Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
zbraslav [2014/12/23 19:40] amezbraslav [2018/12/18 07:11] ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== ZBRASLAV U BRNA ==== ==== ZBRASLAV U BRNA ====
  
-//...[[raabs|asi bylo i něco dřív, i když netušíme, co]]...//+//...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//
  
-Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech.+Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz).
  
 === PÁNI ZE ZBRASLAVI === === PÁNI ZE ZBRASLAVI ===
  
-Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi, poté jeho synové Smil, Boček, Kuna a Mikul. Posledně jmenovaný nebyl oproti svým sourozencům veřejně činný a zůstal na Zbraslavi. +Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. 
  
-{{:gerhard_strom.jpg|Gerhard strom}}+//"V Zbraslavi se dochoval jak kostel, tak i zřícenina hradu Kostel byl původně oistaven v románském slohu, o čemž vyopvídají jak některé architektonické prvky, které přežily přestavby v následujících staletích, tak i patronát. Svatostánek je zasvěcen sv. Jiljí, světci, který byl oblíbený v závěrečné fázi rozšíření románského slohu. První doklad o patronátu je ovšem až z roku 1318. Kostel není příliš velký, ... Kostel vznikl zřejmě ještě před rokem 1240 a za zakladatele je považován Gerhard ze Zbraslavi.//
  
-V roce 1300 nachází August Sedláček potomky Větším letopise Žďárském (FRB II 532pospolu takto (děkuji za podporu MH i luštění Sedláčkova rukopisu)+//Přesně není známo sídlo Gerharda Nejpravděpodobnější jsou terénní zbytky, které se dochovaly zhruba 2 kilometry jihovýchodně od vsi Zbraslav v lokalitě zvané Hradisko neb oNa zámku. Hrady byl postaven na výběžku potoka Bílá Voda, jeho dispozice byla dvojdílná. ... Není ovšem jisté celkové provedení hradu, jestli bylo jeho jádro kamenné, nebo spíše jen dřevohlinité (...). Hrad zaniká ve 14. století, není ovšem zcela jisté datum jeho založení a zakladatel, jestli jím byl vůbec Gerhard ze Zbraslavi. Ten mohl klidně sídlit v nedoloženém dvorci ímo ve vesnici a tato fortifikace mohla být stavebním dílem až jeho nástupců."// (Zdroj: Jan Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům. Brno 2011.)
  
-//"Gerhardus de castro Obersen / dictus cujus filius erat Botscho / Botscho pertui tres germanos / habuisse, quorum nomina sunt Zmi- / lo, Cuna, Nikolaus. Qui Carlo / genuit Botschonem, qui adhuc / (1300) estat atque duas natas. / Ungramus de Biztricz durerat / unam, altrea manet in Tischno- / wicz. / Vidi natum Nicolai / Pertus fratrum Zmilo de Strsi- / lecz bona multa habuit nullosque / natos; hic fundavit claustrum Zmi- / loheim. / Botscho de Eufemia habuit filiam / et duas natos, Zmilonem et Ger- / hardum; mortuus a. 1255 et / sepul. in Zar"// +V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek:
  
-{{:1300_mikul1.png|AS_1300_strana1}}{{:1300_mikul2.png|AS_1300_strana2}}+{{:1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ze Zbraslavi}}
  
-V karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z KunštátuBoček z KunštátuEufemie, Smil ze Střílek, Kuno, Mikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna).+Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 a 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//. Dokumentdatovaný k roku 1183je nadepsán: "(FALSUM S. XIV IN.)"
  
-S pomocí překladače Googlu to vypadá asi takto: "//Gerhard nazývaný dle hradu Obřanjenž byl synem Bočka. Boček měl tři bratryjejichž jména jsou  Smil, KunaMikul. Boček měl ještě dvě sestryjedna se provdala za Jimrama z Bystřice, druhá zůstává v TišnověViděl jsem syna Mikulova. Jeho bratr Smil ze Střílek měl velký majetek a žádné děti. Smil založil zdejší klášter. Boček měl z Eufémie dceru a dva synySmila a Gerharda. Zemřel roku 1255 a byl pohřben ve Žďáru.//"+V karotékách Augusta Sedláčka jsou katalogizována po řadě jména Gerharda z Kunštátu, Boček z Kunštátu, Eufemie, Smil ze StřílekKunoMikuláš, Ungram z Bystřice (blíž hradu Pernštejna)Přiřazení všech příbuzných rodovému jménu z Kunštátu není v souladu se stávajícím usem, nicméně reflektuje skutečnostže všechny rozrody druhé generace používaly totožný rodový znak
  
-František Palacký ekládá originálu://"Boček měl prý tři bratry, jichž jména jsou Smil, Kuno a Mikuláš. Kuno měl syna jménem Bočka, který posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram z Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich vícenemohu říci. Třetí z bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje žádných dětí ustanovil se na tom založiti Kristu kláštercož později nábožně počal za našich časů, i jmenuje klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemie, ctvnostmi všelikými zdobená, krásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve pověděl, porodila dceru a dva syny Smila a Gerharda."//+A. Sedláček při svém zápisu čerpá Většího letopisu Žďárského, který sepsal kolem roku 1300 mnich Jindřichkterý byl již jako desetiletý se svým otcem přítomen stavbě klášterado kterého později vstoupil a ve kterém strávil většinu svého života (kdy koncem 60. let však z kláštera odešel a vrátil se nejspíš po dvaceti letech).
  
