racice_trebic
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
racice_trebic [2014/11/01 20:17] – ame | racice_trebic [2018/12/18 18:41] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
\\ | \\ | ||
- | ==== RÁČCI V RAČICÍCH, FARNOST KRHOV ==== | + | ==== RAČICE U HROTOVIC, FARNOST KRHOV ==== |
- | //...[[racice_vyskov|co bylo dřív]]...// | + | //...co bylo dřív: ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]] a v každém případě v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]]...// |
- | //Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic, | + | //"Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic, |
- | V okrese třebíčském se nachází poblíž Kunštátu obec Račice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255. Název obce je odvozen od osobního jména Radeš neboli Radek, tedy původně Radšice, z čehož splynutím | + | Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský, |
- | Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: „Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly olomucké) Petr z Račic, muž bohabojný, kteréhož Jan, kardinál a arcibiskup pražský potvrdil. Za jeho úřadu r. 1434 v sobotu ve vigilii na Nebevzetí Panny Marie veliké povětří se strhlo a střechu kostelní i s věží pokazilo. On korunoval po smrti Kunráta ze Zvole za biskupa Pavla z Miličina. Zemřel r. 1451 21. Martii.“ Dále z se tohoto rodu narodila Dorota z Račic, abatyše kláštera Pustiměřského a Kateřina, převora kláštera Dalešického. | + | === RÁČCI V RAČICÍCH U HROTOVIC === |
- | R. 1252 čteme sice již na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma mezi základním majetkem také 2 louky (duo prata) u Račic. R. 1256 na závěti Bočka hrab. z Berneka, purkrabího znojemského, | + | Vlastivěda moravská: "//Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, |
- | Ve 14. stol. vyskytují se v Račicích sami členové vladyckého rodu Račického jakožto majitelé zdejšího statku. Rod ten silně se rozmnožil, tak že majetek také velmi byl rozkouskován a členové jeho pak ani celých dvorů nedrželi, nýbrž zhusta jen jednotlivé lány svým majetkem nazývali, | + | Dále tu máme jeden zápis z kartotéky Augusta Sedláčka vztahující |
- | R. 1407 Mikul z Račic pojistil Petrovi, faráři z Račic, a jeho bratrovi Žibřidovi na 2 lánech 20 kop věna. | + | {{: |
- | Po válkách husitských žili ještě bratři knězi Petr a Žibřid. Roku 1436 Žibřid | + | Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček z Kunštátu s predikátem |
- | Po smrti bratra Žibřida Petr, děkan olomoucký | + | {{: |
+ | |||
+ | Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu). | ||
+ | |||
+ | Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" a "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." | ||
+ | |||
+ | V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou od Račic 14 km severoseverovýchodním směrem a zmíněnou listinně poprvé v devadesátých letech 13. století (v době, kdy užíval Mikulášův rod predikát po obou místech). | ||
+ | |||
+ | Pro nás je tato zpráva velmi významná, protože stvrzuje, že ještě na konci 15. století, řadu let po smrti Jiřího | ||
+ | |||
+ | Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických (roky uvádějí listinné doklady, | ||
+ | |||
+ | * 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek | ||
+ | * 1255 Ostoj z Račic (svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic) | ||
+ | * 1275 Ješek z Drnovic | ||
+ | * 1279 Kuna z Račic | ||
+ | * 1281 Trojka, vdova po Žibřidovi | ||
+ | * 1318 Mikula, syn Žibřida a Trojky | ||
+ | * 1334 Mikuláš | ||
+ | * 1349 Eva z Račic (vzdává se majetku v Račicích a Oldřichovicích ve sprospěch svých | ||
+ | * 1349-1350 Ctibor a Oldřich z Račic, bratři Evy | ||
+ | * 1354 Eliška, vdova po Mikuláši ze Zbraslavi a Račic (potvrzuje po smrti manžela, že jí patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi nenáleží) | ||
+ | * 1358 Elška choť Oldřicha | ||
+ | * 1358 - 1376 Mikul | ||
+ | * 1358 Dorna, Mikulova manželka | ||
+ | * 1360 Dobeš z Račic | ||
+ | * 1360 Racek z Račic s ženou Kačnou | ||
+ | * 1365 - 1376 Žibřid | ||
+ | * 1366 Jeniš z Račic se synem Rackem | ||
+ | * 1368 Dobra, manželka Žibřida z Račic | ||
+ | * 1368 Adam a Pešek z Račic, bratři | ||
+ | * 1371 Anna, druhá žena Žibřida | ||
+ | * 1387 - 1417 Mikul/a z Račic | ||
+ | * 1387 - 1417 Jitka/ | ||
+ | * 1390 - 1420 Adam z Račic řečený Mikula/ | ||
+ | * 1390 Adamova žena | ||
+ | * 1407 - 1447 Petr a Žibřid z Račic, bratři (roku 1447 je Žibřid po smrti a Petr prodává svůj podíl v Račicích, vyjímajíc lán Vilémův s patronátem na tom láně, neponechávaje sobě, ani dětem Žibřidovým ani Adamovým žádného práva, také věno, které měla Anna, manželka Žibřidova | ||
+ | * 1407 - 1418 Zikmunt z Račic, bratr Adamův | ||
+ | * 1412 Jitka z Račic, manželka Zikmunta | ||
+ | * 1417 - 1447 Mikuláš, syn Mikuly | ||
+ | * 1466 - 1481 Oršula/ | ||
+ | * 1480 Dorota z Račic (abatyše kláštera Pustiměřského) se sestrou Šťastnou (nárokují si " | ||
+ | * 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického | ||
+ | |||
+ | O blízkosti vztahů mezi potomky Mikula a Kuny, synů zakladatele rodu Gerharda ze Zbraslavi, na přelomu 14. a 15. století svědčí dvě skutečnosti. Jednak tu máme lístek | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | " | ||
+ | |||
+ | Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům | ||
+ | |||
+ | Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-) | ||
+ | |||
+ | Druhak potom nacházíme v druhé polovině 14. století sňatek Anny z Kunštátu (prapravnučky Gerharda ze Zbraslavi a prapratety Jiřího z Poděbrad) s Jindřichem Drnovským z Drnovic (zmiňovaném mezi lety 1353-1368) a jejich 6 potomků. | ||
// | // | ||
{{ : | {{ : |
racice_trebic.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 09:26 autor: ame