Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- zuzca [2014/12/02 20:14] – ame
+++ zuzca [2018/11/22 18:06] – ame
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Kromě toho tu jsou ještě dvě Kunovy dcery, jejichž další osudy také nejsou zcela jasné. V jejich případě si navíc dovedu spíše představit vzniklou potřebu nového erbu - zejména, pokud by si dotyčná vzala račického družiníka, dostatečně nevýznamného, aby dosud vlastním erbem nedisponoval, zbraslavští v mužské linii navíc víceméně všichni používali stejný erb, tři černá břevna v bílém poli. Příležitostí k pasování na rytíře bylo v době vlády Přemysla Otakara II. více než dostatek. Tato teorie by také vysvětlovala jak ženskou podobu jména (Zuzca, Zuzka), tak její potřebu přechýlení do mužského tvaru - je jenom přirozené, že se v tomto případě potomci měli snahu spíše odkazovat se na matku zakladatelku, rod Kunštátů na významu po celou dobu nabýval.
-O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmun či Žibřid.
+O původu jména Žizka bylo mnoho nabádáno, závěry však nejsou zcela jednoznačné. Z kořene "Zig" bývá usuzováno na Zikmund (ale mohl by to být dle mne i Siegfrid, Žibřid, běžné to jméno v rodu Zbraslavských, potažmo Račických). Jazykovědci sice zazanamenali právě koncem 14. století vlnu přehlasování z "u" na "i", ovšem podoba jména ve tvaru "Zuzca" je starší a není pravděpodobné, že jí předcházelo ve kmeni "i" a tudíž je spíše nepravděpodobné hledat původ v těchto obou křestních jménech, Zikmund či Žibřid.
 Jméno Zikmund v Čechách a na Moravě nabylo obliby poté, co Karel IV. přivezl r. 1356 do Čech ostatky světého Zikmunda, který se tak stal jedním z českých patronů, a poté, co se mu r. 1368 narodil syn Zikmund Lucemburský. Poslední z jmenovaných o nějakých 50 let později postaral o to, aby obliba jména Zikmund v Čechách a na Moravě poněkud opadla :)
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 {{ :zizka_erb.jpg?100 |zizkové}}
-Pro pozdější úvahy si sem odkládám lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419:
-{{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}}
-"Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil."
-Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé,  Šternberkové, páni z Kravař, bratři Černohorští z Biskupic, Haugvicové a páni z Petřvaldu, ale to už jsme na začátku 17. století. Nikdo z nich se po Račicích nepsal. V Račicích u Třebíče nacházáme jednoho Beneše o 15 let později: "Roku 1434 Beneš z Krhova jinak z Holúbka pohnal Zikmunta Šilhavého z Jemnice, že mu drží mocí zboží v Račicích, které mu nebožtík Linhart z Radotic (syn sestry Martina, mincmistra z Jemnice, po kterém dědil r.1386 hrad Holoubek a jiné zboží, též v Račicích dvůr) zastavil."
-Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-)