Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zbraslav

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verze Both sides next revision
zbraslav [2018/12/18 07:11]
ame
zbraslav [2018/12/18 08:34]
ame
Řádek 38: Řádek 38:
 === DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === === DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC ===
  
-Mikul/​Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račic, ale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla ​Otakarea ​II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic.+Mikul/​Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račic, ale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla ​Otakara ​II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic.
  
 Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/​Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře. ​ Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/​Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře. ​
Řádek 59: Řádek 59:
  
 "//​Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví,​ že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//"​ (Zdroj: zbraslavubrana.cz) "//​Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského,​ nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví,​ že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//"​ (Zdroj: zbraslavubrana.cz)
 +
 +S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného,​ značně nesouvislého rodokmenu:
 +
 +{{:​mikulazracic.jpg|Mikula z Račic s potomky}}
 +
 +V druhé generaci zůstal Žibřid/​Sigfried se ženou Trojkou a jejich syn Mikuláš se ženou Eliškou na rodné Zbraslavi, Žibřid byl tedy nejstarším (dospelosti doživším) potomkem zakladatele rodu Mikuly a jeho ženy Eufémie. Jeho bratr Ostoj byl již v mládí u svého strýce Bočka, byla tu tedy snaha, aby dosáhl nějakého úřadu, hodnosti, nicméně se psal společně s (nejspíš jeho synem) Kunou po Račicích, přičemž souběžně se ztrátou vyškovských Račic vznikaly třebíčské Račice. Přodpokládáme tedy, že Ostoj je zakladatelem větve Račických z Račic ve farnosti Krhov. Třetí z bratrů Ješek je roku 1275 psán po Drnovicích,​ je tedy pravděbodobným zakladatelem rodu Drnovských z Drnovic, když první historická zmínka obce Drnovice u Lysic pochází z roku 1249. A stejně jako jeho bratr Ostoj si budoval zázemí mimo vyškovské Račice a Drnovice, o které někdy v tomto období rod Zbraslavských přišel.
  
 === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK === === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK ===
zbraslav.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:08 autor: ame