Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
zbraslav [2014/12/23 13:59] amezbraslav [2022/05/25 07:08] (aktuální) ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== ZBRASLAV U BRNA ==== ==== ZBRASLAV U BRNA ====
  
-//...[[raabs|asi bylo i něco dřív, i když netušíme, co]]...//+//...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//
  
-Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech.+Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vladykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciaček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz).
  
 === PÁNI ZE ZBRASLAVI === === PÁNI ZE ZBRASLAVI ===
  
-Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi, poté jeho synové Smil, Boček, Kuna a Mikul. Posledně jmenovaný nebyl oproti svým sourozencům veřejně činný a zůstal na Zbraslavi. +Zbraslavský hrad se v písemných pramenech nevyskytuje vůbec. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. 
  
-{{:gerhard_strom.jpg|Gerhard strom}}+//"V Zbraslavi se dochoval jak kostel, tak i zřícenina hradu Kostel byl původně postaven v románském slohu, o čemž vypovídají jak některé architektonické prvky, které přežily přestavby v následujících staletích, tak i patronát. Svatostánek je zasvěcen sv. Jiljí, světci, který byl oblíbený v závěrečné fázi rozšíření románského slohu. První doklad o patronátu je ovšem až z roku 1318. Kostel není příliš velký, ... Kostel vznikl zřejmě ještě před rokem 1240 a za zakladatele je považován Gerhard ze Zbraslavi.//
  
-Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, někdy také z Obřan, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.), král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím. Ve službách jeho synovce, Přemysla Otakara II., se stal roku 1252 také purkrabím hradu Perneka. Listinně zmiňovaný je mezi lety 1232 a 1255, kdy prosinci, krátce po sepsání své závěti a  zemřelZa ženu si vzal Eufémii, dceru velmože Přibyslava z Křižanova, která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal Křižanov a moravskou část Vysočiny i statky na jižní Moravě. Bočkovi se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves Obřanykde později založil jeho syn stejnojmenný hradV Jaroslavicích je roku 1255 poprvé listinně doložen hradBoček též završil aktivitu svého tchána a založil cisterciácký klášter ve Žďáru. Krátdce před svou smrtí se Boček z Perneka s bratřími zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara IIdo Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografieBrno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně právě v souvislosti s touto výpravounicméně Přemysl Otakar II. je již druhé půlce února roku 1255 dosvědčen Brně, ípadné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít jenom velmi pozvolný průběh.+//Přesně není známo sídlo GerhardaNejpravděpodobnější jsou terénní zbytkykteré se dochovaly zhruba 2 kilometry jihovýchodně od vsi Zbraslav lokalitě zvané Hradisko nebo Na zámkuHrad byl postaven na výběžku potoka Bílá Voda, jeho dispozice byla dvojdílná. ... Není ovšem jisté celkové provedení hradu, jestli bylo jeho jádro kamenné, nebo spíše jen dřevohlinité (...). Hrad zaniká ve 14. stoletínení ovšem zcela jisté datum jeho založení a zakladateljestli jím byl bec Gerhard ze Zbraslavi. Ten mohl klidně sídlit nedoloženém dvorci ímo ve vesnici a tato fortifikace mohla být stavebním dílem až jeho nástupců."// (Zdroj: Jan Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlůmBrno 2011.)
  
-Boček po sobě zanechal dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn Gerhard ze Zbraslavi a Obřan. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy. +V digitalizovaném archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek:
  
-Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále Přemysla Otakara II., který v bitvě padl. Gerhard z Obřan začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému. V roce 1282 byl Gerhard i další odbojník Milota z Dědic zatčeni. V roce 1283 byli v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace propuštěni. Za tuto činnost byl Gerhard z Obřan odměněn králem, když dostal roku 1285 či krátce předtím funkci moravského podkomořího. Zanedlouho byl však ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan. +{{:1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ze Zbraslavi}}
  
-První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočkakterý přežil otce pouze o pět let. V době po zavraždění krále Václava III., kdy došlo rozbrojůmse Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozicePo vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody a v rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313 zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan vymřel po meči. Jeho jediná dcera byla jeptiškou.+Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//Dokumentdatovaný roku 1183je nadepsán: "(FALSUM SXIV IN.)"
  
