Toto je starší verze dokumentu!
RÁČCI V RAČICÍCH, FARNOST KRHOV
Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic, chystaje se r. 1271 na výpravu do Uher, poručil ve své závěti na stavbu (opus) kostela v Račicích 2 kopy gr. Kostel zachoval v presbytáři čistě gotický sloh, v kostele jsou 2 oltáře a náleží mu starý gotický kalich. Na věži visí 2 staré zvony, větší 6 centů těžký z r. 1491 s nápisem: Tento zvon jest ulitý ke cti a chvále Pánu Bohu a svatému Václavovi Léta Božího MCCCCLXXXXI, menší jest bez nápisu. Stará pečeť měla ve znaku špičatou dřevěnou kapličku, nad ní nápis: RAZIZ, dole otevřený věnec. (Zdroj: hrotovicko.cz/racice)
Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský, mimo jiné Oztoi de Raschiz (Codex diplomatic Moraviae, III, s. 200-201). Je uveden v půlce řady svědků. Na listině z roku 1279, kterou se urovnal spor mezi kněžickým farářem Vojslavem a Zdislavou, dcerou Hartliba z Dubu, čteme svědka Kunu z Račic.
Vlastivěda moravská: „Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: „Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly olomucké) Petr z Račic, muž bohabojný, kteréhož Jan, kardinál a arcibiskup pražský potvrdil. Za jeho úřadu r. 1434 v sobotu ve vigilii na Nebevzetí Panny Marie veliké povětří se strhlo a střechu kostelní i s věží pokazilo. On korunoval po smrti Kunráta ze Zvole za biskupa Pavla z Miličina. Zemřel r. 1451 21. Martii.“ Dále z se tohoto rodu narodila Dorota z Račic, abatyše kláštera Pustiměřského a Kateřina, převora kláštera Dalešického.
Máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických:
- 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma, roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, je tedy již po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic a Drnovic)
- 1255 Ostoj z Račic (svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic)
- 1275 Ješek z Drnovic
- 1279 Kuna z Račic
- 1281 Trojka, vdova po Žibřidovi
- 1318 Mikula, syn Žibřida a Trojky
- 1334 Mikuláš za Zbraslavi (daruje svůj díl na Zbraslavi brněnským cisterciačkám), manželka Eliška (dar stvrzuje)
- 1349 Eva z Račic (vzdává se majetku v Račicích a Oldřichovicích ve sprospěch svých bratrů Ctibora a Oldřiha)
- 1349-1350 Ctibor a Oldřich z Račic, bratři Evy
- 1354 Eliška, vdova po Mikuláši ze Zbraslavi a Račic (potvrzuje po smrti manžela, že jí patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi nenáleží)
- 1358 Elška choť Oldřicha
- 1358 - 1376 Mikul
- 1358 Dorna, Mikulova manželka
- 1360 Dobeš z Račic
- 1360 Racek z Račic s ženou Kačnou
- 1365 - 1376 Žibřid z Račic, bratr Mikuly (prodává svůj majetek na Zbraslavi a žil dále na Račicích - dle Vlastivědy moravské se jedná bezpochyby o syny Olkuše/Oldřicha), zanechal po sobě druhou ženu a děti
- 1366 Jeniš z Račic se synem Rackem
- 1368 Dobra, manželka Žibřida z Račic
- 1368 Adam a Pešek z Račic, bratři
- 1371 Anna, druhá žena Žibřida
- 1387 - 1417 Mikul/a z Račic
- 1387 - 1417 Jitka/Judita, žena Mikulova
- 1390 - 1420 Adam z Račic řečený Mikula/Mikulec, Mikulův syn
- 1390 Adamova žena
- 1407 - 1447 Petr a Žibřid z Račic, bratři (roku 1447 je Žibřid po smrti a Petr prodává svůj podíl v Račicích, vyjímajíc lán Vilémův s patronátem na tom láně, neponechávaje sobě, ani dětem Žibřidovým ani Adamovým žádného práva, také věno, které měla Anna, manželka Žibřidova
- 1407 - 1418 Zikmunt z Račic, bratr Adamův
- 1412 Jitka z Račic, manželka Zikmunta
* 1412 půhon Adama z Račic na Mikuláše z Mochova, že drží jeho základ to zboží ve Valči
- 1417 - 1447 Mikuláš, syn Mikuly a Jitky z Račic (roku 1447 prodává své dědictví po matce Juditě stejnému kupci jako Petr z Račic)
- 1466 - 1481 Oršula/Uršula z Račic
- 1480 Dorota z Račic (abatyše kláštera Pustiměřského) se sestrou Šťastnou (nárokují si „Horní dvůr“)
- 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického
