Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- start [2018/11/23 09:14] – ame
+++ start [2022/05/25 11:45] – ame
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 //...Na počátku byla pověst o Ráčcích z Račic a o Ráčkovic mlýně, nemluvě už o zkazkách, jak Ráčci prohýřili zámek// ;-)
-Račice jsou na Moravě trojí, u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o dávno zaniklých Račicích u Jilemnice (o nich však Internet neví vůbec nic).
+Račice jsou na Moravě trojí - u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o "dávno zaniklých" Račicích u Jilemnice, o nichž však Internet neví vůbec nic (//a "Vlastivěda" si je domýšlí v polovině třináctého století poblíž Znojma, aby vysvětlila darování dvou račických luk zakládanému znojemskému klášteru//).
-První stopu do historie obsahuje list legionáře (dědečka) Františka Ráčka, ve kterém kromě nám již známého místa narození (Náchod) stojí také příslušnost k domovskému okresu: "Nové Město na Moravě" a k domovské obci: "Račice Uh. Hradiště". Do Uherského Hradiště se František odstěhoval po návratu z legií, ze kterých byl propuštěn 29.10.1920, na den přesně 23 let před narozením svého druhorozeného syna.
+Naši první stopu směřující do historie obsahuje list legionáře (dědečka) Františka Ráčka, ve kterém kromě nám již známého místa narození (Náchod) stojí také příslušnost k domovskému okresu: "Nové Město na Moravě" a k domovské obci: "Račice Uh. Hradiště". Do Uherského Hradiště se František odstěhoval po návratu z legií, ze kterých byl propuštěn 29.10.1920, na den přesně 23 let před narozením svého druhorozeného syna.
 Naše cesta tedy vede do [[racice_bobrova|Račic ve farností Bobrová]]. Nejprve [[racice_zdar_matrika|virtuálně]], poté [[racice_zdar_vylet|reálně]] a konečně i prostřednictvím publikace [[racice_zdar_svoboda|Novoměstský okres J.F. Svobody]]. V Račicích nacházíme po půlce 18. století //libertini// a //molitari// Ráček na č.p. 1 (statek) a č.p. 17, resp. 18 (mlýn), koncem 18. století dostává statek přístavbu č.p. 14, resp. 15 (rodí se v ní děti i umírají výminkáři) krátce před ní musel být postaven také domek č.p. 13.
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 [[racice_trebic|"Třebíčské" Račice]] jsou zmiňovány poprvé v druhé polovině 13. století v souvislosti s rodem z Račic a Zbraslavi, jehož prvním známým příslušníkem je jistý Mikuláš. Rodina se ve čtrnáctém století rozrůstala, majetek drobil, v důsledku čehož vznikly četné spory a tedy nám o rodu z Račic v moravských pohůnčích knihách zůstala zachována široká brázda. Jedním z posledních Račických je Mikuláš, který roku 1447 prodal svůj majetek v Račicích, dědictví po matce Jitce/Juditě, stejnému kupci, jako jeho strýc Petr, toho času děkan olomoucký.
-Stavíme si tedy první hypotézu: třebíčský Mikuláš z Račic v relativně mladém věku (o manželce není nikde zmínka, ale 30 let už mu jistě bylo) na radu a v souladu se svým světa lépe znalým strýcem odprodává zbytek majetku v místě, ve kterém mu pšenka nekvete, aby se usadil jinde, kde se nebude svářit s celou řadou majitelů půl- a čtvrtlánů. Mikuláš odchází do území nově kolonizovaného Žďárským klášterem, o kterých aktivitách musí být olomoucký strýc jistě dobře zpraven. A nemá to ani příliš daleko, Račice u Žďáru leží nějakých 60 kilometrů severně od Račic třebíčských. Bylo by jenom přirozené, kdyby byl nově založený statek a osada vznikající okolo dostal jméno Račice, pokud by byl týž zemanem "z Račic".
+Stavíme si tedy první hypotézu: třebíčský Mikuláš z Račic v relativně mladém věku (o manželce není nikde zmínka, ale dospělý už jistě byl) na radu a v souladu se svým světa lépe znalým strýcem odprodává zbytek majetku v místě, ve kterém mu pšenka nekvete, aby se usadil jinde, kde se nebude svářit s celou řadou majitelů půl- a čtvrtlánů. Mikuláš odchází do území nově kolonizovaného Žďárským klášterem, o kterých aktivitách musí být olomoucký strýc jistě dobře zpraven. A nemá to ani příliš daleko, Račice u Žďáru leží nějakých 60 kilometrů severně od Račic třebíčských. Bylo by jenom přirozené, kdyby byl nově založený statek a osada vznikající okolo dostal jméno Račice, pokud by byl týž zemanem "z Račic".
 O další stopu se stará osud, který nám do cesty staví osobu Gerharda ze [[zbraslav|Zbraslavi]], zmíněného poprvé roku 1222 (se čtyřmi, tehdy ještě nedospělými syny, Bočkem, Mikulášem, Kunou a Smilem), prapředka rodu Kunštátských - a (třebíčsko)Račických! A vše se opakuje, kromě řady odpovědí se vynoří nová řada otázek. Tou nejzásadnější, je samozřejmě otázka, zda jsou Mikuláš z Račic u Třebíče v roce 1447 a Mikuláš z Račic u Žďáru táž osoba (či předek a potomek).