-roce 1300 nachází August Sedláček potomky Větším letopise Žďárském (FRB II 532pospolu takto (děkuji za podporu MH při luštění Sedláčkova rukopisu): +karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu, Boček z Kunštátu, Eufemie, Smil ze Střílek, Kuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna). Přiřazení všech příbuzných rodovému jménu z Kunštátu není v souladu se stávajícím usem, nicméně reflektuje skutečnost, že všechny rozrody druhé generace používaly totožný rodový znak. 
  
-"//Gerhardus de castro Obersen / dictus cujus filius erat Botscho / Botscho pertui tres germanos / habuissequorum nomina sunt Zmi- / loCunaNikolaus. Qui Carlo / genuit Botschonem, qui adhuc / (1300) estat atque duas natas/ Ungramus de Biztricz durerat / unam, altrea manet in Tischno- / wicz/ Vidi natum Nicolai / Pertus fratrum Zmilo de Strsi- / lecz bona multa habuit nullosque / natos; hic fundavit claustrum Zmi- / loheim. / Botscho de Eufemia habuit filiam / et duas natos, Zmilonem et Ger- / hardum; mortuus a. 1255 et / sepul. in Zar//" +A. Sedláček při svém zápisu čerpá z Většího letopisu Žďárskéhokterý sepsal kolem roku 1300 mnich Jindřichkterý byl již jako desetiletý se svým otcem přítomen stavbě klášterado kterého později vstoupil a ve kterém strávil většinu svého života (i když někdy koncem 60let 13století z kláštera odešel vrátil se nejspíš po dvaceti letech).
  
-{{:1300_mikul1.png|AS_1300_strana1}}{{:1300_mikul2.png|AS_1300_strana2}}+František Palacký překládá z originálu žďárského letopisu//"Boček měl prý tři bratry, jichž jména jsou Smil, Kuno a MikulášKuno měl syna jménem Bočka, který posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram z Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich více, nemohu říci. Třetí z bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje žádných dětí ustanovil se na tom založiti Kristu klášter, což později nábožně počal za našich časů, i jmenuje klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemie, ctnostmi všelikými zdobená, krásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve pověděl, porodila dceru a dva syny Smila a Gerharda."//
  
-S pomocí překladače Googlu to vypadá asi takto"//Gerhard nazývaný dle hradu Obřan, jenž byl synem BočkaBoček měl tři bratry, jejichž jména jsou  Smil, Kuna, Mikuláš. Boček měl ještě dvě sestry, jedna se provdala za Jimrama z Bystřice, druhá zůstává v Tišnově. Viz narození Mikuláše. Jeho bratr Smil ze Střílek měl velký majetek a žádné děti. Smil založil zdejší klášter. Boček měl z Eufémie dceru a dva syny, Smila a Gerharda. Zemřel roku 1255 a byl pohřben ve Žďáru.//"+{{ :gerhard_strom.png |Gerhard_strom}}
  
-Zápis pochází z roku 1300 z Většího letopisu ŽďárskéhoV karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu (ze Zbraslavi a Obřan)Boček z Kunštátu (ze Zbraslavi a Obřanna Kunštátu sídlil Kuno jeho potomci)EufemieSmil ze StřílekKuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna)+Prvním nám známým předkem rodu pánů ze Zbraslavi byl Gerhard, uváděný poprvé roku 1222 jako svědek na listině sepsané v Olomouci, jíž král Přemysl Otakar Iuděluje řádu německých rytířů nemalá privilegia. V této doběpo smrti markraběte Jindřichapřebrala pražská kancelář moravskou administrativu takjak bylo v Čechách již po několik desetiletí zvykemobjevily se nyní i na moravských listinách predikátycož nám umožňuje od tohoto momentu na Moravě sledovat šlechtické rody a identifikovat jejich členy. V této době se na Moravě pohybovalo pravděpodobně 12 panských rodů.
  
-Wikipedie uvádí úmrtí Jimrama I. před rokem 1253 a uvádí, že totožnost manželky není známá. Wikipedie uvádí jednu dceru Gerhardovu, Žofii/ Eufémii, za manžela jí ipisuje Bohuše Drahotuš, takto je zmiňována mezi lety 1278-1281. Počítám, že mnich, který byl u narození Mikuláše, se v rodinných poměrech zakladatele svého kláštera musel vyznat :+Gerhardova profesní kariéra se během 20 let, kdy jej na listinách mezi svědky nacházíme, vyvíjela slibněpůlce třicátých let je uváděn jako beneficiář přerovský, následné zmínky jej jmenují jako kastelána (purkrabího) olomouckého hradu, tedy v jedné nejvyšších funkcí na Moravě. (//Anov této souvislosti nezapomeňme na údajnou bitvu proti Čingischánovým spojeným mongolským a tatarským vojskůmkterá se u Olomouce měla vybojovat v roce 1241.//)
  
