kompaktni
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
kompaktni [2014/10/31 06:47] – ame | kompaktni [2022/05/25 13:17] (aktuální) – odstraněno ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | \\ | ||
- | ==== KOMPAKTNÍ RODOKMEN RÁČKŮ Z RAČIC ==== | ||
- | Roku 1222 je poprvé uváděn Gerhard ze Zbraslavi jako svědek na velkém imunitním privilegiu českého krále Přemysla Otakara I., určenému řádu německých rytířů. Roku 1234 je jmenován jako beneficiář přerovský (přerovský hrad náležel do raně středověké moravské hradské soustavy) a v letech 1236-1240 jako kastelán olomoucký. | ||
- | |||
- | Gerhard měl pět dětí (i když se ve starší literatuře hovoří i o dalších potomcích). Jeho syn Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem kunštátské linie. A další Gerhardův syn Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (1261-1291), | ||
- | |||
- | Roku 1252 je Mikul psán po Drnovicích, | ||
- | |||
- | Račice u Hrotovic v okrese Třebíč jsou listinně doloženy teprve v roce 1271, kdy Artleb z Myslibořic, | ||
- | |||
- | Zde se vladycký rod z Račic pohybuje až do půlky 15. století. Rod byl rozvětvený, | ||
- | |||
- | Roku 1407 zde nacházíme bratry Mikula, Petra (pozdějšího olomouckého děkana) a Žibřida, o 10 let později Mikulovu vdovu Jitku s nezletilým synem Mikulášem. Roku 1447, po smrti Žibřida, prodává svůj podíl na Račicích stejnému kupci jak strýc Petr, tak synovec Mikuláš. | ||
- | |||
- | Ve stejném roce přebírá Jiří z Poděbrad a Kunštátu, potomek Gerharda ze Zbraslavi, příslušník kunštátské větve téhož rodu a hejtman všech východočeských krajů, patronát nad Žďárským klášterem, | ||
- | |||
- | Posouváme se na sever, k Račicím u Žďáru. Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. | ||
- | |||
- | Pan Mikuláš se vynořuje roku 1483, kdy od Žďárského kláštera odkupuje společně se ženou Barborou za 30 kop míšeňských grošů a za kopu ročního platu klášteru dvůr s desátky, s právem myslivosti a rybaření. Pravděpodobně se již jedná o vnuka Jitky a Mikula, neboť roku 1505 koupil si tento Mikuláš z Račic se ženou Barborou doživotně od kláštera Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce za hotových 10 kop grošů českých a za 2 slepice a kopu grošů míšeňských ročního platu. | ||
- | |||
- | Račice u Žďáru spadají do farnosti Bobrová, založené pravděpodobně jedním z prvních kolonizátorů zdejší oblasti, Přibyslavem z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan (nejstarší ze Zbrasolavských bratrů) založil roku 1252 žďárský klášter a věnoval mu mimo jiné i desátky z Bobrové. Část Bobrové zdědila sestra Bočkovy manželky Eliška Křižanova. Její druhý manžel Hrabiš ze Švábenic se psal později "z Bobrové" | ||
- | |||
- | Ještě chvilku u Hrabiše, syna Idika Švábenice zůstaňme. Idik to totiž byl, kdo si vzal druhou z dědiček Račic a Drnovic u Vyškova, a on to také byl, kdo se po její smrti oženil s Markétou, dcerou (svaté) Zdislavy z Lemberka, prostřední ze sester Křižanových. | ||
- | |||
- | Totožnost Mikulášova rodu usadivšího se v Račicích u Žďáru s Račickými od Třebíče naznačují také následující události: v roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) z Račic, smírčím ve sporu hornobobrovských Vlachů (stavitelů dolnobobrovského kostela..? | ||
- | |||
- | Rod Ráčků je mezi lety 1560 a 1611 také na nedalekém svobodném dvoře ve Vojetínku. Před rokem 1607 Ráčci v Račicích zakládají ná Ráčkově |