racice_bobrova
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
racice_bobrova [2017/08/06 12:11] – ame | racice_bobrova [2022/05/25 10:02] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
//...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], | //...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], | ||
- | Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607. | + | Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (v tom roce se ve zdrojích objevuje Jan z Ráčkova mlejna). |
Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka. | Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka. | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice. | Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice. | ||
- | Název | + | Dosud se má za to, že název |
- | Původně klášterní hospodářský dvorec čp. 1 byl založen před r. 1462. V roce 1483 byl dvůr prodán Mikuláši Ráčkovi, | + | Původně klášterní hospodářský dvorec čp. 1 byl založen před r. 1462. V roce 1483 byl dvůr prodán Mikuláši Ráčkovi, |
- | Když se v roce 1796 přiblížila francouzská armáda k hranicím českých zemí, bylo rozhodnuto o mobilizaci. Pro každé panství byl stanoven počet odvedenců. Tyto počty se nedařilo naplnit, navíc část rekrutů zběhla. Výslechy se ve Žďáru, kde bylo zatčeno 16 uprchlíků, | + | === BOBROVŠTÍ VLACHOVÉ === |
- | Většina zatčených byli mladí muži kolem 20 let. V některých případech | + | V roce 1551 nacházíme Mikuláše, dvořáka (majitele hospodářského dvora) |
- | Komise znovu vyslechla některé uprchlíky | + | Vždyť jen o generaci později nacházíme roku 1571 Blahu (Blažeje) Ráčka, račického dvořáka, vdávat dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského, přičemž smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu (poblíž Mistelbachu) |
- | Již 4. července podal komisař Grohmann zprávu guberniu o odhalení rozsáhlého spiknutí. O vyšetřování byl informován i císař. Zatčení vypovídali nejprve stejně jako ve Žďáru, postupně však začali svoje výpovědi odvolávat až hovořili pouze o tom, že se v lesích ukrývali před odvody a že Matěj Michal řekl, že válka není císařská. | + | === PŘEDZVĚST SELSKÝCH BOUŘÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE === |
- | Pochybnosti o pravosti výpovědí vynucených násilím | + | " |
- | Pouze Jan Zavadil má být potrestán za nepravdivé výpovědi v Jihlavě. Potrestáni mají být i bratr rychtáře v Račicích a sedlák Matěj Michal, který přestože má tři syny, nepostavil za rekruta ani jednoho a dále prohlašoval na obecním shromáždění, | + | //Josef Fr. Svoboda: Vlastivěda Moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:574.// |
- | Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, | + | === PŘEDZVĚST SELSKÉHO POVSTÁNÍ === |
+ | "V roce 1771 zahájili rychtáři a svobodníci na klášterském panství spor s vrchností, protože jim od roku 1768 ukládal povinnosti, jichž do té doby neměli. Byli mezi nimi z našeho okresu Josef Ráček z Račic, ... . Od roku 1782 odepřely osady přifařené ke Zvole, mezi nimi z našeho okresu Račice, dávati faráři desátek, a tato vzpoura se rozšířila i na farnost bobrovskou a připojili se k ní také Novoveští, | ||
+ | |||
+ | //Josef Fr. Svoboda: Vlastivěda Moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:110.// | ||
+ | |||
+ | "Když si roku 1771 stěžovali svobodníci na panství žďárském na neobvyklé povinnosti, prokazoval se Josef Ráček listem žďárského opata Jakuba z 26. ledna 1656, jímž opat potvrdil výsady Šebestiána Ráčka a jeho syna Tomáše na dvůr v Račicích." | ||
+ | |||
+ | //Josef Fr. Svoboda: Vlastivěda Moravská. Novoměstský okres. Brno 1948. Brno 2010. Pp.:574.// | ||
+ | |||
+ | === RAKOUSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA PRVNÍ KOALICE === | ||
+ | |||
+ | "Když se v roce 1796 přiblížila francouzská armáda k hranicím českých zemí, bylo rozhodnuto o mobilizaci. Pro každé panství byl stanoven počet odvedenců. Tyto počty se nedařilo naplnit, navíc část rekrutů zběhla. Výslechy se ve Žďáru, kde bylo zatčeno 16 uprchlíků, | ||
+ | |||
+ | Většina zatčených byli mladí muži kolem 20 let. V některých případech | ||
+ | |||
+ | Komise znovu vyslechla některé uprchlíky a dospěla k nepravdivému přesvědčení, | ||
+ | |||
+ | Již 4. července podal komisař Grohmann zprávu guberniu o odhalení rozsáhlého spiknutí. O vyšetřování byl informován i císař. Zatčení vypovídali nejprve stejně jako ve Žďáru, postupně však začali své výpovědi odvolávat, až hovořili pouze o tom, že se v lesích ukrývali před odvody a že Matěj Michal řekl, že válka není císařská. | ||
+ | |||
+ | Pochybnosti o pravosti výpovědí vynucených násilím a hrozbami měly i nejvyšší úřady. Zjištěné rozpory ve výpovědích učiněných ve Žďáře a v Jihlavě měla objasnit apelační komise. Při nových výsleších uprchlíci opět popřeli své původní výpovědi vynucené násilím a tvrdili, že se pouze ukrývali před odvody. Ke stejnému závěru dospěla v průběhu září i apelační komise a rozhodla, že uprchlíci mají být předáni krajskému úřadu k dalšímu řízení. | ||
+ | |||
+ | Pouze Jan Zavadil má být potrestán za nepravdivé výpovědi v Jihlavě. Potrestáni mají být i bratr rychtáře v Račicích a sedlák Matěj Michal, který přestože má tři syny, nepostavil za rekruta ani jednoho a dále prohlašoval na obecním shromáždění, | ||
+ | |||
+ | Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, | ||
+ | |||
+ | // | ||
+ | |||
+ | // | ||
+ | odkládám si na později někdy: 1813 - 1831 byl ve Velké Bíteši farářem Ign. Ráček (Vlastivěda Moravské, okres Bítešský, | ||
+ | |||
+ | |||
+ | \\ | ||
[[Račice_Źďár_matrika|Přítomnost Ráčků v Račicích dle matrik]] | [[Račice_Źďár_matrika|Přítomnost Ráčků v Račicích dle matrik]] | ||
- | [[Račice_Žďár_Svoboda|Přítomnost Ráčků v Račicích dle J. F. Svobody]] | + | [[Račice_Žďár_Svoboda|Přítomnost Ráčků v Račicích |
[[Račice_Žďár_výlet|Výlet do Račic]] | [[Račice_Žďár_výlet|Výlet do Račic]] | ||
// | // |
racice_bobrova.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 10:03 autor: ame