-Druhá Bočkova sestra byla nejspíš v Tišnově v klášteře cisterciaček Porta coeli, založeném roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotě, Přemysla Otakara I. Královna vdova zde zřejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok přežila, pochována. Boček (z Jevišovic, synovec Bočka, zakladatele Žďárského kláštera), znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kuna, maršálek, stvrzují podpisem listinu Dětřicha, biskupa olomouckého, z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu a hájení práv tišnovského kláštera.+=== PRVOROZENÝ BOČEK ZE ZBRASLAVI A JAROSLAVIC ===
  
-Prvorozený Jimramůsyn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.+//-> rozrod Bočka viz dále v části [[obrany|"Obřany Brna"]]//
  
-Jimramova vnučkaFridrichova neteř Eufémie Ofkadcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší DoubravníkuVe funkci ji nahradila Klára, dcera Štěpána Pernštejna a tedy její praneteř.+=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === 
 + 
 +Mikul/Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račicale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakara II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů BočkaKuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka roce 1255 (na jeho místě..?) svědčí Ostoj Račic.
  
-Zbraslavští a Pernštejnští se sňatkem spříznili ještě o půl století pozdějiza Jimrama Bořitu z Bystřice se provdala jedna z Kunových dcer (nicméně Jimram Izemřel dle wiki před rokem 1253, jediný další Jimram v rodině, Žofiin manžel je pramenně poprvé zmíněn roku 1293). Bystřice v té době patřila pánům z Medlovapřejmenovaných posléze po hradě Pernštejnzmíněném poprvé roku 1285 v predikátu Štěpána, strýce Žofiina ženicha+Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavipocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/Sigfridovi ze Zbraslavi Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račicsyna Žibřida a Trojkykterý roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslaviale až po smrti faráře
  
-V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (ovšem Wiki v rozrodech Kunštátských žádného Mikula/áše neuvádí):+Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):
  
 {{:1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}} {{:1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}
  
-Zdroj si A. Sedláček značí jako L 57. Ke stejnému datu (14.10.1334) si zakládá lístek k Janovi Lipé (třetímu synovi tehdejšího moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé), tady je ovšem jako zdroj uveden "CDM VII. 22,25", moravský diplomatář. A na straně dvaadvacáté sedmého dílu moravského diplomatáře se nachází - listinakterou Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, který roku 1323 zakládala královna vdova Eliška Rejčka. Hned následujíccí listinou stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//.  +A. Sedláček čerpá listinyjíž Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, založeném roku 1323 královnou vdovou Eliškou Rejčkou. Hned následujíccí listinou, založenou v moravském diplomatáři, stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//.  
  
-Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu" nachází August Sedláček ještě v roce 1354:+Panský rod de Braslaws "z Kunšátu" nachází August Sedláček jmenovaného ještě v roce 1354:
  
 {{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}} {{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}
  
-Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. +Moravský diplomatář nám o tomto zápisu na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. 
  
-V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil. Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů.+"//V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil.//" (Zdroj: zbraslavubrna.cz). Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů, či o jeho potomka.
  
-Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.+"//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz)
  
-//...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//+S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného, značně nesouvislého rodokmenu:
  
-{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}+{{:mikulazracic.jpg|Mikula z Račic s potomky}}
  
-Před nedávnem byly elektronicky zpřístupněny archívy Augusta Sedláčka, v nichž se nachází tento lístek:+V druhé generaci zůstal Žibřid/Sigfried se ženou Trojkou a jejich syn Mikuláš se ženou Eliškou na rodné Zbraslavi, Žibřid byl tedy nejstarším (dospělosti doživším) potomkem zakladatele rodu Mikuly a jeho ženy Eufémie. Jeho bratr Ostoj byl již v mládí u svého strýce Bočka, byla tu tedy snaha, aby dosáhl nějakého úřadu, hodnosti, nicméně se psal společně s (nejspíš jeho synem) Kunou po Račicích, přičemž souběžně se ztrátou vyškovských Račic vznikaly třebíčské Račice. Přodpokládáme tedy, že Ostoj je zakladatelem větve Račických z Račic ve farnosti Krhov. Třetí z bratrů Ješek je roku 1275 psán po Drnovicích, je tedy pravděpodobným zakladatelem rodu Drnovských z Drnovic, když první historická zmínka obce Drnovice u Lysic pochází z roku 1249. A stejně jako jeho bratr Ostoj si budoval zázemí mimo vyškovské Račice a Drnovice, o které někdy v tomto období rod Zbraslavských přišel.
  
