Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
zbraslav [2014/12/24 09:39] amezbraslav [2018/12/18 08:34] ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== ZBRASLAV U BRNA ==== ==== ZBRASLAV U BRNA ====
  
-//...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//+//...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//
  
-Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech.+Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz).
  
 === PÁNI ZE ZBRASLAVI === === PÁNI ZE ZBRASLAVI ===
  
 Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi.  Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. 
 +
 +//"V Zbraslavi se dochoval jak kostel, tak i zřícenina hradu.  Kostel byl původně oistaven v románském slohu, o čemž vyopvídají jak některé architektonické prvky, které přežily přestavby v následujících staletích, tak i patronát. Svatostánek je zasvěcen sv. Jiljí, světci, který byl oblíbený v závěrečné fázi rozšíření románského slohu. První doklad o patronátu je ovšem až z roku 1318. Kostel není příliš velký, ... Kostel vznikl zřejmě ještě před rokem 1240 a za zakladatele je považován Gerhard ze Zbraslavi.//
 +
 +//Přesně není známo sídlo Gerharda Nejpravděpodobnější jsou terénní zbytky, které se dochovaly zhruba 2 kilometry jihovýchodně od vsi Zbraslav v lokalitě zvané Hradisko neb oNa zámku. Hrady byl postaven na výběžku potoka Bílá Voda, jeho dispozice byla dvojdílná. ... Není ovšem jisté celkové provedení hradu, jestli bylo jeho jádro kamenné, nebo spíše jen dřevohlinité (...). Hrad zaniká ve 14. století, není ovšem zcela jisté datum jeho založení a zakladatel, jestli jím byl vůbec Gerhard ze Zbraslavi. Ten mohl klidně sídlit v nedoloženém dvorci přímo ve vesnici a tato fortifikace mohla být stavebním dílem až jeho nástupců."// (Zdroj: Jan Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům. Brno 2011.)
  
 V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek: V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek:
Řádek 22: Řádek 26:
 František Palacký překládá z originálu://"Boček měl prý tři bratry, jichž jména jsou Smil, Kuno a Mikuláš. Kuno měl syna jménem Bočka, který posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram z Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich více, nemohu říci. Třetí z bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje žádných dětí ustanovil se na tom založiti Kristu klášter, což později nábožně počal za našich časů, i jmenuje klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemie, ctnostmi všelikými zdobená, krásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve pověděl, porodila dceru a dva syny Smila a Gerharda."// František Palacký překládá z originálu://"Boček měl prý tři bratry, jichž jména jsou Smil, Kuno a Mikuláš. Kuno měl syna jménem Bočka, který posud žije, pak dvě dcery; jednu si vzal za manželku pan Ingram z Bystřice a měl s ní syny; druhá jest jeptiškou v Tišnovicích. Tento Kuno založil zde potom špitál. Z dětí Mikulášových viděl jsou pouze jednoho syna; bylo-li jich více, nemohu říci. Třetí z bratrů byl Smil ze Střelic; ten maje dosti mnoho statků, ale nemaje žádných dětí ustanovil se na tom založiti Kristu klášter, což později nábožně počal za našich časů, i jmenuje klášter ten po sobě Smilnheim; prvé místo to slulo Vyšovice. Čtvrtý z bratrů byl sám pan Boček; jeho manželka byla paní Eufemie, ctnostmi všelikými zdobená, krásná na pohled, přívětivá a vlídná. Jak jsem dříve pověděl, porodila dceru a dva syny Smila a Gerharda."//
  
 +{{ :gerhard_strom.png |Gerhard_strom}}
  
 +Prvním nám známým předkem rodu pánů ze Zbraslavi byl Gerhard, uváděný poprvé roku 1222 jako svědek na listině sepsané v Olomouci, jíž král Přemysl Otakar I. uděluje řádu německých rytířů nemalá privilegie. V této době, po smrti markraběte Jindřicha, přebrala pražská kancelář moravskou administrativu a tak, jak bylo v Čechách již po několik desetiletí zvykem, objevily se nyní i na moravských listinách predikáty, což nám umožňuje od tohoto momentu na Moravě sledovat šlechtické rody a identifikovat jejich členy. V této době se na Moravě pohybovalo pravděpodobně 12 panských rodů.
  
-=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ===+Gerhardova profesní kariéra se během 20 let, kdy jej na listinách mezi svědky nacházíme, vyvíjela slibně. V půlce třicátých let je uváděn jako beneficiář přerovský, následné zmínky jej jmenují jako kastelána (purkrabího) olomouckého hradu, tedy v jedné z nejvyšších funkcí na Moravě. (//Ano, v této souvislosti nezapomeňme na bitvu proti Čingischánovým spojeným mongolským a tatarským vojskům, která se u Olomouce údajně vybojovala v roce 1241.//)
  
-Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře.+=== PRVOROZENÝ BOČEK ZE ZBRASLAVI A JAROSLAVIC ===
  
-V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):+//-> rozrod Bočka viz dále v části [[obrany|"Obřany u Brna"]]// 
 + 
 +=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === 
 + 
 +Mikul/Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račic, ale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakara II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic. 
 + 
 +Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře.  
 + 
 +//-> další potomci prvního známého Mikuláše jsou jmenováni v části [[racice_trebic|"Račice u Hrotovic"]]// 
 + 
 +Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):
  
 {{:1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}} {{:1334_mikul_siegel.png|AS_1334_Mikul_pečeť}}
Řádek 34: Řádek 50:
 A. Sedláček čerpá z listiny, jíž Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, založeném roku 1323 královnou vdovou Eliškou Rejčkou. Hned následujíccí listinou, založenou v moravském diplomatáři, stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//.   A. Sedláček čerpá z listiny, jíž Mikuláš ze Zbraslavi daruje veškerý svůj majetek ve Zbraslavi klášteru cisterciaček na Starém Brně, založeném roku 1323 královnou vdovou Eliškou Rejčkou. Hned následujíccí listinou, založenou v moravském diplomatáři, stvrzuje Eliška, Mikulášova choť, že s darem starobrněnským cisterciačkám souhlasí. 25. prosince téhož roku se sepisuje darovací listina Ludmily //von Wytra// témuž klášteru, svědčí jí mimo Jana z Lipé také Gerhard //von der Cvnstat//.  
  
-Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu" nachází August Sedláček ještě v roce 1354:+Mikuláše de Braslaws "z Kunšátu" nachází August Sedláček jmenovaného ještě v roce 1354:
  
 {{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}} {{:1354_mikul_braslaw.png|AS_1354_Mikul_Braslaw}}
Řádek 40: Řádek 56:
 Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi.  Moravský diplomatář nám na straně 225 prozrazuje: vdova Eliška 31. října 1354 stvrzuje, že jí nenáleží patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi. 
  
-V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil. Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů, či o jeho potomka.+"//V pramenech se dále objevují Mikulovi potomci, jako poslední jsou v roce 1358 uváděni Žibřid a Mikul. V roce 1385 je ještě zmíněn Racek ze Zbraslavi, jehož příslušnost k Gerhardovu rodu není zřejmá, byl však posledním, kdo na hradě sídlil.//" (Zdroj: zbraslavubrna.cz). Jednalo se pravděpodobně o Racka z Horek, jemuž svůj díl Zbraslavě prodal roku 1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů, či o jeho potomka.
  
 "//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz) "//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz)
  
-Je tu ještě jeden zápis z kartotéky Augusta Sedláčka:+S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného, značně nesouvislého rodokmenu:
  
-{{:mikulas_1497.jpg?200|Mikuláš_1497}}+{{:mikulazracic.jpg|Mikula z Račic s potomky}}
  
-Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček Kunštátu s predikátem z Valče a Mikuláš z Kunštátu (opět můžeme nahradit predikátem ze Zbraslavi). Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum// (knihy půhonné a nálezové)svazek VII., strana 139: +V druhé generaci zůstal Žibřid/Sigfried se ženou Trojkou jejich syn Mikuláš se ženou Eliškou na rodné Zbraslavi, Žibřid byl tedy nejstarším (dospelosti doživšímpotomkem zakladatele rodu Mikuly a jeho ženy EufémieJeho bratr Ostoj byl již v mládí u svého strýce Bočkabyla tu tedy snahaaby dosáhl nějakého úřaduhodnosti, nicméně se psal společně s (nejspíš jeho synem) Kunou po Račicích, přičemž souběžně se ztrátou vyškovských Račic vznikaly třebíčské Račice. Přodpokládáme tedy, že Ostoj je zakladatelem větve Račických z Račic ve farnosti KrhovTřetí z bratrů Ješek je roku 1275 psán po Drnovicích, je tedy pravděbodobným zakladatelem rodu Drnovských z Drnovic, když první historická zmínka obce Drnovice Lysic pochází z roku 1249. A stejně jako jeho bratr Ostoj si budoval zázemí mimo vyškovské Račice a Drnovice, o které někdy tomto období rod Zbraslavských přišel.
- +
-{{:lcbvii_139.png|LCB_VII_139}} +
- +
-Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu).  +
- +
-Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." je zřejmé, že pokud by Mikulášovi předci faru ve Valči buď jemuMikulášiči jeho klášteru nepředaliměl by na ni nárok Kunštát jakožto na dědictví. Mikuláš ze Zbraslavi a Račicopat VIlémovský tedy neměl sourozence a nejbližší známý íbuzný v roce 1497 byl Jan Boček z Kunštátu. +
- +
-V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okreseležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech).+
  
 === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK === === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
Řádek 65: Řádek 73:
  
 === POTOMCI ČTVRTĚROZENÉHO KUNY ZE ZBRASLAVI A KUNŠTÁTU PO PŘESLICI === === POTOMCI ČTVRTĚROZENÉHO KUNY ZE ZBRASLAVI A KUNŠTÁTU PO PŘESLICI ===
 +
 +Kuna z Kunštátu a Jevišovic byl zakladatelem mocného rodu pánů z Kunštátu, jehož nejpřednějším výhonkem byl husitský král Jiří z Poděbrad. Po dlouhou dobu byl přípis z Kunštátu přiřazován všem potomkům Gerharda ze Zbraslavi, protože užívali shodný rodový znak.
  
 Jedna Kunova dcera se provdala za Jimrama/Ungrama Bořitu z Bystřice. Prvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře. Jedna Kunova dcera se provdala za Jimrama/Ungrama Bořitu z Bystřice. Prvorozený Jimramův syn Fridrich se roku 1290 zapsal na univerzitu v Bologni, po studiích zůstal v Itálii, dostal se v Římě ke kurii, kde se jako člen minoritského řádu, stal papežským penitenciářem. Benedikt XI. jej dne 21. března 1304 jmenoval arcibiskupem v Rize. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno spory s řádem německých rytířů. Od roku 1325 žil až do své smrti r. 1341 ve věku kolem 80 let trvale u kurie v Avignonu. V Avignonu pobýval v letech 1318-1329 také pražský biskup Jan z Dražic, který se dostal do sporu s dominikány o jejich způsob provádění inkvizice, do Avignonu povolal papež, aby se očistil z obvinění, že chrání kacíře.
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:08 autor: ame