Příběh rodu Ráčků

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
racice_bobrova

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
racice_bobrova [2017/08/08 21:41] – ameracice_bobrova [2022/05/25 09:55] – ame
Řádek 4: Řádek 4:
 //...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], v každém případě však v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]] a konečně v [[racice_trebic|Račicích u Hrotovic]]...// //...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], v každém případě však v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]] a konečně v [[racice_trebic|Račicích u Hrotovic]]...//
  
-Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (roku 1607 přichází Jan z Ráčkova mlejna).+Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (v tom roce se ve zdrojích objevuje Jan z Ráčkova mlejna).
  
 Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka. Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka.
Řádek 10: Řádek 10:
 Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice. Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice.
  
-Název obce vznikl podle oficiální verze připojením přípony –ice k základu osobního jména Radek, Rac či Radslav, nebo také ke slovnímu základu „rač“, což je nářeční výraz pro hluboký výmol nebo roklinu. +Dosud se má za to, že název obce vznikl připojením přípony –ice k základu osobního jména Radek, Rac či Radslav, nebo také ke slovnímu základu „rač“, což je nářeční výraz pro hluboký výmol nebo roklinu. Hypotéza, že by obec dostala své jméno převzetím od dřívějšího rodového majetku a tedy rodového jména, sice odpovídá tehdejší běžné praxi, s odstupem bezmála šesti staletí je však obtížně prokazatelná. Vodítkem by mohlo být přesné znění zápisu v Zemských deskách o prodeji hospodářského dvorce, Mag. Lenka Benešová uvádí ve své bakalářské práci věnované Žďárskému klášteru v pozdním středověku: "Majetek v Račicích zakoupil **pan** Mikuláš, který se zavázal zaplatit 30 kop grošů míšeňských..." Zda studentka historie označila panem někoho, komu tento přídomek nepatřil, je třeba ověřit v citovaném zdroji: MZA Brno, G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 952, f. 30a-b. :-o
  
-Možnost, že by obec dostala své jméno převzetím od dřívějšího rodového majetku a tedy rodového jména sice odpovídá tehdejší běžné praxi, s odstupem bezmála šesti staletí je však obtížně prokazatelná. Vodítkem by mohlo být přesné znění zápisu v Zemských deskách o prodeji hospodářského dvorce, Mag. Lenka Benešová uvádí ve své bakalářské práci věnované Žďárskému klášteru v pozdním středověku: "Majetek v Račicích zakoupil **pan** Mikuláš, který se zavázal zaplatit 30 kop grošů míšeňských..." Studentka historie je dostatečně znalá poměrů panujících v 15. století a pravděpodobně by neoznačila panem někoho, komu by tento přídomek nepatřil. A ehm, ano, mělo by stačit, kdyby si odborné oko prohlédlo citovaný zdroj: MZA Brno, G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 952, f. 30a-b. :-o+Původně klášterní hospodářský dvorec čp. 1 byl založen před r. 1462. V roce 1483 byl dvůr prodán Mikuláši Ráčkovi, v témž roce měly Račice dle Žďárského urbáře jednoho usedlíka. Rod Mikuláše Ráčka vlastnil dvůr až do začátku 19. století. Nejstarší částí je roubené obytné stavení z poloviny 18. století.
  
-Původně klášterní hospodářský dvorec čp. 1 byl založen před r. 1462. V roce 1483 (//12 let po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad, pozn. ARS//) byl dvůr prodán Mikuláši Ráčkovi, jehož rod dvůr vlastnil až do začátku 19. století. Nejstarší částí je roubené obytné stavení z poloviny 18. století.+=== BOBROVŠTÍ VLACHOVÉ === 
 + 
 +V roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů. Můžeme se pouze dohadovat, co bylo důvodem. Znalost jazyka? Přirozená autorita? Rodový majetek rozšířený po Račicích, Stržanově, Vojetínku, Olešince, Branišově? Nebo byl skutečně z lidí v blízkém okolí nejurozenějšího původu?  
 + 
 +Vždyť jen o generaci později nacházíme roku 1571 Blahu (Blažeje) Ráčka, račického dvořáka, vdávat dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského, přičemž smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu (poblíž Mistelbachu) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Pokud by se skutečně jednalo o potomky Mikuly ze Zbraslavi a Račic, tito ačkoli se díky ztrátě svého rodového majetku již ve 14. století vydělili z panského stavu, fakticky měli být až do porážky stavovského povstání rytíři. Ale v každém případě tato skutečnost dokládá blízkost vztahů Račických se Žďárským klášterem.
  
