Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- zuzca [2014/12/02 09:11] – ame
+++ zuzca [2022/05/27 08:55] (aktuální) – odstraněno ame
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-\\
-==== A CO BYLO VEDLE TOHO..? ====
-Této úvaze na tuto stopu mě přivedl Blažej Ráček a jeho Československé dějiny. Na erbovní dvojstraně na mě vykoukl - ráček, na erbu rodu z Trocnova 8-O
-Žižkové se usadili v Trocnově někdy kolem roku 1350, snad o deset let později se Žižkům na Trocnově rodí Jan (není jisté, zda se již jedná o "našeho" Jana Žižku, či o jeho stejnojmenného otce). První transkripce toho jména znějí //**Zuzca**, Zuzka, Zyzka, Zyzca, Zisco, Zisska//.
-V tu chvíli mi proběhlo hlavou - Zuzinov! Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu, mladší z bratrů Bočkových a Mikulových, se v pramenech objevuje poprvé roku 1250 - jako purkrabí hradu Zuzinova, o němž nic bližšího nevíme. Možná se jedná o ruinu u obce Osiky, u níž je možno život na hradě dle archeologických nálezů zařadit do 1. poloviny 13. století.
-V Račicích u Vyškova se pohybovali jako Mikul s potomky, tak potomci Bočka. Není až tak nepředstavitelné, že by se Kunovi ze Zbraslavi, který se po Kunštátu poprvé psal až v roce 1279, na Zuzinově narodilo dítě (nejstarší Boček je listinně doložen již v roce 1277, tedy v té době byl již dospělý), které by po svém rodišti dostalo přídomek a erb si vzalo v Račicích..? Boček a jeho potomci zůstali na Kunštátě, oba mladší bratři, Kuna a Bohuš, tam žili s ním, nejsou známy jejich manželky a spolehlivě nelze zjistit ani potomky.
-Kromě toho tu jsou ještě dvě Kunovy dcery, jejichž další osudy také nejsou zcela jasné. V jejich případě si navíc dovedu spíše představit vzniklou potřebu nového erbu - zejména, pokud by si dotyčná vzala račického družiníka, dostatečně nevýznamného, aby dosud vlastním erbem nedisponoval, zbraslavští v mužské linii navíc víceméně všichni používali stejný erb, tři černá břevna v bílém poli. Příležitostí k pasování na rytíře bylo v době vlády Přemysla Otakara II. více než dostatek. Tato teorie by také vysvětlovala jak ženskou podobu jména (Zuzca, Zuzka), tak její potřebu přechýlení do mužského tvaru - je jenom přirozené, že se v tomto případě potomci měli snahu spíše odkazovat se na matku zakladatelku, rod Kunštátů na významu po celou dobu nabýval.
-O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmun či Žibřid.
-Původu ve jménu "Zuzana", "Zuzka", by snad [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190#_ftnref11|nebránilo nic]]. A důvod, po kterém autor [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|tohoto posudku]] (Václav Ertl?) tolik touží, by se v našem případě právě našel 8-) Kunštátští bojovali po Žižkově boku všichni. Mikuláš z Račic zemřel roku 1417 mladý, zanechal po sobě nezletilého syna. Zda zemřel otec v boji, nevíme.
-Ejhle, roku 1381 se Ješek řečený Žižka přihlásil o nárok na statek po zemřelém Mikšovi z Trocnova. Vida, Mikuláš. S ráčkem v erbu :)
-{{ :zizka_erb.jpg?100 |zizkové}}
-Pro pozdější úvahy si sem odkládám lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419:
-{{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}}
-"Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil."
-Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé,  Šternberkové, páni z Kravař, bratři Černohorští z Biskupic, Haugvicové a páni z Petřvaldu, ale to už jsme na začátku 17. století. Nikdo z nich se po Račicích nepsal. V Račicích u Třebíče nacházáme jednoho Beneše o 15 let později: "Roku 1434 Beneš z Krhova jinak z Holúbka pohnal Zikmunta Šilhavého z Jemnice, že mu drží mocí zboží v Račicích, které mu nebožtík Linhart z Radotic (syn sestry Martina, mincmistra z Jemnice, po kterém dědil r.1386 hrad Holoubek a jiné zboží, též v Račicích dvůr) zastavil."
-Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-)