obrany
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
obrany [2022/05/25 07:36] – ame | obrany [2022/05/25 07:46] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojska. Ve stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králem, ale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla a páni z Perneggu byli hrabaty díky vlastnictví hrabství Deggendorf (v Bavorsku). Boček, hrabě bez hrabství, ale i tak tímto mohl užívat a užíval lepší titul než všichni ostatní čeští velmoži. Tato pocta nebyla dědičná, Bočkovi potomci již toto území nespravovali a titulu neužívali. | Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojska. Ve stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králem, ale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla a páni z Perneggu byli hrabaty díky vlastnictví hrabství Deggendorf (v Bavorsku). Boček, hrabě bez hrabství, ale i tak tímto mohl užívat a užíval lepší titul než všichni ostatní čeští velmoži. Tato pocta nebyla dědičná, Bočkovi potomci již toto území nespravovali a titulu neužívali. | ||
- | //Skutečnost, že se Boček nikdy nepsal po rodné Zbraslavi, by nás mohla dovést ke spekulaci, že Zbraslav získal zakladatel rodu Gerhard věnem od druhé manželky, matky Mikula, Smila a Kuny. Což by i vysvětlovalo, | + | //Troufněme si postavit tuto hypotézu: skutečnost, že se Boček nikdy nepsal po rodné Zbraslavi, by nás mohla dovést ke spekulaci, že Zbraslav získal zakladatel rodu Gerhard věnem od druhé manželky, matky Mikula, Smila a Kuny. Což by i vysvětlovalo, |
Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova, | Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova, | ||
- | Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít dosti pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. | + | Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími |
- | Původní sídlo Zbraslavských bylo asi u kostela, hrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhard, který se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: hrady.cz). | + | Původní sídlo Zbraslavských |
=== BOČKŮV ROZROD === | === BOČKŮV ROZROD === |
obrany.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 07:53 autor: ame