou část Vysočiny i statky ​na jižní Moravě. Bočkovi se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves Obřanykde později založil ​jeho syn stejnojmenný hradV Jaroslavicích je roku 1255 poprvé listinně doložen hradBoček též završil aktivitu svého tchána a založil cisterciácký klášter ve Žďáru. Krátdce před svou smrtí se Boček z Perneka s bratřími zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska ​(Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara IIdo Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografieBrno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně právě v souvislosti s touto výpravounicméně Přemysl Otakar II. je již druhé půlce února roku 1255 dosvědčen Brně, ​ípadné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít jenom velmi pozvolný průběh.+//Přesně není známo sídlo Gerharda Nejpravděpodobnější jsou terénní zbytkykteré ​se dochovaly zhruba 2 kilometry jihovýchodně od vsi Zbraslav ​lokalitě zvané Hradisko neb oNa zámkuHrady byl postaven ​na výběžku potoka Bílá Voda, jeho dispozice byla dvojdílná. ... Není ovšem jisté celkové provedení hradu, jestli bylo jeho jádro kamenné, nebo spíše jen dřevohlinité ​(...). ​Hrad zaniká ve 14. stoletínení ovšem zcela jisté datum jeho založení a zakladateljestli jím byl bec Gerhard ze Zbraslavi. Ten mohl klidně sídlit ​nedoloženém dvorci ​ímo ve vesnici a tato fortifikace mohla být stavebním dílem až jeho nástupců."//​ (Zdroj: Jan Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlůmBrno 2011.)
  
-Boček po sobě zanechal dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil ​se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn Gerhard ze Zbraslavi a Obřan. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy. +V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek:
  
-Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále Přemysla Otakara II., který v bitvě padl. Gerhard z Obřan začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému. V roce 1282 byl Gerhard i další odbojník Milota z Dědic zatčeni. V roce 1283 byli v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace propuštěni. Za tuto činnost byl Gerhard z Obřan odměněn králem, když dostal roku 1285 či krátce předtím funkci moravského podkomořího. Zanedlouho byl však ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan. ​+{{:​1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ​ze Zbraslavi}}
  
-První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočkakterý přežil otce pouze o pět let. V době po zavraždění krále Václava III., kdy došlo ​rozbrojůmse Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozicePo vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody a v rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313 zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan vymřel po meči. Jeho jediná dcera byla jeptiškou.+Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//Dokumentdatovaný ​roku 1183je nadepsán: "​(FALSUM SXIV IN.)"
  
-roce 1300 nachází August ​Sedláček potomky Větším letopise Žďárském ​(FRB II 532pospolu takto (děkuji za podporu MH při luštění Sedláčkova rukopisu): ​+karotékách Augusta ​Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu, Boček z Kunštátu, Eufemie, Smil ze Střílek, Kuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice ​(blíž hradu Pernštejna). Přiřazení všech příbuzných rodovému jménu z Kunštátu není v souladu se stávajícím usem, nicméně reflektuje skutečnost, že všechny rozrody druhé generace používaly totožný rodový znak. 
  
-"//​Gerhardus de castro Obersen / dictus cujus filius erat Botscho / Botscho pertui tres germanos / habuisse, quorum nomina sunt Zmi- / lo, Cuna, NikolausQui Carlo / genuit Botschonemqui adhuc / (1300) estat atque duas natas. / Ungramus de Biztricz durerat / unamaltrea manet in Tischno- / wicz. / Vidi natum Nicolai / Pertus fratrum Zmilo de Strsi- / lecz bona multa habuit nullosque / natos; hic fundavit claustrum Zmi- / loheim. / Botscho de Eufemia habuit filiam / et duas natosZmilonem et Ger- / hardum; mortuus ​a. 1255 et / sepulin Zar//" ​+ASedláček při svém zápisu čerpá z Většího letopisu Žďárskéhokterý sepsal kolem roku 1300 mnich Jindřichkterý byl již jako desetiletý se svým otcem přítomen stavbě klášterado kterého později vstoupil ​ve kterém strávil většinu svého života (někdy koncem 60let však z kláštera odešel a vrátil se nejspíš po dvaceti letech).
  
