Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zuzca

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Poslední revizeObě strany příští revize
zuzca [2014/12/02 09:21] amezuzca [2018/11/22 18:16] ame
Řádek 12: Řádek 12:
 Kromě toho tu jsou ještě dvě Kunovy dcery, jejichž další osudy také nejsou zcela jasné. V jejich případě si navíc dovedu spíše představit vzniklou potřebu nového erbu - zejména, pokud by si dotyčná vzala račického družiníka, dostatečně nevýznamného, aby dosud vlastním erbem nedisponoval, zbraslavští v mužské linii navíc víceméně všichni používali stejný erb, tři černá břevna v bílém poli. Příležitostí k pasování na rytíře bylo v době vlády Přemysla Otakara II. více než dostatek. Tato teorie by také vysvětlovala jak ženskou podobu jména (Zuzca, Zuzka), tak její potřebu přechýlení do mužského tvaru - je jenom přirozené, že se v tomto případě potomci měli snahu spíše odkazovat se na matku zakladatelku, rod Kunštátů na významu po celou dobu nabýval. Kromě toho tu jsou ještě dvě Kunovy dcery, jejichž další osudy také nejsou zcela jasné. V jejich případě si navíc dovedu spíše představit vzniklou potřebu nového erbu - zejména, pokud by si dotyčná vzala račického družiníka, dostatečně nevýznamného, aby dosud vlastním erbem nedisponoval, zbraslavští v mužské linii navíc víceméně všichni používali stejný erb, tři černá břevna v bílém poli. Příležitostí k pasování na rytíře bylo v době vlády Přemysla Otakara II. více než dostatek. Tato teorie by také vysvětlovala jak ženskou podobu jména (Zuzca, Zuzka), tak její potřebu přechýlení do mužského tvaru - je jenom přirozené, že se v tomto případě potomci měli snahu spíše odkazovat se na matku zakladatelku, rod Kunštátů na významu po celou dobu nabýval.
  
-O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmun či Žibřid.+O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmund či Žibřid. 
 + 
 +Jméno Zikmund v Čechách a na Moravě nabylo obliby poté, co Karel IV. přivezl r. 1356 do Čech ostatky světého Zikmunda, který se tak stal jedním z českých patronů, a poté, co se mu r. 1368 narodil syn Zikmund Lucemburský. Poslední z jmenovaných o nějakých 50 let později postaral o to, aby obliba jména Zikmund v Čechách a na Moravě poněkud opadla :)
  
