Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verze Both sides next revision
zbraslav [2014/12/23 14:17]
ame
zbraslav [2018/12/18 07:11]
ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== ZBRASLAV U BRNA ==== ==== ZBRASLAV U BRNA ====
  
-//...[[raabs|asi ​bylo i něco dřív, i když netušíme, co]]...//+//...určitě ​bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné,​ že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//
  
-Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních,​ církevních,​ poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech.+Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních,​ církevních,​ poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech ​(Zdroj: zbraslavubrna.cz).
  
 === PÁNI ZE ZBRASLAVI === === PÁNI ZE ZBRASLAVI ===
  
-Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi, poté jeho synové Smil, Boček, Kuna a Mikul. Posledně jmenovaný nebyl oproti svým sourozencům veřejně činný a zůstal na Zbraslavi. ​+Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. ​
  
-{{:​gerhard_strom.jpg|Gerhard ​strom}}+//"V Zbraslavi se dochoval jak kostel, tak i zřícenina hradu ​Kostel byl původně oistaven v románském slohu, o čemž vyopvídají jak některé architektonické prvky, které přežily přestavby v následujících staletích, tak i patronát. Svatostánek je zasvěcen sv. Jiljí, světci, který byl oblíbený v závěrečné fázi rozšíření románského slohu. První doklad o patronátu je ovšem až z roku 1318. Kostel není příliš velký, ... Kostel vznikl zřejmě ještě před rokem 1240 a za zakladatele je považován ​Gerhard ​ze Zbraslavi.//​
  
-V roce 1300 nachází August Sedláček potomky Větším letopise Žďárském ​(FRB II 532pospolu takto (děkuji za podporu MH i luštění Sedláčkova rukopisu)+//Přesně není známo sídlo Gerharda Nejpravděpodobnější jsou terénní zbytky, které se dochovaly zhruba 2 kilometry jihovýchodně od vsi Zbraslav v lokalitě zvané Hradisko neb oNa zámku. Hrady byl postaven na výběžku potoka Bílá Voda, jeho dispozice byla dvojdílná. ... Není ovšem jisté celkové provedení hradu, jestli bylo jeho jádro kamenné, nebo spíše jen dřevohlinité ​(...). Hrad zaniká ve 14. století, není ovšem zcela jisté datum jeho založení a zakladatel, jestli jím byl vůbec Gerhard ze Zbraslavi. Ten mohl klidně sídlit v nedoloženém dvorci ​ímo ve vesnici a tato fortifikace mohla být stavebním dílem až jeho nástupců."//​ (Zdroj: Jan Škvrňák: První vrstva ​šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům. Brno 2011.)
  
-"//​Gerhardus de castro Obersen / dictus cujus filius erat Botscho / Botscho pertui tres germanos / habuisse, quorum nomina sunt Zmi- / lo, Cuna, Nikolaus. Qui Carlo / genuit Botschonem, qui adhuc / (1300) estat atque duas natas. / Ungramus de Biztricz durerat / unam, altrea manet in Tischno- / wicz. / Vidi natum Nicolai / Pertus fratrum Zmilo de Strsi- / lecz bona multa habuit nullosque / natos; hic fundavit claustrum Zmi- / loheim. / Botscho de Eufemia habuit filiam / et duas natos, Zmilonem et Ger- / hardum; mortuus a. 1255 et / sepul. in Zar//" ​+V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek:
  
-{{:1300_mikul1.png|AS_1300_strana1}}{{:​1300_mikul2.png|AS_1300_strana2}}+{{:1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ze Zbraslavi}}
  
-S pomocí překladače Googlu to vypadá asi takto: "//Gerhard nazývaný dle hradu Obřan, jenž byl synem BočkaBoček měl tři bratryjejichž jména jsou  SmilKuna, Mikul. Boček měl ještě dvě sestry, jedna se provdala za Jimrama z Bystřice, druhá zůstává v TišnověViděl jsem syna MikulovaJeho bratr Smil ze Střílek měl velký majetek a žádné děti. Smil založil zdejší klášter. Boček měl z Eufémie dceru a dva syny, Smila a Gerharda. Zemřel roku 1255 a byl pohřben ve Žďáru.//"+Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 a 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//. Dokumentdatovaný k roku 1183, je nadepsán: "​(FALSUM SXIV IN.)"
  