-{{:1300_mikul1.png|AS_1300_strana1}}{{:​1300_mikul2.png|AS_1300_strana2}}+František Palacký překládá z originálu://"​Boček měl prý tři bratry, jichž jména jsou Smil, Kuno a MikulášKuno měl syna jménem Bočka, který posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram z Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich více, nemohu říci. Třetí z bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje žádných dětí ustanovil se na tom založiti Kristu klášter, což později nábožně počal za našich časů, i jmenuje klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemie, ctnostmi všelikými zdobená, krásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve pověděl, porodila dceru a dva syny Smila a Gerharda."//
  
-S pomocí překladače Googlu to vypadá asi takto"//​Gerhard nazývaný dle hradu Obřan, jenž byl synem BočkaBoček měl tři bratry, jejichž jména jsou  Smil, Kuna, Mikuláš. Boček měl ještě dvě sestry, jedna se provdala za Jimrama z Bystřice, druhá zůstává v Tišnově. Viz narození Mikuláše. Jeho bratr Smil ze Střílek měl velký majetek a žádné děti. Smil založil zdejší klášter. Boček měl z Eufémie dceru a dva syny, Smila a Gerharda. Zemřel roku 1255 a byl pohřben ve Žďáru.//"​+{{ :gerhard_strom.png |Gerhard_strom}}
  
-Zápis pochází z roku 1300 z Většího letopisu ŽďárskéhoV karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu (ze Zbraslavi a Obřan)Boček z Kunštátu (ze Zbraslavi a Obřanna Kunštátu sídlil Kuno jeho potomci)EufemieSmil ze StřílekKuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna)+Prvním nám známým předkem rodu pánů ze Zbraslavi byl Gerhard, uváděný poprvé ​roku 1222 jako svědek na listině sepsané v Olomouci, jíž král Přemysl Otakar Iuděluje ​řádu německých rytířů nemalá privilegie. V této doběpo smrti markraběte Jindřichapřebrala pražská kancelář moravskou administrativu ​takjak bylo v Čechách již po několik desetiletí zvykemobjevily se nyní i na moravských listinách predikátycož nám umožňuje od tohoto momentu na Moravě sledovat ​šlechtické rody a identifikovat jejich členy. V této době se na Moravě pohybovalo pravděpodobně 12 panských rodů.
  
-Wikipedie uvádí úmrtí Jimrama I. před rokem 1253 a uvádí, že totožnost manželky není známá. Wikipedie uvádí jednu dceru Gerhardovu, Žofii/ Eufémii, za manžela jí ipisuje Bohuše ​Drahotuš, takto je zmiňována mezi lety 1278-1281. Počítám, že mnich, který byl u narození Mikuláše, se v rodinných poměrech zakladatele svého kláštera musel vyznat :+Gerhardova profesní kariéra se během 20 let, kdy jej na listinách mezi svědky nacházíme,​ vyvíjela slibněpůlce třicátých let je uváděn jako beneficiář přerovský, následné zmínky jej jmenují jako kastelána (purkrabího) olomouckého hradu, tedy v jedné ​nejvyšších funkcí na Moravě. (//Anov této souvislosti nezapomeňme na bitvu proti Čingischánovým spojeným mongolským a tatarským vojskůmkterá ​se u Olomouce údajně vybojovala v roce 1241.//)
  
-Druhá Bočkova sestra byla nejspíš v Tišnově v klášteře cisterciaček Porta coeli, založeném roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotě, Přemysla Otakara I. Královna vdova zde zřejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok přežila, pochována. Boček (z Jevišovic, synovec Bočka, zakladatele Žďárského kláštera),​ znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kuna, maršálek, stvrzují podpisem listinu Dětřicha, biskupa olomouckého,​ z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu a hájení práv tišnovského kláštera.+=== PRVOROZENÝ BOČEK ZE ZBRASLAVI A JAROSLAVIC ===
  
-Prvorozený Jimramůsyn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského ​řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale ​kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.+//-> rozrod Bočka viz dále v části [[obrany|"​Obřany Brna"​]]//​
  
