obrany
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
obrany [2018/12/18 06:48] – ame | obrany [2022/05/25 07:53] (aktuální) – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK ==== | ==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK ==== | ||
- | Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století. Autor Velkého letopisu Žďárského, | + | Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století. Autor Velkého letopisu Žďárského, |
Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval Boček a jeho rod během povstání mladšího krále Přemysla ke konci 40. let. Jeho švagři Havel a Smil stáli pevně na straně Václava I. O Bočkovi to zcela jisté není, mohl zaujmout neutrální postoj a vyčkávat, jak se situace vyvine. Ať to bylo jakkoliv, Boček neztratil při potrestání povstalců, ale ani při nástupu Přemysla II., když odměňoval své bývalé spojence na úkor svých bývalých protivníků (Zdroj: e-stredovek.cz). | Boček, psaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval Boček a jeho rod během povstání mladšího krále Přemysla ke konci 40. let. Jeho švagři Havel a Smil stáli pevně na straně Václava I. O Bočkovi to zcela jisté není, mohl zaujmout neutrální postoj a vyčkávat, jak se situace vyvine. Ať to bylo jakkoliv, Boček neztratil při potrestání povstalců, ale ani při nástupu Přemysla II., když odměňoval své bývalé spojence na úkor svých bývalých protivníků (Zdroj: e-stredovek.cz). | ||
- | Boček je, jako jeden z vůdců moravského vojska, | + | Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojska. Ve stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králem, ale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla a páni z Perneggu byli hrabaty díky vlastnictví hrabství Deggendorf (v Bavorsku). Boček, hrabě bez hrabství, ale i tak tímto mohl užívat a užíval lepší titul než všichni ostatní čeští velmoži. Tato pocta nebyla dědičná, Bočkovi potomci již toto území nespravovali a titulu neužívali. |
- | //Skutečnost, že se Boček nikdy nepsal po rodné Zbraslavi, by nás mohla dovést ke spekulaci, že Zbraslav získal zakladatel rodu Gerhard věnem od druhé manželky, matky Mikula, Smila a Kuny. Což by i vysvětlovalo, | + | //Troufněme si postavit tuto hypotézu: skutečnost, že se Boček nikdy nepsal po rodné Zbraslavi, by nás mohla dovést ke spekulaci, že Zbraslav získal zakladatel rodu Gerhard věnem od druhé manželky, matky Mikula, Smila a Kuny. Což by i vysvětlovalo, |
Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova, | Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova, | ||
- | Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít dosti pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. | + | Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími |
- | Původní sídlo Zbraslavských bylo asi u kostela, hrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhard, který se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: hrady.cz). | + | Původní sídlo Zbraslavských |
=== BOČKŮV ROZROD === | === BOČKŮV ROZROD === | ||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz). | První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz). | ||
- | Po vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, | + | Po vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, |
- | Roku 1312 Obřany | + | Roku 1312 Obřany |
obrany.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:53 autor: ame