-Druhá Kunova dcera byla v Tišnově v klášteře cisterciaček Porta coelizaloženém roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotěPřemysla Otakara IKrálovna vdova zde ejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se synemmoravským markrabím Přemyslem, kterého o rok přežilapochována. Boček (z Jevišovic, synovec Bočkazakladatele Žďárského kláštera), znojemský kastelán, a (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršího) Kunamaršálekstvrzují podpisem listinu Dětřichabiskupa olomouckého, z 15. listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu hájení práv tišnovského kláštera.+František Palacký překládá z originálu://"Boček měl prý tři bratryjichž jména jsou SmilKuno a MikulášKuno měl syna jménem Bočka, který posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich vícenemohu říci. Třetí z bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje žádných dětí ustanovil se na tom založiti Kristu kláštercož později nábožně počal za našich časůi jmenuje klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemiectnostmi všelikými zdobenákrásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve povědělporodila dceru dva syny Smila a Gerharda."//
  
-Prvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.+{{ :gerhard_strom.png |Gerhard_strom}}
  
-Jimramova vnučka, Fridrichova neteř Eufémie / Ofkadcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší DoubravníkuVe funkci ji nahradila Kláradcera Štěpána z Pernštejna tedy její praneteř.+Prvním nám známým předkem rodu pánů ze Zbraslavi byl Gerharduváděný poprvé roku 1222 jako svědek na listině sepsané Olomouci, jíž král Přemysl Otakar Iuděluje řádu německých rytířů nemalá privilegie. V této době, po smrti markraběte Jindřicha, přebrala pražská kancelář moravskou administrativu a tak, jak bylo v Čechách již po několik desetiletí zvykem, objevily se nyní i na moravských listinách predikátycož nám umožňuje od tohoto momentu na Moravě sledovat šlechtické rody identifikovat jejich členy. V této době se na Moravě pohybovalo pravděpodobně 12 panských rodů.
  
-=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ===+Gerhardova profesní kariéra se během 20 let, kdy jej na listinách mezi svědky nacházíme, vyvíjela slibně. V půlce třicátých let je uváděn jako beneficiář přerovský, následné zmínky jej jmenují jako kastelána (purkrabího) olomouckého hradu, tedy v jedné z nejvyšších funkcí na Moravě. (//Ano, v této souvislosti nezapomeňme na bitvu proti Čingischánovým spojeným mongolským a tatarským vojskům, která se u Olomouce údajně vybojovala v roce 1241.//)
  
-V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (ovšem Wiki v rozrodech Kunštátských žádného Mikula/áše neuvádí):+=== PRVOROZENÝ BOČEK ZE ZBRASLAVI A JAROSLAVIC ===
  
-{{:1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}+//-> rozrod Bočka viz dále v části [[obrany|"Obřany u Brna"]]//
  
-Zdroj si A. Sedláček značí jako L 57. Ke stejnému datu (14.10.1334) si zakládá lístek k Janovi z Lipé (třetímu synovi tehdejšího moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé), tady je ovšem jako zdroj uveden "CDM VII. 22,25", moravský diplomatář. A na straně dvaadvacáté sedmého dílu moravského diplomatáře se nachází - listina, kterou Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, který roku 1323 zakládala královna vdova Eliška Rejčka. Hned následujíccí listinou stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//.  +=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI RAČIC ===
  
-Mikuláše de Braslaws "Kunšátu" nachází August Sedláček ještě v roce 1354:+Mikul/Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, Račic, ale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakarea II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic.
  
-{{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}+Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře
  
-Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. +//-> další potomci prvního známého Mikuláše jsou jmenováni v části [[racice_trebic|"Račice u Hrotovic"]]//
  
-V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil. Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů.+Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):
  
-Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, žjde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.+{{:1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}
  
-//...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...//+ASedláček čerpá z listiny, jíž Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, založeném roku 1323 královnou vdovou Eliškou RejčkouHned následujíccí listinou, založenou v moravském diplomatáři, stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí25prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//.  
  
