obrany
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
obrany [2014/12/23 15:07] – ame | obrany [2022/05/25 07:42] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK ==== | ==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK ==== | ||
- | Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století, v současnosti se má za to, že majitelem byl Přibyslav z Křižanova, | + | Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století. Autor Velkého letopisu Žďárského, sepsaného kolem roku 1300, který byl svědkem stavby Žďárského kláštera a který |
Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval Boček a jeho rod během povstání mladšího krále Přemysla ke konci 40. let. Jeho švagři Havel a Smil stáli pevně na straně Václava I. O Bočkovi to zcela jisté není, mohl zaujmout neutrální postoj a vyčkávat, jak se situace vyvine. Ať to bylo jakkoliv, Boček neztratil při potrestání povstalců, ale ani při nástupu Přemysla II., když odměňoval své bývalé spojence na úkor svých bývalých protivníků (Zdroj: e-stredovek.cz). | Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval Boček a jeho rod během povstání mladšího krále Přemysla ke konci 40. let. Jeho švagři Havel a Smil stáli pevně na straně Václava I. O Bočkovi to zcela jisté není, mohl zaujmout neutrální postoj a vyčkávat, jak se situace vyvine. Ať to bylo jakkoliv, Boček neztratil při potrestání povstalců, ale ani při nástupu Přemysla II., když odměňoval své bývalé spojence na úkor svých bývalých protivníků (Zdroj: e-stredovek.cz). | ||
- | Boček je, jako jeden z vůdců moravského vojska, | + | Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojska. Ve stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králem, ale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla a páni z Perneggu byli hrabaty díky vlastnictví hrabství Deggendorf (v Bavorsku). Boček, hrabě bez hrabství, ale i tak tímto mohl užívat a užíval lepší titul než všichni |
- | Boček se oženil s Eufémií, dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova, | + | // |
+ | |||
+ | Boček se oženil s Eufémií | ||
Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít dosti pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. | Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít dosti pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. | ||
Řádek 20: | Řádek 22: | ||
Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále. V době zmatků po smrti Přemysla Otaktara II. začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému, a stal se, stejně jako mnoho dalších šlechticů, | Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále. V době zmatků po smrti Přemysla Otaktara II. začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému, a stal se, stejně jako mnoho dalších šlechticů, | ||
- | Ze Špilberka byl Gerhard propuštěn v roce 1283 v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace, majetek mu byl vrácen a roku 1285 či krátce předtím byl navíc odměněn funkcí moravského podkomořího. Ovšem zanedlouho byl ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Gerhard ze Zbraslavi a Obřan zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan. | + | Ze Špilberka byl Gerhard propuštěn v roce 1283 v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace, majetek mu byl vrácen a roku 1285 či krátce předtím byl navíc odměněn funkcí moravského podkomořího |
=== POSLEDNÍ GENERACE BOČKOVÝCH POTOMKŮ === | === POSLEDNÍ GENERACE BOČKOVÝCH POTOMKŮ === | ||
- | První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz). | + | První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz). |
- | o vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, | + | Po vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, |
Roku 1312 Obřany záskal Jindřich z Lipé, který okolní pozemky věnoval brněnským cisterciačkám. | Roku 1312 Obřany záskal Jindřich z Lipé, který okolní pozemky věnoval brněnským cisterciačkám. |
obrany.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:53 autor: ame