| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize |
| racice_bobrova [2022/05/25 09:32] – ame | racice_bobrova [2022/05/25 09:57] – ame |
|---|
| === BOBROVŠTÍ VLACHOVÉ === | === BOBROVŠTÍ VLACHOVÉ === |
| |
| V roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů. Můžeme se pouze dohadovat, co bylo důvodem. Znalost jazyka? Přirozená autorita? Rozsáhlý rodový majetek (Račice, Stržanov, Vojetínek, Olešinka, Branišov)? Nebo byl skutečně z lidí v blízkém okolí nejurozenějšího původu? Vždyť jen o generaci později nacházíme roku 1571 Blahu (Blažeje) Ráčka, račického dvořáka, vdávat dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského, přičemž smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstal a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Pokud by se skutečně jednalo o potomky Mikuly ze Zbraslavi a Račic, tito ačkoli se díky ztrátě svého majetku již ve 14. století vydělili z panského stavu, fakticky byli až do porážky stavovského povstání rytíři. | V roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů. Můžeme se pouze dohadovat, co bylo důvodem. Znalost jazyka? Přirozená autorita? Rodový majetek rozšířený po Račicích, Stržanově, Vojetínku, Olešince, Branišově? Nebo byl skutečně z lidí v blízkém okolí nejurozenějšího původu? |
| | |
| | Vždyť jen o generaci později nacházíme roku 1571 Blahu (Blažeje) Ráčka, račického dvořáka, vdávat dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského, přičemž smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu (poblíž Mistelbachu) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Pokud by se skutečně jednalo o potomky Mikuly ze Zbraslavi a Račic, tito ačkoli se díky ztrátě svého rodového majetku již ve 14. století vydělili z panského stavu, fakticky měli být až do porážky stavovského povstání rytíři. Ale v každém případě tato skutečnost dokládá blízkost vztahů Račických se Žďárským klášterem. |
| |
| === PŘEDZVĚST SELSKÝCH BOUŘÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE === | === PŘEDZVĚST SELSKÝCH BOUŘÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE === |
| "Když se v roce 1796 přiblížila francouzská armáda k hranicím českých zemí, bylo rozhodnuto o mobilizaci. Pro každé panství byl stanoven počet odvedenců. Tyto počty se nedařilo naplnit, navíc část rekrutů zběhla. Výslechy se ve Žďáru, kde bylo zatčeno 16 uprchlíků, konaly na přelomu června a července 1797. Výpovědní protokoly byly pořízeny protizákonným způsobem, vyslýchaní byli k výpovědím donuceni hrozbami a fyzickým násilím. | "Když se v roce 1796 přiblížila francouzská armáda k hranicím českých zemí, bylo rozhodnuto o mobilizaci. Pro každé panství byl stanoven počet odvedenců. Tyto počty se nedařilo naplnit, navíc část rekrutů zběhla. Výslechy se ve Žďáru, kde bylo zatčeno 16 uprchlíků, konaly na přelomu června a července 1797. Výpovědní protokoly byly pořízeny protizákonným způsobem, vyslýchaní byli k výpovědím donuceni hrozbami a fyzickým násilím. |
| |
| Většina zatčených byli mladí muži kolem 20 let. V některých případech byli zatčeni i jejich rodiče. Většina pocházela z vesnice Račice. Mladíci nejprve vypověděli, že uprchli před odvody a ukrývali se v lese za domem rychtáře Ráčka v Račicích. Několik jich mělo zbraně. Náhle však dochází ve výpovědích ke zvratu. Uprchlíci mluví o vůdcích, kteří je nabádali k obraně, o tom, že se na obecním shromáždění v Račicích prohlašovalo, že válka není císařská ale panská. Udržovali prý kontakt s Makovským (vůdcem uprchlíků na české straně Vysočiny) a připravovali povstání, které mělo vzplanout po žních. | Většina zatčených byli mladí muži kolem 20 let. V některých případech byli zatčeni i jejich rodiče. Většina pocházela z vesnice Račice. Mladíci nejprve vypověděli, že uprchli před odvody a ukrývali se v lese za domem rychtáře Ráčka v Račicích. Několik jich mělo zbraně. Náhle však dochází ve výpovědích ke zvratu. Uprchlíci mluví o vůdcích, kteří je nabádali k obraně, o tom, že se na obecním shromáždění v Račicích prohlašovalo, že válka není císařská, ale panská. Udržovali prý kontakt s Makovským (vůdcem uprchlíků na české straně Vysočiny) a připravovali povstání, které mělo vzplanout po žních. |
| |
| Komise znovu vyslechla některé uprchlíky a dospěla k nepravdivému přesvědčení, že stojí před pečlivě naplánovaným a rozsáhlým spiknutí, v jehož čele stojí úředníci z Nového Města na Moravě a protestantští kazatelé. Zatčení byli donuceni vypovědět, že o svatodušní neděli 1796 se sešli žďárští, novoměstští a jimramovští uprchlíci v protestantském kostele v Novém Městě. Superintendent Blažek z Jimramova přítomné prý přesvědčoval o tom, že Francouzi se blíží. Mají prý povstat a osvobodit se. Někteří zatčení vypověděli, že se Blažkovi zavázali poslušností. Každý účastník schůzky údajně obdržel tajné znamení, kus papíru, na němž byla zobrazena zednická lžíce a trojúhelník. Jednalo se o zednářské znamení, proto bývá vykonstruované spiknutí nazýváno jako „frajmauerské“ - zednářské. | Komise znovu vyslechla některé uprchlíky a dospěla k nepravdivému přesvědčení, že stojí před pečlivě naplánovaným a rozsáhlým spiknutí, v jehož čele stojí úředníci z Nového Města na Moravě a protestantští kazatelé. Zatčení byli donuceni vypovědět, že o svatodušní neděli 1796 se sešli žďárští, novoměstští a jimramovští uprchlíci v protestantském kostele v Novém Městě. Superintendent Blažek z Jimramova přítomné prý přesvědčoval o tom, že Francouzi se blíží. Mají prý povstat a osvobodit se. Někteří zatčení vypověděli, že se Blažkovi zavázali poslušností. Každý účastník schůzky údajně obdržel tajné znamení, kus papíru, na němž byla zobrazena zednická lžíce a trojúhelník. Jednalo se o zednářské znamení, proto bývá vykonstruované spiknutí nazýváno jako „frajmauerské“ - zednářské. |
