Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verze Both sides next revision
zbraslav [2018/12/17 18:04]
ame
zbraslav [2018/12/18 08:39]
ame
Řádek 2: Řádek 2:
 ==== ZBRASLAV U BRNA ==== ==== ZBRASLAV U BRNA ====
  
-//​...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme,​ co]] a je také možné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//​+//​...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme,​ co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...//​
  
 Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních,​ církevních,​ poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz). Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních,​ církevních,​ poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz).
Řádek 9: Řádek 9:
  
 Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. ​ Zbraslavský hrad se v písemných pramenech vůbec nevyskytuje. Je znám pouze z predikátů osobností rodu, z jejíž jedné větve se stali páni z Kunštátu a Poděbrad. Jako první je zmiňován mezi lety 1222 a 1240 Gerhard ze Zbraslavi. ​
 +
 +//"V Zbraslavi se dochoval jak kostel, tak i zřícenina hradu. ​ Kostel byl původně oistaven v románském slohu, o čemž vyopvídají jak některé architektonické prvky, které přežily přestavby v následujících staletích, tak i patronát. Svatostánek je zasvěcen sv. Jiljí, světci, který byl oblíbený v závěrečné fázi rozšíření románského slohu. První doklad o patronátu je ovšem až z roku 1318. Kostel není příliš velký, ... Kostel vznikl zřejmě ještě před rokem 1240 a za zakladatele je považován Gerhard ze Zbraslavi.//​
 +
 +//Přesně není známo sídlo Gerharda Nejpravděpodobnější jsou terénní zbytky, které se dochovaly zhruba 2 kilometry jihovýchodně od vsi Zbraslav v lokalitě zvané Hradisko neb oNa zámku. Hrady byl postaven na výběžku potoka Bílá Voda, jeho dispozice byla dvojdílná. ... Není ovšem jisté celkové provedení hradu, jestli bylo jeho jádro kamenné, nebo spíše jen dřevohlinité (...). Hrad zaniká ve 14. století, není ovšem zcela jisté datum jeho založení a zakladatel, jestli jím byl vůbec Gerhard ze Zbraslavi. Ten mohl klidně sídlit v nedoloženém dvorci přímo ve vesnici a tato fortifikace mohla být stavebním dílem až jeho nástupců."//​ (Zdroj: Jan Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům. Brno 2011.)
  
 V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek: V elektronickém archívu Augusta Sedláčka se nachází tento lístek:
Řádek 34: Řádek 38:
 === DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === === DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC ===
  
-Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ​ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/​Sigfridovi ze Zbraslavi ​Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ​ze Zbraslavi ​Račic, ​syna Žibřida a Trojkykterý roku 1318 daroval ​klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře+Mikul/Mikuláš ze Zbraslavi ​je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů s predikáty ​ze Zbraslavi, z Račic, ​ale jednou i z Drnovic (1252zakládající listina Žďárského ​kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakara II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic.
  
-//-> další potomci prvního známého ​Mikuláše ​jsou jmenováni v části [[racice_trebic|"​Račice u Hrotovic"​]]//​+Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/​Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře. ​
  
 Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):​ Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským):​
Řádek 53: Řádek 57:
  
 "//​Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví,​ že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//"​ (Zdroj: zbraslavubrana.cz) "//​Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví,​ že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//"​ (Zdroj: zbraslavubrana.cz)
 +
 +S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného,​ značně nesouvislého rodokmenu:
 +
 +{{:​mikulazracic.jpg|Mikula z Račic s potomky}}
 +
 +V druhé generaci zůstal Žibřid/​Sigfried se ženou Trojkou a jejich syn Mikuláš se ženou Eliškou na rodné Zbraslavi, Žibřid byl tedy nejstarším (dospelosti doživším) potomkem zakladatele rodu Mikuly a jeho ženy Eufémie. Jeho bratr Ostoj byl již v mládí u svého strýce Bočka, byla tu tedy snaha, aby dosáhl nějakého úřadu, hodnosti, nicméně se psal společně s (nejspíš jeho synem) Kunou po Račicích, přičemž souběžně se ztrátou vyškovských Račic vznikaly třebíčské Račice. Přodpokládáme tedy, že Ostoj je zakladatelem větve Račických z Račic ve farnosti Krhov. Třetí z bratrů Ješek je roku 1275 psán po Drnovicích,​ je tedy pravděbodobným zakladatelem rodu Drnovských z Drnovic, když první historická zmínka obce Drnovice u Lysic pochází z roku 1249. A stejně jako jeho bratr Ostoj si budoval zázemí mimo vyškovské Račice a Drnovice, o které někdy v tomto období rod Zbraslavských přišel.
  
 === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK === === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2018/12/18 19:05 autor: ame