-{{:1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ze Zbraslavi}}+=== TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
  
-Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//Dokument je hned pod pořadovým číslem 400nadepsán: "(FALSUM SXIV IN.)"+Wikipedie: "//První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1237. Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte pozdějšího českého krále Přemysla Otakara IIRoku 1251 se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku 1255 jako kastelán přerovský a purkrabí na hradě Brumov, po kterém se také někdy psal, i když nebyl jeho majetkemV zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova a zlepšení obranySmil vyvíjel činnost, která k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů
  
-Co mě ještě velmi zajímáje zdroj tohoto zápisu Augusta Sedláčka pocházející z roku 1407:+Roku 1258 si mohl dovolit jako jeden z prvních šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly Střílky. Smil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu v moravském pohraničí, významně se podílel na zformování královského sta Uherského Brodu. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protože stále neměl žádného potomkavystavěl se souhlasem krále roku 1261 cisterciácký Klášter Smilheim u Vizovic, který vybavil velkým dílem svých statků. Naposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II. 14. října 1273. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.//"
  
-{{:mikulas_1497.jpg?200|Mikuláš_1497}}+=== POTOMCI ČTVRTĚROZENÉHO KUNY ZE ZBRASLAVI A KUNŠTÁTU PO PŘESLICI ===
  
-Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček z Kunštátu s predikátem z Valče Mikuláš z Kunštátu itom v jiných generacích jsem si Mikulášrozrodu Zbraslavských nevšimla jindenež mezi potomky Mikulášz Račic..? Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum// (knihy půhonné a nálezové), svazek VII., strana 139:+Kuna z Kunštátu a Jevišovic byl zakladatelem mocného rodu pánů z Kunštátu, jehož nejpřednějším výhonkem byl husitský král Jiří z Poděbrad. Po dlouhou dobu byl ípis z Kunštátu přiřazován em potomkům Gerharda ze Zbraslaviprotože užívali shodný rodový znak.
  
-{{:lcbvii_139.png|LCB_VII_139}}+Jedna Kunova dcera se provdala za Jimrama/Ungrama Bořitu z BystřicePrvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. (V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, a kterého do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.)
  
-Žádný Mikuláš z Kunštátuale Mikuláš, opat Vilémovský.+Jimramova vnučkaFridrichova neteř Eufémie / Ofka, dcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší v Doubravníku. Ve funkci ji nahradila Kláradcera Štěpána z Pernštejna a tedy její praneteř.
  
-Ovšem zajímavý je tento zápis neméně - nemohl být Mikuláš z rodu Zbraslavských opatem Vilémovským? Koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v RajhraduPodle čeho isoudil August Sedláček Mikuláši přídomek "Kunštátu"? Pečeť používali Račičtí totožnou s Kunštátskými+Druhá Kunova dcera byla v Tišnově klášteře cisterciaček Porta coeli, založeném roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotě Přemysla Otakara IKrálovna vdova zde zřejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se svým synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok ežila, pochována. Boček (Jevišovic, synovec Bočka, zakladatele Žďárského kláštera), znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kuna, maršálek, stvrzují podpisem listinu Dětřicha, biskupa olomouckého, z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu a hájení práv tišnovského kláštera.
  
-Všimněme si slovního obratu: "k kterémuž já lepší právo mám než on"V jakém směru mohla být obě práva srovnatelná? O tom nám napovídá následující sousloví: "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." Mikuláš, opat Vilémovský, se tedy odvolává na vlastní předky, kteří faru ve Valči drželi a faru buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru předaliA že tedy na ni nemá nárok Kunštát, který by ji v opačném případě, tedy pokud by nebyla darovaná Mikuláši, mohl dostat dědictvím..?+//...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//
  
-V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). +{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}
- +
-Roku 1517 je již zmiňován "Petr, opat benediktýnského kláštera ve Vilémově" (Zdroj: Monasterium, Benediktini Rajhrad, Charter 467).+
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:08 autor: ame