-Jimramova vnučkaFridrichova neteř Eufémie ​Ofkadcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší ​DoubravníkuVe funkci ji nahradila Kláradcera Štěpána z Pernštejna tedy její praneteř.+=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === 
 + 
 +Mikul/​Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račicale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakarea II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů BočkaKuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka ​roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic. 
 + 
 +Od Mikulášedruhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/​Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře
  
-Zbraslavští a Pernštejnští se sňatkem spříznili ještě o půl století později, za Jimrama Bořitu z Bystřice se provdala jedna z Kunových dcer (nicméně Jimram I. zemřel dle wiki před rokem 1253, a jediný ​další ​Jimram ​rodině, Žofiin manžel je pramenně poprvé zmíněn roku 1293). Bystřice v té době patřila pánům z Medlova, přejmenovaných posléze po hradě Pernštejn, zmíněném poprvé roku 1285 v predikátu Štěpána, strýce Žofiina ženicha. ​+//​-> ​další ​potomci prvního známého Mikuláše jsou jmenováni ​části [[racice_trebic|"​Račice u Hrotovic"​]]//​
  
-V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (ovšem Wiki v rozrodech Kunštátských žádného Mikula/​áše neuvádí):+Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. ​V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):
  
 {{:​1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}} {{:​1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}
  
-Zdroj si A. Sedláček ​značí jako L 57. Ke stejnému datu (14.10.1334) si zakládá lístek k Janovi ​Lipé (třetímu synovi tehdejšího moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé), tady je ovšem jako zdroj uveden "CDM VII. 22,​25",​ moravský diplomatář. A na straně dvaadvacáté sedmého dílu moravského diplomatáře se nachází - listinakterou ​Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, ​který ​roku 1323 zakládala královna vdova Eliška Rejčka. Hned následujíccí listinou stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//​.  ​+A. Sedláček čerpá listinyjíž Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, ​založeném ​roku 1323 královnou vdovou ​Eliškou Rejčkou. Hned následujíccí listinou, založenou v moravském diplomatáři, ​stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//​.  ​
  
-Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu"​ nachází August Sedláček ještě v roce 1354:+Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu"​ nachází August Sedláček ​jmenovaného ​ještě v roce 1354:
  
 {{:​1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}} {{:​1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}
Řádek 52: Řádek 56:
 Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. ​ Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. ​
  
-V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil. Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů.+"//V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil.//" (Zdroj: zbraslavubrna.cz). Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů, či o jeho potomka.
  
-Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví,​ že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.+"//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví,​ že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz)
  
-//​...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//+S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného,​ značně nesouvislého rodokmenu:
  
-{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}+{{:mikulazracic.jpg|Mikula z Račic s potomky}}
  
-Před nedávnem byly elektronicky zpřístupněny archívy Augusta Sedláčka, v nichž se nachází ​tento lístek:+V druhé generaci zůstal Žibřid/Sigfried se ženou Trojkou a jejich syn Mikuláš se ženou Eliškou na rodné Zbraslavi, Žibřid byl tedy nejstarším (dospelosti doživším) potomkem zakladatele rodu Mikuly a jeho ženy Eufémie. Jeho bratr Ostoj byl již v mládí u svého strýce Bočka, byla tu tedy snaha, aby dosáhl nějakého úřadu, hodnosti, nicméně se psal společně s (nejspíš jeho synem) Kunou po Račicích, přičemž souběžně ​se ztrátou vyškovských Račic vznikaly třebíčské Račice. Přodpokládáme tedy, že Ostoj je zakladatelem větve Račických z Račic ve farnosti Krhov. Třetí z bratrů Ješek je roku 1275 psán po Drnovicích,​ je tedy pravděbodobným zakladatelem rodu Drnovských z Drnovic, když první historická zmínka obce Drnovice u Lysic pochází z roku 1249. A stejně jako jeho bratr Ostoj si budoval zázemí mimo vyškovské Račice a Drnovice, o které někdy v tomto období rod Zbraslavských přišel.
  
