Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize |
zbraslav [2018/12/18 07:10] – ame | zbraslav [2018/12/18 08:39] – ame |
---|
==== ZBRASLAV U BRNA ==== | ==== ZBRASLAV U BRNA ==== |
| |
//...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...// | //...určitě bylo i něco dřív, i když [[raabs|netušíme, co]] a je také možné, i když současnými historiky spíše přijímáno za nepravděpodobné, že máme začátek hledat v [[obrany|Obřanech]]...// |
| |
Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz). | Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. Boček z Obřan, syn Heralta ze Zbraslavi, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech (Zdroj: zbraslavubrna.cz). |
=== DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === | === DRUHOROZENÝ MIKULÁŠ ZE ZBRASLAVI A RAČIC === |
| |
Mikul/Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račic, ale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakarea II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic. | Mikul/Mikuláš ze Zbraslavi je zmiňován mezi lety 1233 a 1262 bez dvorských úřadů a s predikáty ze Zbraslavi, z Račic, ale jednou i z Drnovic (1252, zakládající listina Žďárského kláštera). Na křížové výpravě nového českého krále Přemysla Otakara II. do Pruska na přelomu let 1254/1255 na rozdíl od svých tří bratrů Bočka, Kuny a Smila Mikul chybí, i na závěti Bočka v roce 1255 (na jeho místě) svědčí Ostoj z Račic. |
| |
Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře. | Od Mikuláše, druhorozeného syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě. Roku 1281 nacházíme na Zbraslavi Trojku, vdovu po Žibřidovi/Sigfridovi ze Zbraslavi a Račic. Vlastivěda moravská uvádí Mikulu ze Zbraslavi a Račic, syna Žibřida a Trojky, který roku 1318 daroval klášteru Oslavanskému podací kostelní ve Zbraslavi, ale až po smrti faráře. |
| |
//-> další potomci prvního známého Mikuláše jsou jmenováni v části [[racice_trebic|"Račice u Hrotovic"]]// | |
| |
Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským): | Mikuláš daroval roku 1334 svůj díl Zbraslavi klášteru cisterciáček na Starém Brně. V zápise ze 14. října 1334 nachází August Sedláček pečeť Mikuláše a řadí jej ke Kunštátským (podle současného stavu poznání Zbraslavským): |
| |
"//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz) | "//Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.//" (Zdroj: zbraslavubrana.cz) |
| |
| S trochou fantazie a drzosti bychom Račické mohli sestavit do alespoň přibližného, značně nesouvislého rodokmenu: |
| |
| {{:mikulazracic.jpg|Mikula z Račic s potomky}} |
| |
| V druhé generaci zůstal Žibřid/Sigfried se ženou Trojkou a jejich syn Mikuláš se ženou Eliškou na rodné Zbraslavi, Žibřid byl tedy nejstarším (dospelosti doživším) potomkem zakladatele rodu Mikuly a jeho ženy Eufémie. Jeho bratr Ostoj byl již v mládí u svého strýce Bočka, byla tu tedy snaha, aby dosáhl nějakého úřadu, hodnosti, nicméně se psal společně s (nejspíš jeho synem) Kunou po Račicích, přičemž souběžně se ztrátou vyškovských Račic vznikaly třebíčské Račice. Přodpokládáme tedy, že Ostoj je zakladatelem větve Račických z Račic ve farnosti Krhov. Třetí z bratrů Ješek je roku 1275 psán po Drnovicích, je tedy pravděbodobným zakladatelem rodu Drnovských z Drnovic, když první historická zmínka obce Drnovice u Lysic pochází z roku 1249. A stejně jako jeho bratr Ostoj si budoval zázemí mimo vyškovské Račice a Drnovice, o které někdy v tomto období rod Zbraslavských přišel. |
| |
=== TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK === | === TŘETIROZENÝ PRAPŘEDKŮV SYN SMIL ZE STŘÍLEK === |