-Zápis pochází z roku 1300 z Většího letopisu Žďárského. ​V karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu ​(ze Zbraslavi a Obřan), Boček z Kunštátu ​(ze Zbraslavi a Obřan, na Kunštátu sídlil Kuno a jeho potomci), Eufemie, Smil ze Střílek, Kuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna). ​+V karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu, Boček z Kunštátu, Eufemie, Smil ze Střílek, Kuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna). Přiřazení všech příbuzných rodovému jménu z Kunštátu není v souladu se stávajícím usem, nicméně reflektuje skutečnost,​ že všechny rozrody druhé generace používaly totožný rodový znak
  
-Wikipedie uvádí úmrtí Jimrama I. před rokem 1253 a uvádí, že totožnost manželky není známá. Wikipedie uvádí jednu dceru Gerhardovu, Žofii/ Eufémii, za manžela jí připisuje Bohuše ​Drahotuš, takto je zmiňována mezi lety 1278-1281. Počítám, že mnich, který byl u narození Mikulášese rodinných poměrech zakladatele ​svého kláštera ​musel vyznat :+ASedláček ​i svém zápisu čerpá ​Většího letopisu Žďárskéhokterý sepsal kolem roku 1300 mnich Jindřich, který byl již jako desetiletý se svým otcem přítomen stavbě klášterado kterého později vstoupil a ve kterém strávil ​tšinu ​svého ​života (někdy koncem 60. let však z kláštera ​odešel a vrátil se nejspíš po dvaceti letech).
  
-Druhá ​Bočkova sestra byla tedy v Tišnově v klášteře cisterciaček Porta coeli, založeném roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotě, Přemysla Otakara IKrálovna vdova zde ejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok přežilapochována. Boček (z Jevišovic, synovec Bočkazakladatele Žďárského ​kláštera), znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kunamaršálekstvrzují podpisem listinu Dětřichabiskupa olomouckého,​ z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu ​hájení práv tišnovského kláštera.+František Palacký překládá z originálu://"​Boček měl prý tři bratry, jichž jména jsou Smil, Kuno a Mikuláš. Kuno měl syna jménem Bočkakterý posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram z Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich vícenemohu ​říciTřetí ​bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje ​žádných dětí ustanovil ​se na tom založiti Kristu kláštercož později nábožně počal za našich časůi jmenuje ​klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemiectnostmi všelikými zdobenákrásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve povědělporodila dceru dva syny Smila a Gerharda."//
  
-Prvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.+{{ :​gerhard_strom.png |Gerhard_strom}}
  
-Jimramova vnučka, Fridrichova neteř Eufémie / Ofkadcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší ​DoubravníkuVe funkci ​ji nahradila Kláradcera Štěpána z Pernštejna tedy její praneteř.+Prvním nám známým předkem rodu pánů ze Zbraslavi byl Gerharduváděný poprvé roku 1222 jako svědek na listině sepsané ​Olomouci, jíž král Přemysl Otakar Iuděluje řádu německých rytířů nemalá privilegie. V této době, po smrti markraběte Jindřicha, přebrala pražská kancelář moravskou administrativu a tak, jak bylo v Čechách ​již po několik desetiletí zvykem, objevily se nyní i na moravských listinách predikátycož nám umožňuje od tohoto momentu na Moravě sledovat ​šlechtické rody identifikovat jejich členy. V této době se na Moravě pohybovalo pravděpodobně 12 panských rodů.
  
-Zbraslavští a Pernštejnští ​se sňatkem spříznili ještě o půl století pozdějiza Jimrama Bořitu z Bystřice se provdala jedna z Kunových dcer (nicméně Jimram Izemřel dle wiki ed rokem 1253a jediný další Jimram v rodině, Žofiin manžel je pramenně poprvé zmíněn roku 1293). Bystřice ​té době patřila pánům z Medlovapřejmenovaných posléze po hradě Pernštejn, zmíněném poprvé roku 1285 predikátu Štěpána, strýce Žofiina ženicha+Gerhardova profesní kariéra ​se během 20 let, kdy jej na listinách mezi svědky nacházímevyvíjela slibně. V půlce třicátých let je uváděn jako beneficiář přerovskýnásledné zmínky jej jmenují jako kastelána (purkrabího) olomouckého hradu, tedy v jedné z nejvyšších funkcí na Moravě. (//Ano, v této souvislosti nezapomeňme na bitvu proti Čingischánovým spojeným mongolským a tatarským vojskům, která se u Olomouce údajně vybojovala ​roce 1241.//)
  
-=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ​===+=== PRVOROZENÝ BOČEK ZE ZBRASLAVI A JAROSLAVIC ​===
  
-V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (ovšem Wiki v rozrodech Kunštátských žádného Mikula/áše neuvádí):+//-> rozrod Bočka viz dále v části [[obrany|"​Obřany u Brna"​]]/​/
  
-{{:​1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}+=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC ===
  
-Zdroj si A. Sedláček značí jako L 57. Ke stejnému datu (14.10.1334) si zakládá lístek k Janovi ​Lipé (třetímu synovi tehdejšího moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé), tady je ovšem jako zdroj uveden "CDM VII22,​25",​ moravský diplomatář. na straně dvaadvacáté sedmého dílu moravského diplomatáře se nachází - listina, kterou Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, který roku 1323 zakládala královna vdova Eliška Rejčka. Hned následujíccí listinou stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, ​svědčí ​jí mimo Jana Lipé také Gerhard //von der Cvnstat// +Mikul/​Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račic, ale jednou i Drnovic ​(1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakarea IIdo Pruska ​na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místěsvědčí ​Ostoj Račic.
  
-Mikuláše ​de Braslaws "z Kunšátu"​ nachází August Sedláček ještě v roce 1354:+Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/​Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře. ​
  
-{{:​1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}+//-> další potomci prvního známého Mikuláše jsou jmenováni v části [[racice_trebic|"​Račice u Hrotovic"​]]//​
  
-Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října ​1354 stvrzuje, žjí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. ​+Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček ​na Starém Brně. V zápise ze 14. října ​1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):​
  
-V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil. Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů.+{{:​1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}
  
-Majetek rodu pánů ​ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířskéhonikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.+A. Sedláček čerpá z listiny, jíž Mikuláš ​ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brnězaloženém roku 1323 královnou vdovou Eliškou Rejčkou. Hned následujíccí listinou, založenou v moravském diplomatáři, stvrzuje EliškaMikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat// 
  
-//​...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//+Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu"​ nachází August Sedláček jmenovaného ještě v roce 1354:
  
-{{ :zbraslav_erb.jpg?​100 ​|zbraslavští}}+{{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}
  
-Před nedávnem byly elektronicky zpřístupněny archívy Augusta Sedláčka, v nichž se nachází i tento lístek:+Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. ​
  
-{{:​1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ​ze Zbraslavi}}+"//V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a MikulV roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil.//"​ (Zdroj: zbraslavubrna.cz). Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů, či o jeho potomka.
  
-Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//. Dokument je hned pod pořadovým číslem 400. nadepsán: ​"(FALSUM S. XIV IN.)"+"//​Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl ​jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného ​svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz)
  
-Co mě ještě velmi zajímá, je zdroj tohoto zápisu Augusta Sedláčka pocházející z roku 1407:+=== TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
  
-{{:mikulas_1497.jpg?​200|Mikuláš_1497}}+Wikipedie"//​První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1237Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte a pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II. Roku 1251 se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku 1255 jako kastelán přerovský a purkrabí na hradě Brumov, po kterém se také někdy psal, i když nebyl jeho majetkem. V zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova a zlepšení obrany. Smil vyvíjel činnost, která k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů. ​
  
-Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček ​Kunštátu s predikátem z Valče a Mikuláš z Kunštátu - přitom jiných generacích jsem si Mikuláše v rozrodu Zbraslavských nevšimla jindenež mezi potomky Mikuláše z Račic..? Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139"//Libri citationum et sententiarum//​ (knihy půhonné a nálezové)svazek VII., strana 139:+Roku 1258 si mohl dovolit jako jeden prvních ​šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly Střílky. Smil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu ​moravském pohraničívýznamně se podílel na zformování královského města Uherského Brodu. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protožstále neměl žádného potomka, vystavěl se souhlasem krále roku 1261 cisterciácký Klášter Smilheim u Vizovic, který vybavil velkým dílem svých statkůNaposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II14října 1273. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.//"
  
-{{:​lcbvii_139.png|LCB_VII_139}}+=== POTOMCI ČTVRTĚROZENÉHO KUNY ZE ZBRASLAVI A KUNŠTÁTU PO PŘESLICI ===
  
-Žádný Mikuláš z Kunštátu, ​ale Mikuláš, opat Vilémovský.+Kuna z Kunštátu a Jevišovic byl zakladatelem mocného rodu pánů ​z Kunštátu, ​jehož nejpřednějším výhonkem byl husitský král Jiří z Poděbrad. Po dlouhou dobu byl přípis z Kunštátu přiřazován všem potomkům Gerharda ze Zbraslaviprotože užívali shodný rodový znak.
  
-Ovšem zajímavý je tento zápis neméně - nemohl být Mikuláš ​rodu Zbraslavských opatem Vilémovským?​ Koncem 15století ​se jednalo o formální titulprotože vilémovský klášter ​jako instituce ve skutečnosti existovala ​RajhraduPodle čeho isoudil August Sedláček Mikuláši přídomek "Kunštátu"?​ Pečeť používali Račičtí totožnou s Kunštátskými+Jedna Kunova dcera se provdala za Jimrama/​Ungrama Bořitu ​BystřicePrvorozený Jimramův syn Fridrich ​se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bolognipo studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem ​RizeJeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, ​že chrání kacíře.
  
-Všimněme si slovního obratu: "k kterémuž já lepší právo mám než on"V jakém směru mohla být obě práva srovnatelná?​ O tom nám napovídá následující sousloví: "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..."​ Mikuláš, opat Vilémovský,​ se tedy odvolává na vlastní předky, kteří faru ve Valči drželi ​faru buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru předali. A že tedy na ni nemá nárok Kunštát, který by ji v opačném případě, tedy pokud by nebyla darovaná Mikuláši, mohl dostat dědictvím..?+Jimramova vnučka, Fridrichova neteř Eufémie / Ofka, dcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší v DoubravníkuVe funkci ji nahradila Klára, dcera Štěpána z Pernštejna a tedy její praneteř.
  
-V půhonu se jedná o Valeč (Valč) ​třebíčském okreseležící na trase Račic ​do Zbraslavivzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13století ​(v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech).+Druhá Kunova dcera byla Tišnově v klášteře cisterciaček Porta coelizaloženém roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotě, Přemysla Otakara I. Královna vdova zde zřejmě ​dožila a po smrti roku 1240 bylaspolečně se synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok přežila, pochovánaBoček ​(z Jevišovic, synovec Bočka, zakladatele Žďárského kláštera),​ znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kuna, maršálek, stvrzují podpisem listinu Dětřichabiskupa olomouckého,​ z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu a hájení práv tišnovského kláštera.
  
-Roku 1517 je již zmiňován "Petr, opat benediktýnského kláštera ve Vilémově"​ (ZdrojMonasterium,​ Benediktini Rajhrad, Charter 467).+//​...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//​ 
 + 
 +{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:08 autor: ame