racice_trebic
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
racice_trebic [2018/12/18 09:06] – ame | racice_trebic [2022/05/25 08:57] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
//...co bylo dřív: ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]] a v každém případě v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]]...// | //...co bylo dřív: ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]] a v každém případě v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]]...// | ||
- | //" | + | //" |
Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský, | Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský, | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
=== RÁČCI V RAČICÍCH U HROTOVIC === | === RÁČCI V RAČICÍCH U HROTOVIC === | ||
- | Vlastivěda moravská: "//Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: 'Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly | + | Vlastivěda moravská: "//Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: 'Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly |
- | + | ||
- | Je tu ještě jeden zápis z kartotéky Augusta Sedláčka vztahující se ke konci 15. století: | + | |
- | + | ||
- | {{: | + | |
- | + | ||
- | Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček z Kunštátu s predikátem z Valče a Mikuláš z Kunštátu (opět můžeme nahradit predikátem ze Zbraslavi). Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum// | + | |
- | + | ||
- | {{: | + | |
- | + | ||
- | Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu). | + | |
- | + | ||
- | Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" a "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." | + | |
- | + | ||
- | V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13. století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). | + | |
- | + | ||
- | Pro nás je tato zpráva velmi významná, protože stvrzuje, že ještě na konci 15. století, řadu let po smrti Jiřího z Poděbrad a několik desetiletí po založení Račic u Žďáru a poté, co se v nich Mikuláš s Barborou usadili, věděli členové Mikulova i Kunova rozrodu o svém příbuzenském vztahu a společném původu a bylo to známo také veřejně. | + | |
Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických (roky uvádějí listinné doklady, v nichž jsou dotyční účastni a pravděpodobně v dospělém věku): | Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických (roky uvádějí listinné doklady, v nichž jsou dotyční účastni a pravděpodobně v dospělém věku): | ||
- | * 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma, roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, měl by tedy již být po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic, jak stojí naše hypotéza vysvětlující přídomek z Drnovic, čímž by se současně doložilo příbuzenství Drnovských s rodem ze Zbraslavi) | + | * 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma; roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, měl by tedy již být po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic) |
- | * 1255 Ostoj z Račic (svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic) | + | * 1255 Ostoj z Račic (svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic) |
* 1275 Ješek z Drnovic | * 1275 Ješek z Drnovic | ||
* 1279 Kuna z Račic | * 1279 Kuna z Račic | ||
* 1281 Trojka, vdova po Žibřidovi | * 1281 Trojka, vdova po Žibřidovi | ||
+ | * 1285 Milota z Račic | ||
* 1318 Mikula, syn Žibřida a Trojky | * 1318 Mikula, syn Žibřida a Trojky | ||
* 1334 Mikuláš za Zbraslavi (daruje svůj díl na Zbraslavi brněnským cisterciačkám), | * 1334 Mikuláš za Zbraslavi (daruje svůj díl na Zbraslavi brněnským cisterciačkám), | ||
- | * 1349 Eva z Račic (vzdává se majetku v Račicích a Oldřichovicích ve sprospěch svých bratrů Ctibora a Oldřiha) | + | * 1349 Eva z Račic (vzdává se majetku v Račicích a Oldřichovicích ve prospěch svých bratrů Ctibora a Oldřicha) |
* 1349-1350 Ctibor a Oldřich z Račic, bratři Evy | * 1349-1350 Ctibor a Oldřich z Račic, bratři Evy | ||
* 1354 Eliška, vdova po Mikuláši ze Zbraslavi a Račic (potvrzuje po smrti manžela, že jí patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi nenáleží) | * 1354 Eliška, vdova po Mikuláši ze Zbraslavi a Račic (potvrzuje po smrti manžela, že jí patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi nenáleží) | ||
Řádek 62: | Řádek 47: | ||
* 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického | * 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického | ||
- | O blízkosti vztahů mezi potomky Mikula a Kuny, synů zakladatele rodu Gerharda ze Zbraslavi, na přelomu 14. a 15. století svědčí dvě skutečnosti. Jednak tu máme lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: | + | Máme tu jeden zápis z kartotéky Augusta Sedláčka vztahující se ke konci 15. století: |
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček z Kunštátu s predikátem z Valče a Mikuláš z Kunštátu (můžeme nahradit predikátem ze Zbraslavi). Jako zdroj je uvedena zkratka "LCB VII 139". //Libri citationum et sententiarum// | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu). | ||
+ | |||
+ | Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" a "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." | ||
+ | |||
+ | V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severo-severovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13. století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). | ||
+ | |||
+ | Pro nás je tato zpráva velmi významná, protože stvrzuje, že ještě na konci 15. století, řadu let po smrti Jiřího z Poděbrad a několik desetiletí po založení Račic u Žďáru a poté, co se v nich Mikuláš s Barborou usadili, věděli členové Mikulova i Kunova rozrodu o svém příbuzenském vztahu a společném původu a bylo to známo také veřejně. | ||
+ | |||
+ | O blízkosti vztahů mezi potomky Mikula a Kuny, synů zakladatele rodu Gerharda ze Zbraslavi, na přelomu 14. a 15. století svědčí další dvě skutečnosti. Jednak tu máme lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: | ||
{{: | {{: | ||
- | " | + | " |
- | Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé, | + | Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) patřil |
- | Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího | + | Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za purkrabího |
- | Druhak potom nacházíme | + | A pak je tu ještě |
// | // | ||
{{ : | {{ : |
racice_trebic.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 09:26 autor: ame