Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- start [2017/08/08 22:14] – ame
+++ start [2018/11/23 09:11] – ame
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 //...Na počátku byla pověst o Ráčcích z Račic a o Ráčkovic mlýně, nemluvě už o zkazkách, jak Ráčci prohýřili zámek// ;-)
-Račice jsou na Moravě trojí, u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o dávno zaniklých Račicích u Jilemnice (O nich však Internet neví vůbec nic).
+Račice jsou na Moravě trojí, u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o dávno zaniklých Račicích u Jilemnice (o nich však Internet neví vůbec nic).
 První stopu do historie obsahuje list legionáře (dědečka) Františka Ráčka, ve kterém kromě nám již známého místa narození (Náchod) stojí také příslušnost k domovskému okresu: "Nové Město na Moravě" a k domovské obci: "Račice Uh. Hradiště". Do Uherského Hradiště se František odstěhoval po návratu z legií, ze kterých byl propuštěn 29.10.1920, na den přesně 23 let před narozením svého druhorozeného syna.
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
   * Byl to Boček, kdo zakládal Žďárský klášter.
   * I Račičtí, stejně jako Kunštátští, klášterům na Moravě věnovali nemalý majetek, naposledy to byla celá rodná Zbraslav v půlce 14. století, asi ve stejné generaci, která prodala Zbraslavskou tvrz.
-  * Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (boje s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté "zmizení" Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit dvůr v Račicích, Olešínce a Vojetínku.
+  * Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (bojem s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté "zmizení" Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit dvůr v Račicích, Olešínce a Vojetínku. Že se Kunštáti s Račickými i v 15. století dobře znali, dokládá [[racice_trebic|lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419]].
-  * Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu (u rakouského Mistelbachu) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-)
+  * Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z [[http://www.eibesthal.at/chronik.htm|Eybenstalu]] (Eibesthal u rakouského Poysdorfu a Mistelbachu, necelých 30 km jižně od Mikulova) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-) nicméně pokud Račičtí od Žďáru byli potomky Račických z Račic a Zbraslavi, kteří se dary církvi doslova zruinovali, mnohé by to vysvětlilo.
 Cestu za rodem Ráčků z Račic můžeme možná na první pohled nelogicky zaznamenat od severu k jihu (čehož jedinou výhodou není, že naznalí ona místa na mapě najdou rychleji):