 I Zikmund by se v Račicích našel: "Roku 1407 Adam z Račic pohnal Zikmunta z Račic (svého bratra), že mu slíbil vyložiti ze zemských desk dvůr v Račicích a toho neučinil a že mu vše v Račicích pobral." Dále "Roku 1407 a opět 1408 pohnal Zikmunt z Račic Kateřinu, měšťku z Budějovic, ženu Blahutovu, že mu drží bez práva lán (a r.1408 dva lány) v Račicích, komisarem prvního průhonu učinil Petra, faráře z Račic, druhého půhonu svého bratra Adama." A ještě: "Roku 1408 Hanuš z Račic řeč. Mikulec pohnal bratra Zikmunta, že mu slíbil vyložiti z desk stúpek na sněmu, který byl před 2 lety, a toho neučinil." A ještě to není k Zikmundovi z Račic všechno: "Roku 1412 Zikmunt z Račic zapsal své ženě Jitce, dceři Blažka, na 5 lánech v Račicích 18 kop věna, téhož roku pohnán byl Adamem, že mu překáží v dědictví v Račicích i na kostelním podací, vyháněje odtud kněze i nájemníky mimo panský nález, i skrze to ho připravil ke škodám 30 kop, proti tomu pohnal Zikmunt Adama, že řekl, že to chce dokázati listem, že má 2 díly na kostelním podací tu v Račicích, toho jest neučinil a neukázal." Poslední zmínka o (v mezičase snad zesnulém) Zikmundovi pochází z roku 1418, kdy "Adam z Račic odporoval řka, že po Zikmuntovi má právo na to (dvůr se 7 lány poplatnými v Račicích, které jakýsi Čáslav seděním v Račicích, týž s přídomkem „z Hrádku“ Šavlovi z Čermánkovic r. 1418 prodal)." I Zikmund by se v Račicích našel: "Roku 1407 Adam z Račic pohnal Zikmunta z Račic (svého bratra), že mu slíbil vyložiti ze zemských desk dvůr v Račicích a toho neučinil a že mu vše v Račicích pobral." Dále "Roku 1407 a opět 1408 pohnal Zikmunt z Račic Kateřinu, měšťku z Budějovic, ženu Blahutovu, že mu drží bez práva lán (a r.1408 dva lány) v Račicích, komisarem prvního průhonu učinil Petra, faráře z Račic, druhého půhonu svého bratra Adama." A ještě: "Roku 1408 Hanuš z Račic řeč. Mikulec pohnal bratra Zikmunta, že mu slíbil vyložiti z desk stúpek na sněmu, který byl před 2 lety, a toho neučinil." A ještě to není k Zikmundovi z Račic všechno: "Roku 1412 Zikmunt z Račic zapsal své ženě Jitce, dceři Blažka, na 5 lánech v Račicích 18 kop věna, téhož roku pohnán byl Adamem, že mu překáží v dědictví v Račicích i na kostelním podací, vyháněje odtud kněze i nájemníky mimo panský nález, i skrze to ho připravil ke škodám 30 kop, proti tomu pohnal Zikmunt Adama, že řekl, že to chce dokázati listem, že má 2 díly na kostelním podací tu v Račicích, toho jest neučinil a neukázal." Poslední zmínka o (v mezičase snad zesnulém) Zikmundovi pochází z roku 1418, kdy "Adam z Račic odporoval řka, že po Zikmuntovi má právo na to (dvůr se 7 lány poplatnými v Račicích, které jakýsi Čáslav seděním v Račicích, týž s přídomkem „z Hrádku“ Šavlovi z Čermánkovic r. 1418 prodal)."
  
-Původu ve jménu "Zuzana", "Zuzka", by snad [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190#_ftnref11|nebránilo nic]]. A důvod, po kterém autor [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|tohoto posudku]] (Václav Ertl?) tolik touží, by se v našem případě právě našel 8-) Kunštátští bojovali po Žižkově boku všichni. Mikuláš z Račic zemřel roku 1417 mladý, zanechal po sobě nezletilého syna. Zda zemřel otec v boji, nevíme.+Původu ve jménu "Zuzana", "Zuzka", by snad [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|nebránilo nic]]. A důvod, po kterém autor [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|tohoto posudku]] (Václav Ertl?) tolik touží, by se v našem případě právě našel 8-) Kunštátští bojovali po Žižkově boku všichni. Mikuláš z Račic zemřel roku 1417 mladý, zanechal po sobě nezletilého syna. Zda zemřel otec v boji, nevíme.
  
 Ejhle, roku 1381 se Ješek řečený Žižka přihlásil o nárok na statek po zemřelém Mikšovi z Trocnova. Vida, Mikuláš. S ráčkem v erbu :) Ejhle, roku 1381 se Ješek řečený Žižka přihlásil o nárok na statek po zemřelém Mikšovi z Trocnova. Vida, Mikuláš. S ráčkem v erbu :)
  
 {{ :zizka_erb.jpg?100 |zizkové}} {{ :zizka_erb.jpg?100 |zizkové}}
- 
-Pro pozdější úvahy si sem odkládám lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: 
-{{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}} 
-"Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil." 
- 
-Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé,  Šternberkové, páni z Kravař, bratři Černohorští z Biskupic, Haugvicové a páni z Petřvaldu, ale to už jsme na začátku 17. století. Nikdo z nich se po Račicích nepsal. V Račicích u Třebíče nacházáme jednoho Beneše o 15 let později: "Roku 1434 Beneš z Krhova jinak z Holúbka pohnal Zikmunta Šilhavého z Jemnice, že mu drží mocí zboží v Račicích, které mu nebožtík Linhart z Radotic (syn sestry Martina, mincmistra z Jemnice, po kterém dědil r.1386 hrad Holoubek a jiné zboží, též v Račicích dvůr) zastavil." 
- 
-Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-)