kompaktni
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzePoslední revizeObě strany příští revize | ||
kompaktni [2014/10/30 20:43] – ame | kompaktni [2018/12/17 18:08] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==== KOMPAKTNÍ RODOKMEN RÁČKŮ Z RAČIC ==== | ==== KOMPAKTNÍ RODOKMEN RÁČKŮ Z RAČIC ==== | ||
- | Roku 1222 je poprvé uváděn Gerhard ze Zbraslavi jako svědek na velkém imunitním privilegiu českého krále Přemysla Otakara I., určenému řádu německých rytířů. Roku 1234 je jmenován jako beneficiář přerovský (přerovský hrad náležel do raně středověké moravské hradské soustavy) a v letech 1236-1240 jako kastelán olomoucký. | + | Roku 1222 je poprvé uváděn Gerhard ze Zbraslavi jako svědek na velkém imunitním privilegiu českého krále Přemysla Otakara I., určenému řádu německých rytířů. |
- | Gerhard měl pět dětí (i když se ve starší literatuře hovoří i o dalších potomcích). Jeho syn Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem kunštátské linie. A další Gerhardův syn Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (1261-1291), | + | //Roku 1222 nachází svůj genealogický |
- | Roku 1252 je Mikul psán po Drnovicích, | + | Roku 1234 je jmenován jako beneficiář přerovský (přerovský hrad náležel do raně středověké moravské hradské soustavy) a v letech 1236-1240 jako kastelán olomoucký. |
+ | |||
+ | //Roku 1241 je Olomouc krátce obléhána Mongoly/ | ||
+ | |||
+ | Gerhard měl pět dětí (i když se ve starší literatuře hovoří i o dalších potomcích). Prvorozený Boček již svým jménem napovídá, že jeho matka nepřežila porod (byl vyňat z boku). Psal se po Jaroslavicích a Zbraslavi a byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (zmiňovaném mezi lety 1261-1291), který založil v blízkosti Brna hrad Obřany. Mikul ze Zbraslavi byl tedy prvním potomkem druhé Gerhardovy manželky a byl zakladatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem kunštátské linie (a tudíž prapředkem Jiřího z Poděbrad). Čtvrtý Gerhardův syn Smil ze Zbraslavi a Střílek byl v roce 1256 brumovským purkrabím a jediná Gerhardova dcera Žofie se stala manželkou Bohuše z Drahotuš. | ||
+ | |||
+ | Roku 1252 je Mikul psán po Drnovicích, | ||
Račice u Hrotovic v okrese Třebíč jsou listinně doloženy teprve v roce 1271, kdy Artleb z Myslibořic, | Račice u Hrotovic v okrese Třebíč jsou listinně doloženy teprve v roce 1271, kdy Artleb z Myslibořic, | ||
Řádek 20: | Řádek 26: | ||
Pan Mikuláš se vynořuje roku 1483, kdy od Žďárského kláštera odkupuje společně se ženou Barborou za 30 kop míšeňských grošů a za kopu ročního platu klášteru dvůr s desátky, s právem myslivosti a rybaření. Pravděpodobně se již jedná o vnuka Jitky a Mikula, neboť roku 1505 koupil si tento Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce za hotových 10 kop grošů českých a za 2 slepice a kopu grošů míšeňských ročního platu. | Pan Mikuláš se vynořuje roku 1483, kdy od Žďárského kláštera odkupuje společně se ženou Barborou za 30 kop míšeňských grošů a za kopu ročního platu klášteru dvůr s desátky, s právem myslivosti a rybaření. Pravděpodobně se již jedná o vnuka Jitky a Mikula, neboť roku 1505 koupil si tento Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce za hotových 10 kop grošů českých a za 2 slepice a kopu grošů míšeňských ročního platu. | ||
- | Račice u Žďáru spadají do farnosti Bobrová, založené pravděpodobně jedním z prvních kolonizátorů zdejší oblasti, Přibyslavem z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan (nejstarší ze Zbrasolavských bratrů) založil roku 1252 žďárský klášter a věnoval mu mimo jiné i desátky z Bobrové. Část Bobrové zdědila sestra Bočkovy manželky Eliška. Její druhý manžel Hrabiš ze Švábenic se psal později "z Bobrové" | + | Račice u Žďáru spadají do farnosti Bobrová, založené pravděpodobně jedním z prvních kolonizátorů zdejší oblasti, Přibyslavem z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan (nejstarší ze Zbrasolavských bratrů) založil roku 1252 žďárský klášter a věnoval mu mimo jiné i desátky z Bobrové. Část Bobrové zdědila sestra Bočkovy manželky Eliška |
+ | |||
+ | Ještě chvilku u Hrabiše, syna Idika Švábenice zůstaňme. Idik to totiž byl, kdo si vzal druhou z dědiček Račic a Drnovic u Vyškova, a on to také byl, kdo se po její smrti oženil s Markétou, dcerou (svaté) Zdislavy z Lemberka, prostřední ze sester Křižanových. | ||
- | Totožnost | + | Totožnost |
Rod Ráčků je mezi lety 1560 a 1611 také na nedalekém svobodném dvoře ve Vojetínku. Před rokem 1607 Ráčci v Račicích zakládají ná Ráčkově | Rod Ráčků je mezi lety 1560 a 1611 také na nedalekém svobodném dvoře ve Vojetínku. Před rokem 1607 Ráčci v Račicích zakládají ná Ráčkově |