Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize |
start [2018/11/23 06:58] – ame | start [2018/11/23 09:09] – ame |
---|
* Byl to Boček, kdo zakládal Žďárský klášter. | * Byl to Boček, kdo zakládal Žďárský klášter. |
* I Račičtí, stejně jako Kunštátští, klášterům na Moravě věnovali nemalý majetek, naposledy to byla celá rodná Zbraslav v půlce 14. století, asi ve stejné generaci, která prodala Zbraslavskou tvrz. | * I Račičtí, stejně jako Kunštátští, klášterům na Moravě věnovali nemalý majetek, naposledy to byla celá rodná Zbraslav v půlce 14. století, asi ve stejné generaci, která prodala Zbraslavskou tvrz. |
* Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (boje s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté "zmizení" Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit dvůr v Račicích, Olešínce a Vojetínku. | * Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (bojem s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté "zmizení" Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit dvůr v Račicích, Olešínce a Vojetínku. Že se Kunštáti s Račickými i v 15. století dobře znali, dokládá [[racice_trebic|lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419]]. |
* Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z [[http://www.eibesthal.at/chronik.htm|Eybenstalu]] (u rakouského Poysdorfu a Mistelbachu, necelých 30 km jižně od Mikulova) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-) | * Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z [[http://www.eibesthal.at/chronik.htm|Eybenstalu]] (Eibesthal u rakouského Poysdorfu a Mistelbachu, necelých 30 km jižně od Mikulova) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-) nicméně pokud Račičtí od Žďáru byli potomky Račických z Račic a Zbraslavi, kteří se dary církvi doslova zruinovali, mnohé by to vysvětlilo. |
| |
Cestu za rodem Ráčků z Račic můžeme možná na první pohled nelogicky zaznamenat od severu k jihu (čehož jedinou výhodou není, že naznalí ona místa na mapě najdou rychleji): | Cestu za rodem Ráčků z Račic můžeme možná na první pohled nelogicky zaznamenat od severu k jihu (čehož jedinou výhodou není, že naznalí ona místa na mapě najdou rychleji): |