Příběh rodu Ráčků

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
racice_bobrova

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
racice_bobrova [2018/12/18 18:11] – ameracice_bobrova [2022/05/25 09:30] – ame
Řádek 4: Řádek 4:
 //...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], v každém případě však v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]] a konečně v [[racice_trebic|Račicích u Hrotovic]]...// //...co bylo dřív: Ráčci ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]], v každém případě však v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]] a konečně v [[racice_trebic|Račicích u Hrotovic]]...//
  
-Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (roku 1607 přichází Jan z Ráčkova mlejna).+Obec Račice se nachází v Křižanovské vrchovině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m, přesněji 9 km jižně od Nového Města na Moravě a 9 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Západně u obce se rozkládá rybník Strženík. Na území této malé vesničky žije trvale zhruba 50 obyvatel. K obci patří samota Ráčkův mlýn ležící východně od obce na říčce Olešné (na starých mapách značené také jako Ráčkův potok), mlýn byl založen před r. 1607 (v tom roce se ve zdrojích objevuje Jan z Ráčkova mlejna).
  
 Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka. Samotná obec se rozkládá na náhorní rovince. Návsí je kruhovité, selské domy jsou po obvodu, chalupníci uprostřed - starší typ horské kolonizace, kdy původní selské statky stály volně na pokraji vlastních pozemků a pozdější chalupy zaujaly mezery a návsí. Největší budovou je bývalý svobodnický (Ráčkův) dvůr stojící uprostřed na jižní straně návsí. První písemná zmínka o obci je ve žďárském urbáři z r. 1462 pod nápisem Racsize ves. V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má raka.
Řádek 10: Řádek 10:
 Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice. Na území dnešní obce založil žďárský klášter hospodářský dvorec, tzv. grangii. V okolí dvorce začala v první polovině 15. století postupně vznikat obec Račice.
  
-Název obce vznikl podle oficiální verze připojením přípony –ice k základu osobního jména Radek, Rac či Radslav, nebo také ke slovnímu základu „rač“, což je nářeční výraz pro hluboký výmol nebo roklinu.  +Dosud se má za to, že název obce vznikl připojením přípony –ice k základu osobního jména Radek, Rac či Radslav, nebo také ke slovnímu základu „rač“, což je nářeční výraz pro hluboký výmol nebo roklinu. Možnost, že by obec dostala své jméno převzetím od dřívějšího rodového majetku a tedy rodového jména, sice odpovídá tehdejší běžné praxi, s odstupem bezmála šesti staletí je však obtížně prokazatelná. Vodítkem by mohlo být přesné znění zápisu v Zemských deskách o prodeji hospodářského dvorce, Mag. Lenka Benešová uvádí ve své bakalářské práci věnované Žďárskému klášteru v pozdním středověku: "Majetek v Račicích zakoupil **pan** Mikuláš, který se zavázal zaplatit 30 kop grošů míšeňských..." Zda studentka historie označila panem někoho, komu tento přídomek nepatřil, lze ověřit v citovaném zdroji: MZA Brno, G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 952, f. 30a-b. :-o
- +
-Možnost, že by obec dostala své jméno převzetím od dřívějšího rodového majetku a tedy rodového jména, sice odpovídá tehdejší běžné praxi, s odstupem bezmála šesti staletí je však obtížně prokazatelná. Vodítkem by mohlo být přesné znění zápisu v Zemských deskách o prodeji hospodářského dvorce, Mag. Lenka Benešová uvádí ve své bakalářské práci věnované Žďárskému klášteru v pozdním středověku: "Majetek v Račicích zakoupil **pan** Mikuláš, který se zavázal zaplatit 30 kop grošů míšeňských..." Zda studentka historie označila panem někoho, komu tento přídomek nepatřil, lze ověřit v citovaném zdroji: MZA Brno, G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 952, f. 30a-b. :-o+
  
 Původně klášterní hospodářský dvorec čp. 1 byl založen před r. 1462. V roce 1483 byl dvůr prodán Mikuláši Ráčkovi, v témž roce měly Račice dle Žďárského urbáře jednoho usedlíka. Rod Mikuláše Ráčka vlastnil dvůr až do začátku 19. století. Nejstarší částí je roubené obytné stavení z poloviny 18. století. Původně klášterní hospodářský dvorec čp. 1 byl založen před r. 1462. V roce 1483 byl dvůr prodán Mikuláši Ráčkovi, v témž roce měly Račice dle Žďárského urbáře jednoho usedlíka. Rod Mikuláše Ráčka vlastnil dvůr až do začátku 19. století. Nejstarší částí je roubené obytné stavení z poloviny 18. století.
Řádek 52: Řádek 50:
 Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, když věděli, že z Račic se již šest let nepodařilo získat jediného rekruta." Nejvyšší císařské rozhodnutí bylo vydáno 28. listopadu 1797. František II. nařídil dosud vězněné žďárské uprchlíky propustit. Potrestáni osmi dny vězení byli pouze Jan Zavadil, rychtář Ráček a Matěj Michal. Vrchnostenští úředníci byli napomenuti, že měli použít jiných prostředků, když věděli, že z Račic se již šest let nepodařilo získat jediného rekruta."
  
 +
 +____
 +odkládám si na později někdy: 1813 - 1831 byl ve Velké Bíteši farážem Ign. Ráček (Vlastivěda Moravské, okres Bítešský, str. 52)
 +____
 //[[http://www.primaplana.cz|Elbl Pavel: Dezerce rekrutů na Českomoravské vysočině v letech 1796-1797.]]// //[[http://www.primaplana.cz|Elbl Pavel: Dezerce rekrutů na Českomoravské vysočině v letech 1796-1797.]]//
  
racice_bobrova.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 10:03 autor: ame