 === PŘEDZVĚST SELSKÝCH BOUŘÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE === === PŘEDZVĚST SELSKÝCH BOUŘÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE ===
Řádek 20: Řádek 24:
 "Šebestián a Tomáš, jsouce někým svedeni, odepřeli v roce 1651 vykonávání manských povinností jako jiní dvořáci a zákupní rychtáři a stěžovali si na klášterní vrchnost u královského tribunálu (//za vlády Ferdinanda III. Habsburského, pozn. ARS//), odvolávajíce se na staré, asi neplatné výsady. Když však poznali, že by spor nevyhráli a že zbytečně vrchnost proti sobě jen popudili, podrobili se, vydali opatu (//Žďárského kláštera, pozn. ARS//) staré výsady a reversem se zavázali pod ztrátou dvora, že budou nadále vykonávati povinnosti, které byly v obnoveném lištu z 20. ledna 1653 vyznačeny." "Šebestián a Tomáš, jsouce někým svedeni, odepřeli v roce 1651 vykonávání manských povinností jako jiní dvořáci a zákupní rychtáři a stěžovali si na klášterní vrchnost u královského tribunálu (//za vlády Ferdinanda III. Habsburského, pozn. ARS//), odvolávajíce se na staré, asi neplatné výsady. Když však poznali, že by spor nevyhráli a že zbytečně vrchnost proti sobě jen popudili, podrobili se, vydali opatu (//Žďárského kláštera, pozn. ARS//) staré výsady a reversem se zavázali pod ztrátou dvora, že budou nadále vykonávati povinnosti, které byly v obnoveném lištu z 20. ledna 1653 vyznačeny."
  
-//Josef Fr. Svoboda: Novoměstský okres. Vlastivěda Moravská. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:574.//+//Josef Fr. Svoboda: Vlastivěda Moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:574.//
  
 === PŘEDZVĚST SELSKÉHO POVSTÁNÍ === === PŘEDZVĚST SELSKÉHO POVSTÁNÍ ===
Řádek 26: Řádek 30:
 "V roce 1771 zahájili rychtáři a svobodníci na klášterském panství spor s vrchností, protože jim  od roku 1768 ukládal povinnosti, jichž do té doby neměli. Byli mezi nimi z našeho okresu Josef Ráček z Račic, ... . Od roku 1782 odepřely osady přifařené ke Zvole, mezi nimi z našeho okresu Račice, dávati faráři desátek, a tato vzpoura se rozšířila i na farnost bobrovskou a připojili se k ní také Novoveští, kteří dávali desátek klášteru. Odboj se stupňoval, až došlo v březnu (14.-28.) 1784 i k násilnostem ve Zvole, jež byly povolaným vojskem potlačeny." "V roce 1771 zahájili rychtáři a svobodníci na klášterském panství spor s vrchností, protože jim  od roku 1768 ukládal povinnosti, jichž do té doby neměli. Byli mezi nimi z našeho okresu Josef Ráček z Račic, ... . Od roku 1782 odepřely osady přifařené ke Zvole, mezi nimi z našeho okresu Račice, dávati faráři desátek, a tato vzpoura se rozšířila i na farnost bobrovskou a připojili se k ní také Novoveští, kteří dávali desátek klášteru. Odboj se stupňoval, až došlo v březnu (14.-28.) 1784 i k násilnostem ve Zvole, jež byly povolaným vojskem potlačeny."
  
-//Josef Fr. Svoboda: Novoměstský okres. Vlastivěda Moravská. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:110.//+//Josef Fr. Svoboda: Vlastivěda Moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:110.//
  
 "Když si roku 1771 stěžovali svobodníci na panství žďárském na neobvyklé povinnosti, prokazoval se Josef Ráček listem žďárského opata Jakuba z 26. ledna 1656, jímž opat potvrdil výsady Šebestiána Ráčka a jeho syna Tomáše na dvůr v Račicích." "Když si roku 1771 stěžovali svobodníci na panství žďárském na neobvyklé povinnosti, prokazoval se Josef Ráček listem žďárského opata Jakuba z 26. ledna 1656, jímž opat potvrdil výsady Šebestiána Ráčka a jeho syna Tomáše na dvůr v Račicích."
  
-//Josef Fr. Svoboda: Novoměstský okres. Vlastivěda Moravská. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:574.//+//Josef Fr. Svoboda: Vlastivěda Moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:574.//
  
 === RAKOUSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA PRVNÍ KOALICE === === RAKOUSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA PRVNÍ KOALICE ===
Řádek 47: Řádek 51:
  
 Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, když věděli, že z Račic se již šest let nepodařilo získat jediného rekruta." Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, když věděli, že z Račic se již šest let nepodařilo získat jediného rekruta."
 +
 +
 +____
 +odkládám si na později někdy: 1813 - 1831 byl ve Velké Bíteši farážem Ign. Ráček (Vlastivěda Moravské, okres Bítešský, str. 52)
 +____
 +//[[http://www.primaplana.cz|Elbl Pavel: Dezerce rekrutů na Českomoravské vysočině v letech 1796-1797.]]//
  
  
 [[Račice_Źďár_matrika|Přítomnost Ráčků v Račicích dle matrik]] [[Račice_Źďár_matrika|Přítomnost Ráčků v Račicích dle matrik]]
  
-[[Račice_Žďár_Svoboda|Přítomnost Ráčků v Račicích dle J. F. Svobody]]+[[Račice_Žďár_Svoboda|Přítomnost Ráčků v Račicích a v okolních obcích dle J. F. Svobody a Fr. Dvorského]]
  
 [[Račice_Žďár_výlet|Výlet do Račic]] [[Račice_Žďár_výlet|Výlet do Račic]]
  
 //...[[nachod|a jak to bylo dál]]...// //...[[nachod|a jak to bylo dál]]...//
racice_bobrova.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 10:03 autor: ame