Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- racice_trebic [2022/05/25 08:46] – ame
+++ racice_trebic [2022/05/25 09:26] (aktuální) – ame
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických (roky uvádějí listinné doklady, v nichž jsou dotyční účastni a pravděpodobně v dospělém věku):
-  * 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma, roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, měl by tedy již být po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic)
+  * 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma; roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, měl by tedy již být po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic)
   * 1255 Ostoj z Račic (svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic)
   * 1275 Ješek z Drnovic
@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 {{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}}
-"Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil."
+"Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše S?Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (//hřiven//) že byv úředníkem na Podivíně od n. (//našeho?//) Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil."
-Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé,  Šternberkové, páni z Kravař, bratři Černohorští z Biskupic, Haugvicové a páni z Petřvaldu, ale to už jsme na začátku 17. století. Nikdo z nich se po Račicích nepsal. V Račicích u Třebíče nacházáme jednoho Beneše o 15 let později: "Roku 1434 Beneš z Krhova jinak z Holúbka pohnal Zikmunta Šilhavého z Jemnice, že mu drží mocí zboží v Račicích, které mu nebožtík Linhart z Radotic (syn sestry Martina, mincmistra z Jemnice, po kterém dědil r.1386 hrad Holoubek a jiné zboží, též v Račicích dvůr) zastavil."
+Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Královské město, "burg" Podivín na soutoku Dyje a Svratky bylo od počátku 15. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1422 patřilo pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Sup?Lupa, a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé, po nich Šternberkové  a od r. 1399 páni z Kravař, přičemž v rozhodném roce 1418 patřily Jindřichu Plumlovskému z Kravař. Nikdo z nich se po Račicích nepsal.
-Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za purkrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-)
+Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za purkrabího do ne zcela bezvýznamného majetku, který držel zástavou :-)
 A pak je tu ještě v druhé polovině 14. století sňatek Anny z Kunštátu (prapravnučky Gerharda ze Zbraslavi a prapratety Jiřího z Poděbrad) s Jindřichem Drnovským z Drnovic (zmiňovaném mezi lety 1353-1368) a jejich 6 potomků.