-{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}+Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu" nachází August Sedláček jmenovaného ještě v roce 1354:
  
-Před nedávnem byly elektronicky zpřístupněny archívy Augusta Sedláčka, v nichž se nachází i tento lístek:+{{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}
  
-{{:1183_gerhard_zbraslav.png|AS_1183_Gerhard ze Zbraslavi}}+Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazujevdova Eliška 31října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi
  
-Ve sbírce Codex Diplomaticus Bohemiae nacházíme na stranách 416 a 417 mezi svědky zakládající listiny kounického premonstrátského kláštera jméno //Gerhardus de Zbrazlau//. Dokument je hned pod pořadovým číslem 400nadepsán: "(FALSUM S. XIV IN.)"+"//V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a MikulV roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil.//" (Zdroj: zbraslavubrna.cz). Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů, či o jeho potomka.
  
-Co mě ještě velmi zajímáje zdroj tohoto zápisu Augusta Sedláčka pocházející z roku 1407:+"//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšilže rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdrojzbraslavubrana.cz)
  
-{{:mikulas_1497.jpg?200|Mikuláš_1497}}+=== TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
  
-Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček Kunštátu s predikátem z Valče a Mikuláš z Kunštátu - itom v jiných generacích jsem si Mikuláše v rozrodu Zbraslavských nevšimla jindenež mezi potomky Mikuláše z Račic..? Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum// (knihy půhonné nálezové)svazek VII., strana 139:+Wikipedie: "//První písemná zmínka o Smilovi pochází roku 1237. Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte a pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II. Roku 1251 se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku 1255 jako kastelán erovský a purkrabí na hradě Brumov, po kterém se také někdy psali když nebyl jeho majetkemV zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova zlepšení obrany. Smil vyvíjel činnostkterá k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů
  
-{{:lcbvii_139.png|LCB_VII_139}}+Roku 1258 si mohl dovolit jako jeden z prvních šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly StřílkySmil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu v moravském pohraničí, významně se podílel na zformování královského města Uherského Brodu. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protože stále neměl žádného potomka, vystavěl se souhlasem krále roku 1261 cisterciácký Klášter Smilheim u Vizovic, který vybavil velkým dílem svých statků. Naposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II. 14. října 1273. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.//"
  
-Žádný Mikuláš z Kunštátu, ale Mikuláš, opat Vilémovský.+=== POTOMCI ČTVRTĚROZENÉHO KUNY ZE ZBRASLAVI A KUNŠTÁTU PO PŘESLICI ===
  
-Ovšem zajímavý je tento zápis neméně - nemohl být Mikuláš rodu Zbraslavských opatem Vilémovským? Koncem 15. století se jednalo o formální titulprotože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v RajhraduPodle čeho isoudil August Sedláček Mikuláši přídomek "z Kunštátu"? Pečeť používali Račičtí totožnou s Kunštátskými+Kuna z Kunštátu a Jevišovic byl zakladatelem mocného rodu pánů z Kunštátujehož nejpřednějším výhonkem byl husitský král Jiří z PoděbradPo dlouhou dobu byl ípis z Kunštátu přiřazován všem potomkům Gerharda ze Zbraslavi, protožužívali shodný rodový znak.
  
-Všimněme si slovního obratu: "k kterémuž já lepší právo mám než on"V jakém směru mohla být obě práva srovnatelná? O tom nám napovídá následující sousloví: "jsa svědomže jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." Mikuláš, opat Vilémovský, se tedy odvolává na vlastní edky, kteří faru ve Valči drželi faru buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru předaliže tedy na ni nemá nárok Kunštát, který by ji v opačném případě, tedy pokud by nebyla darovaná Mikulášimohl dostat dědictvím..?+Jedna Kunova dcera se provdala za Jimrama/Ungrama Bořitu z BystřicePrvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kuriikde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářemBenedikt XIjej dne 21března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizicedo Avignonu povolal papežaby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.
  
-V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okreseležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé devadesátých letech 13století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech).+Jimramova vnučka, Fridrichova neteř Eufémie / Ofkadcera Fridrichova bratra Archleba / Vojtěcha byla první známou abatyší DoubravníkuVe funkci ji nahradila Klára, dcera Štěpána z Pernštejna a tedy její praneteř.
  
-Roku 1517 je již zmiňován "Petropat benediktýnského kláštera ve Vilémově" (Zdroj: MonasteriumBenediktini RajhradCharter 467).+Druhá Kunova dcera byla v Tišnově v klášteře cisterciaček Porta coeli, založeném roku 1233 Konstancií Uherskou po smrti jejího chotěPřemysla Otakara I. Královna vdova zde zřejmě dožila a po smrti roku 1240 byla, společně se synem, moravským markrabím Přemyslem, kterého o rok přežila, pochována. Boček (z Jevišovic, synovec Bočka, zakladatele Žďárského kláštera)znojemský kastelána (otec Bočka mladšího a bratr Bočka staršíhoKuna, maršálek, stvrzují podpisem listinu Dětřicha, biskupa olomouckého, z 15listopadu 1291, se žádostí na krále Václava II. o podporu a hájení práv tišnovského kláštera. 
 + 
 +//...[[racice_vyskov|jak to bylo dál]]...// 
 + 
 +{{ :zbraslav_erb.jpg?100 |zbraslavští}}
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:08 autor: ame