V Račicích se po roce 1772 (začátek dohledaných matrik farnosti Horní Bobrová) rodily/i, ženili/vdávaly a umíraly/i Ráčci na těchto číslech popisných: 1 (statek), 13 (domek), 14 a 15 (léta 1777-1788, přístavba statku), 17 (mlýn), 18 a 26. Ve statku i na mlýně žilo obvykle více manželských párů stejné i posloupných generací Ráčků současně.

Roku 1766 manželům Josefovi a Anně Ráčkovým (*1730, †1812), svobodníkům (libertini) zemřela devítiměsíční Josefa, v roce 1770 jim umřel devítiměsíční syn Václav, roku 1773 se jim narodil syn Andreas, roku 1779 jim zemřel v sedmi letech syn Martin. V roce 1778 si Anna, dcera Josefa Ráčka brala Řehoře Špačka. Roku 1780 si František, syn Josefa Ráčka bral Annu Skývovou. (Srovnej s Vlastivědou, roku 1780 postoupil Františkovi, rychtáři, jeho otec Josef, dvůr. Zůstal František bezdětný, když se po nějakých 35 letech do č.p. 1 nastěhovali mezi lety 1813 a 1817 Jan a Anna z mlýna..? Kam odešel mladší bratr Andreas?)

Jan Ráček, narozený roku 1788 ve mlýně, umírá v 31 letech roku 1820 na hospodářském dvoře poté, co se jim s manželkou Annou narodil roku 1817 Jakub a o 14 měsíců později Mariana, ta svého otce přežila o 2 roky. Vdova Anna si ve svých 27 letech, poté, co se jim 15. června narodí dvojčata Jan a Františka, bere 12. září 1822 čtyři a dvaceti letého Jana Ráčka (†1846, tedy narozen 1798 - odkud se bere? v matrice narozených v Račicích není.). Dvojčata v březnu následujícího roku ve věku 10 měsíců umírají. O dva roky později přichází na svět František a 8. dubna 1829 spatří světlo světa Jan, jehož manželka Josefa Ráčková, narozená roku 1828, zemřela po smrti svého muže v Račicích v 70 letech jako žebračka. Příčinou úmrtí byl stanoven Marasmus senilis. Kněz nebyl povolán. (Jan a Josefa srovnej zápis z matriky v Náchodě, narození pradědečka Františka Ráčka.)

Roku 1857 patřil statek č.p. 1 dle sčítání lidu Maximilianu Lovensteinovi a nebyl obydlený. Při sčítání lidu roku 1869 vedla hospodářství při dvoru svobodná Anna Brablecová. Roku 1890 na statku žily rodiny Josefa Příhody a Františka Příhody.

Manželé Jakub a Dorothea Ráčkovi žili v nové přístavbě dvora, který byl označen č.p. 14. Roku 1775 se jim narodil Jan, o 9 měsíců později zemřel. Roku 1777 přišla na svět Kateřina, *1780 Marie a *1782 Václav. Následujícího roku zemřela jejich matka Dorothea ve věku 32 let (tedy *1750/51, †1783), půl roku po matce zemřel i malý Václav. Další děti měl Jakub s Marií Annou – roku *1784 Václava (†1784 zemřel ve věku 3 měsíců), *1785 Tomáše, roku *1788 Jana.

V těchto letech zemřeli na č.p.14 výměnkáři, roku 1782 Salomena Ráčková ve věku 75 let (tedy *1706/07), její manžel Ernest ji přežil o dva roky, dožil se tak 81 let (tedy *1702/03, †1784).

V 80. letech 18. století se manželskému páru Janovi a Tereze Ráčkovým narodily děti Kateřina (*1772) a roku 1777 se devět měsíců po úmrtí osmiletého Josefa narodil Tomáš, tento umírá ve věku 17 měsíců. Roku 1783 si Anna, dcera mlynáře Jana Ráčka, brala Františka Peteru.

Manželům Jakubovi a Viktorii Ráčkovým se narodila dcera Anna (*1775, †1825 jako svobodná) a syn Jan (*1788, dále viz č.p.1). Jakub Ráček šel za svědka r. 1777 Karlovi, synovi Ernesta Ráčka (z čp.14? bratr Jakuba?), když si bral za ženu Dorotheu Zavadilovou.

V letech 1803 a 1813 se narodily dcery Janovi a jeho ženě Anně, Marie a Anna. (Předpokládám totožnost s Janem a Annou z č.p. 1 v době, kdy ještě žil na mlýně, než převzal dvůr. Marie a Anna by tak měly mladší sourozence Jakuba a Marianu.) V roce 1831 se („dobře známé“, rozuměj za svobodna ve 28 letech, aniž by se později vdala) Anně Ráčkové narodil syn Anton. Marie zemřela v Račicích v 75 letech jako žebračka (†1885).

V letech 1849 a 1851 se mlynáři Leonardu Ráčkovi (*1826 v Kundraticích) a jeho ženě Kateřině (*1830 v Olešínkách) narodily děti Josef a Anna, Anna si v roce 1873 brala za muže Františka Louba, rolníka ze Strážku.

Roku 1857 při sčítání lidu patří mlýn Josefu Ráčkovi (*8.12.1849) žijícího zde s ovdovělou matkou Kateřinou. Na mlýně také pracuje František Ráček (* 1829).

Mlynáři Františku Ráčkovi (*27.11.1829, †1898) se roku 1854 narodil syn Martin, roku 1855 dcera Marie (která se ve 20 letech roku 1875 vdávala za Josefa Rusa z Moravce). V roce 1861 se ve věku 32 let (podruhé? možné obojí) oženil, následujícího roku se mu narodil syn František (*6.2.1862, †14.3.1897, bezdětný? V matrice Račic děti zapsané nejsou.). Sčítání lidu z roku 1869 na mlýně uvádí mlynáře a pololáníka Josefa Ráčka (*1849), dále pak výměnkáře Františka Ráčka (*1829 v Dolní Bobrové) s manželkou Kateřinou (*1830 v Olešínkách) a dětmi Annou, Marií a Františkem (*1862). Na mlýně žili také pacholek, děvečka a pasák.

František Ráček starší zemřel na mlýně jako výměnkář, svého syna Františka mladšího přežil o rok. Vdova po mladším Františkovi Ráčkovi, Marie Ráčková, majitelka mlýna v Račicích (*1871 ve Lhotě u Bystřice), se vdala po druhé 21. září 1897 a vzala si Adolfa Kobzu, mlynáře ve Stránecké Zhoři.

Roku 1890 při sčítání lidu byl na mlýně hlášen majitel František Ráček s manželkou Kateřinou (oba * 1829) a synem Františkem (* 1862), s čeledínem a dvěma služkami.

První manželé Ráčkovi, domkáři na č.p. 13, jsou Tomáš a Anna (†1859). Roku 1820 se jim narodil a několik hodin po narození zemřel syn František, po dvou letech přišla na svět Františka (*1822), a roku 1831 se jim narodila Josefa.

Roku 1852 se mimo Račice (Františce nebo Josefě? podle následujících událostí i vzhledem ke křestnímu jménu spíš Josefě) narodí a o dva měsíce později v Račicích umírá malá Františka.

Roku 1857 patří dům č.p. 13 dle sčítání lidu Františku Valentovi žijícího zde s manželkou Annou a dcerou.

Josefa přivádí nesezdaná na svět v Račicích roku 1864 Františka (ve věku 33 let). Roku 1869 uvádí sčítání lidu na č.p. 13 majitele domu Františka Valentu s manželkou Annou, dcerami Marií a Františkou, dále svobodnou Františku Ráčkovou (*1822) a stejně tak svobodnou Josefu Ráčkovou (*1830) se svými dcerami Josefou a Antonií a synem Františkem (*1864).

Josefě se roku 1872 narodí Vincencie. Ve věku 48 let „dobře známá“ Josefa Ráčková umírá (†1879). Starší sestra Františka ji o dva roky přežila, zemřela roku 1891 v 69 letech jako obecní chudá.

Roku 1886 povine Josefa Ráčková, nemanželská dcera Josefy Ráčkové (narozená mimo Račice? před rokem 1864?) Vincenci Jaňourovi, nádeníku ve Zvoli, dceru Boženu.

V roce 1885 si Antonie Ráčková, nemanželská dcera Josefy Ráčkové (narozená taky mimo Račice? před rokem 1864?) bere za muže čtyřiadvacetiletého Františka Janíčka, hudebníka v Dlouhém, aby se jim roku 1886 narodil František, roku 1887 Bohumil a roku 1890 Marie.

Vincencii Ráčkové, nemanželské dceři Josefy starší, se roku 1890 narodila mimo manželství Marie.

Při sčítání lidu v roce 1890 byli na č.p. 13 hlášeni: majitel domu František Valenta (*1825) se dcerou Marií (*1850), Vincencií (*1872) a vnučkou Marií, dcerou Vincencie (*1890). Dále pak noclehář František Janíček s manželkou Antonií (oba *1860) a dětmi Františkem (*1886), Bohumilem (*1889) a Marií (*1890). Byla Antonie rozená Ráčková..? V Račicích se narodila…