-{{:​1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ze Zbraslavi}}+=== TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
  
-Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//Dokument je hned pod pořadovým číslem 400nadepsán: "​(FALSUM SXIV IN.)"+Wikipedie: "//​První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1237. Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte ​pozdějšího českého krále Přemysla Otakara IIRoku 1251 se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku 1255 jako kastelán přerovský a purkrabí na hradě Brumov, po kterém se také někdy psal, i když nebyl jeho majetkemV zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova a zlepšení obranySmil vyvíjel činnost, která k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů
  
-Co mě ještě velmi zajímáje zdroj tohoto zápisu Augusta Sedláčka pocházející z roku 1407:+Roku 1258 si mohl dovolit jako jeden z prvních šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly Střílky. Smil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu v moravském pohraničí,​ významně se podílel na zformování královského ​sta Uherského Brodu. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protože stále neměl žádného potomkavystavěl se souhlasem krále ​roku 1261 cisterciácký Klášter Smilheim u Vizovic, který vybavil velkým dílem svých statků. Naposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II. 14. října 1273. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.//"​
  
-{{:​mikulas_1497.jpg?​200|Mikuláš_1497}}+=== POTOMCI ČTVRTĚROZENÉHO KUNY ZE ZBRASLAVI A KUNŠTÁTU PO PŘESLICI ===
  
-Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček ​z Kunštátu ​s predikátem z Valče ​Mikuláš z Kunštátu ​itom v jiných generacích jsem si Mikulášrozrodu Zbraslavských nevšimla jindenež mezi potomky Mikulášz Račic..? Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum//​ (knihy půhonné a nálezové),​ svazek VII., strana 139:+Kuna z Kunštátu a Jevišovic byl zakladatelem mocného rodu pánů ​z Kunštátu, jehož nejpřednějším výhonkem byl husitský král Jiří z Poděbrad. Po dlouhou dobu byl ípis z Kunštátu přiřazován ​em potomkům Gerharda ze Zbraslaviprotože užívali shodný rodový znak.
  
-{{:​lcbvii_139.png|LCB_VII_139}}+Jedna Kunova dcera se provdala za Jimrama/​Ungrama Bořitu z Bystřice. Prvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.
  
-Žádný Mikuláš z Kunštátuale Mikuláš, opat Vilémovský.+Jimramova vnučkaFridrichova neteř Eufémie / Ofka, dcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší v Doubravníku. Ve funkci ji nahradila Kláradcera Štěpána z Pernštejna a tedy její praneteř.
  
-Ovšem zajímavý je tento zápis neméně - nemohl být Mikuláš z rodu Zbraslavských opatem Vilémovským?​ Koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský ​klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v RajhraduPodle čeho isoudil August Sedláček Mikuláši přídomek "Kunštátu"?​ Pečeť používali Račičtí totožnou s Kunštátskými+Druhá Kunova dcera byla v Tišnově klášteře cisterciaček Porta coeli, založeném roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotě, Přemysla Otakara IKrálovna vdova zde zřejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok ežila, pochována. Boček (Jevišovic, synovec Bočka, zakladatele Žďárského kláštera),​ znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kuna, maršálek, stvrzují podpisem listinu Dětřicha, biskupa olomouckého,​ z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu a hájení práv tišnovského kláštera.
  
-Všimněme si slovního obratu: "k kterémuž já lepší právo mám než on"V jakém směru mohla být obě práva srovnatelná?​ O tom nám napovídá následující sousloví: "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." Mikuláš, opat Vilémovský,​ se tedy odvolává na vlastní předky, kteří faru ve Valči drželi a faru buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru předaliA že tedy na ni nemá nárok Kunštát, který by ji v opačném případě, tedy pokud by nebyla darovaná Mikuláši, mohl dostat dědictvím..?+//...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//
  
-V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). +{{ :​zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}
- +
-Roku 1517 je již zmiňován "Petr, opat benediktýnského kláštera ve Vilémově"​ (Zdroj: Monasterium,​ Benediktini Rajhrad, Charter 467).+
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2018/12/18 19:05 autor: ame