| Obě strany předchozí revizePředchozí verze | Následující verzeObě strany příští revize |
| racice_vyskov [2022/05/25 08:13] – ame | racice_vyskov [2022/05/25 08:15] – ame |
|---|
| Roku 1252, tedy o 25 let později, se v rukopise nově zakládaného Źďárského kláštera píše po Drnovicích bratr zakladatele Bočka Mikul, druhorozený syn prapředka Gerharda ze Zbraslavi. Mikul, zakladatel račické linie, si musel vzít za ženu Eufémii, protože víme, že druhá ze sester, Svatava, se provdala za Slavibora, syna Milíče, příslušníka rodu Hrabišiců a zakladatele rodové větve s predikátem ze Švabenic o erbu čtyř rozletitých střel (Zdroj: e-stredovek.cz). Roku 1255 svědčí na Bočkově závěti Ostoj z Račic, možná syn Mikuláše, umírajícího někdy po roce 1262. Že by byl Ostoj synem Slavibora, tedy potomek Švábenických, není pravděpodobné - viz níže, Jako Slaviborovi potomci jsou uváděni Vilém (na listinách uváděný s predikátem z Náměště, zemřel patrně bezdětný) a Kojata (se synem Vilémem II. z Náměšti). Ottův slovník naučný uvádí, že se po Náměšti psali i potomci Kojaty: //"Slavibor (1234-56) držel Drnovice a zůstavil syny Viléma z Náměště (1254-69) a Kojatu z Drnovic (1269-86), jichž potomci byli páni z Náměště."// (Zdroj: citováno z msgenealogie.wz.cz) | Roku 1252, tedy o 25 let později, se v rukopise nově zakládaného Źďárského kláštera píše po Drnovicích bratr zakladatele Bočka Mikul, druhorozený syn prapředka Gerharda ze Zbraslavi. Mikul, zakladatel račické linie, si musel vzít za ženu Eufémii, protože víme, že druhá ze sester, Svatava, se provdala za Slavibora, syna Milíče, příslušníka rodu Hrabišiců a zakladatele rodové větve s predikátem ze Švabenic o erbu čtyř rozletitých střel (Zdroj: e-stredovek.cz). Roku 1255 svědčí na Bočkově závěti Ostoj z Račic, možná syn Mikuláše, umírajícího někdy po roce 1262. Že by byl Ostoj synem Slavibora, tedy potomek Švábenických, není pravděpodobné - viz níže, Jako Slaviborovi potomci jsou uváděni Vilém (na listinách uváděný s predikátem z Náměště, zemřel patrně bezdětný) a Kojata (se synem Vilémem II. z Náměšti). Ottův slovník naučný uvádí, že se po Náměšti psali i potomci Kojaty: //"Slavibor (1234-56) držel Drnovice a zůstavil syny Viléma z Náměště (1254-69) a Kojatu z Drnovic (1269-86), jichž potomci byli páni z Náměště."// (Zdroj: citováno z msgenealogie.wz.cz) |
| |
| V Račicích a Drnovicích máme doloženy tyto osoby: 1272-1286 Kojata z Drnovic (//Švábenický//), 1275 Ješek z Drnovic, 1285 Milota z Račic, 1294 Slavibor z Drnovic (Zdroj: Wikipedia, Račické panství). Podle křestních jmen by se ke Švábenickým dal přisoudit i mladší Slavibor (teoreticky možný potomek Viléma II. z Náměště), ale Ješek a Milota museli patřit ke Zbraslavským a být potomky Mikuláše ze Zbraslavi a Račic. Na rozdíl od Zbraslavských známe část příslušníků rodu Hrabišiců od první třetiny jedenáctého století, Milota ani Ješek se mezi nimi nenacházejí. (Jeden Milota se ovšem společně se svým bratrem Sezimou uvádí právě v té poslední vůli, která Eufémii a Svatochně roku 1227 vynesla Račice a Drnovice, byli družiníky Kojaty z Hrabišic.) Ješkové se později nacházejí v rodu pánů z Kunštátu i u Drnovských. | V Račicích a Drnovicích máme doloženy tyto osoby: 1272-1286 Kojata z Drnovic (//Švábenický//), 1275 Ješek z Drnovic, 1285 Milota z Račic, 1294 Slavibor z Drnovic (Zdroj: Wikipedia, Račické panství). Podle křestních jmen by se ke Švábenickým dal přisoudit i mladší Slavibor (teoreticky možný potomek Viléma II. z Náměště), ale Ješek a Milota museli patřit ke Zbraslavským a být potomky Mikuláše ze Zbraslavi a Račic. Na rozdíl od Zbraslavských známe část příslušníků rodu Hrabišiců od první třetiny jedenáctého století, Milota ani Ješek mezi nimi nejsou, zatímco Ješkové se později nacházejí v rodu pánů z Kunštátu i u Drnovských. |
| |
| A propos, rod pánů z Drnovic (u Lysic, okres Blansko - nicméně i Račice se zakládaly druhé a třetí, existence těchto Drnovic je potvrzena až roku 1353, Zdroj: drnovice.cz), ukteří mají společné předky s pány z Kunštátu, protože používali (stejně jako Račičtí) totožný znak (Zdroj: Wikipedie, Drnovští z Drnovic). Prvního známého člena rodu Drnovských, Jindřicha z Drnovic, listinně doloženého mezi lety 1353 až 1368) si za manžela bere Anna z Kunštátu, prapravnučka prapředka Gerharda ze Zbraslavi. | A propos, rod pánů z Drnovic (u Lysic, okres Blansko - nicméně i Račice se zakládaly druhé a třetí, existence těchto Drnovic je potvrzena až roku 1353, Zdroj: drnovice.cz), ukteří mají společné předky s pány z Kunštátu, protože používali (stejně jako Račičtí) totožný znak (Zdroj: Wikipedie, Drnovští z Drnovic). Prvního známého člena rodu Drnovských, Jindřicha z Drnovic, listinně doloženého mezi lety 1353 až 1368) si za manžela bere Anna z Kunštátu, prapravnučka prapředka Gerharda ze Zbraslavi. |
