Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zuzca

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
zuzca [2014/12/02 09:21] amezuzca [2014/12/02 20:14] ame
Řádek 13: Řádek 13:
  
 O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmun či Žibřid. O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmun či Žibřid.
 +
 +Jméno Zikmund v Čechách a na Moravě nabylo obliby poté, co Karel IV. přivezl r. 1356 do Čech ostatky světého Zikmunda, který se tak stal jedním z českých patronů, a poté, co se mu r. 1368 narodil syn Zikmund Lucemburský. Poslední z jmenovaných o nějakých 50 let později postaral o to, aby obliba jména Zikmund v Čechách a na Moravě poněkud opadla :)
  
 I Zikmund by se v Račicích našel: "Roku 1407 Adam z Račic pohnal Zikmunta z Račic (svého bratra), že mu slíbil vyložiti ze zemských desk dvůr v Račicích a toho neučinil a že mu vše v Račicích pobral." Dále "Roku 1407 a opět 1408 pohnal Zikmunt z Račic Kateřinu, měšťku z Budějovic, ženu Blahutovu, že mu drží bez práva lán (a r.1408 dva lány) v Račicích, komisarem prvního průhonu učinil Petra, faráře z Račic, druhého půhonu svého bratra Adama." A ještě: "Roku 1408 Hanuš z Račic řeč. Mikulec pohnal bratra Zikmunta, že mu slíbil vyložiti z desk stúpek na sněmu, který byl před 2 lety, a toho neučinil." A ještě to není k Zikmundovi z Račic všechno: "Roku 1412 Zikmunt z Račic zapsal své ženě Jitce, dceři Blažka, na 5 lánech v Račicích 18 kop věna, téhož roku pohnán byl Adamem, že mu překáží v dědictví v Račicích i na kostelním podací, vyháněje odtud kněze i nájemníky mimo panský nález, i skrze to ho připravil ke škodám 30 kop, proti tomu pohnal Zikmunt Adama, že řekl, že to chce dokázati listem, že má 2 díly na kostelním podací tu v Račicích, toho jest neučinil a neukázal." Poslední zmínka o (v mezičase snad zesnulém) Zikmundovi pochází z roku 1418, kdy "Adam z Račic odporoval řka, že po Zikmuntovi má právo na to (dvůr se 7 lány poplatnými v Račicích, které jakýsi Čáslav seděním v Račicích, týž s přídomkem „z Hrádku“ Šavlovi z Čermánkovic r. 1418 prodal)." I Zikmund by se v Račicích našel: "Roku 1407 Adam z Račic pohnal Zikmunta z Račic (svého bratra), že mu slíbil vyložiti ze zemských desk dvůr v Račicích a toho neučinil a že mu vše v Račicích pobral." Dále "Roku 1407 a opět 1408 pohnal Zikmunt z Račic Kateřinu, měšťku z Budějovic, ženu Blahutovu, že mu drží bez práva lán (a r.1408 dva lány) v Račicích, komisarem prvního průhonu učinil Petra, faráře z Račic, druhého půhonu svého bratra Adama." A ještě: "Roku 1408 Hanuš z Račic řeč. Mikulec pohnal bratra Zikmunta, že mu slíbil vyložiti z desk stúpek na sněmu, který byl před 2 lety, a toho neučinil." A ještě to není k Zikmundovi z Račic všechno: "Roku 1412 Zikmunt z Račic zapsal své ženě Jitce, dceři Blažka, na 5 lánech v Račicích 18 kop věna, téhož roku pohnán byl Adamem, že mu překáží v dědictví v Račicích i na kostelním podací, vyháněje odtud kněze i nájemníky mimo panský nález, i skrze to ho připravil ke škodám 30 kop, proti tomu pohnal Zikmunt Adama, že řekl, že to chce dokázati listem, že má 2 díly na kostelním podací tu v Račicích, toho jest neučinil a neukázal." Poslední zmínka o (v mezičase snad zesnulém) Zikmundovi pochází z roku 1418, kdy "Adam z Račic odporoval řka, že po Zikmuntovi má právo na to (dvůr se 7 lány poplatnými v Račicích, které jakýsi Čáslav seděním v Račicích, týž s přídomkem „z Hrádku“ Šavlovi z Čermánkovic r. 1418 prodal)."
Řádek 24: Řádek 26:
 Pro pozdější úvahy si sem odkládám lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: Pro pozdější úvahy si sem odkládám lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419:
 {{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}} {{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}}
 +
 "Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil." "Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil."