| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzePoslední revizeObě strany příští revize |
| zuzca [2018/11/22 18:02] – ame | zuzca [2018/11/22 18:16] – ame |
|---|
| I Zikmund by se v Račicích našel: "Roku 1407 Adam z Račic pohnal Zikmunta z Račic (svého bratra), že mu slíbil vyložiti ze zemských desk dvůr v Račicích a toho neučinil a že mu vše v Račicích pobral." Dále "Roku 1407 a opět 1408 pohnal Zikmunt z Račic Kateřinu, měšťku z Budějovic, ženu Blahutovu, že mu drží bez práva lán (a r.1408 dva lány) v Račicích, komisarem prvního průhonu učinil Petra, faráře z Račic, druhého půhonu svého bratra Adama." A ještě: "Roku 1408 Hanuš z Račic řeč. Mikulec pohnal bratra Zikmunta, že mu slíbil vyložiti z desk stúpek na sněmu, který byl před 2 lety, a toho neučinil." A ještě to není k Zikmundovi z Račic všechno: "Roku 1412 Zikmunt z Račic zapsal své ženě Jitce, dceři Blažka, na 5 lánech v Račicích 18 kop věna, téhož roku pohnán byl Adamem, že mu překáží v dědictví v Račicích i na kostelním podací, vyháněje odtud kněze i nájemníky mimo panský nález, i skrze to ho připravil ke škodám 30 kop, proti tomu pohnal Zikmunt Adama, že řekl, že to chce dokázati listem, že má 2 díly na kostelním podací tu v Račicích, toho jest neučinil a neukázal." Poslední zmínka o (v mezičase snad zesnulém) Zikmundovi pochází z roku 1418, kdy "Adam z Račic odporoval řka, že po Zikmuntovi má právo na to (dvůr se 7 lány poplatnými v Račicích, které jakýsi Čáslav seděním v Račicích, týž s přídomkem „z Hrádku“ Šavlovi z Čermánkovic r. 1418 prodal)." | I Zikmund by se v Račicích našel: "Roku 1407 Adam z Račic pohnal Zikmunta z Račic (svého bratra), že mu slíbil vyložiti ze zemských desk dvůr v Račicích a toho neučinil a že mu vše v Račicích pobral." Dále "Roku 1407 a opět 1408 pohnal Zikmunt z Račic Kateřinu, měšťku z Budějovic, ženu Blahutovu, že mu drží bez práva lán (a r.1408 dva lány) v Račicích, komisarem prvního průhonu učinil Petra, faráře z Račic, druhého půhonu svého bratra Adama." A ještě: "Roku 1408 Hanuš z Račic řeč. Mikulec pohnal bratra Zikmunta, že mu slíbil vyložiti z desk stúpek na sněmu, který byl před 2 lety, a toho neučinil." A ještě to není k Zikmundovi z Račic všechno: "Roku 1412 Zikmunt z Račic zapsal své ženě Jitce, dceři Blažka, na 5 lánech v Račicích 18 kop věna, téhož roku pohnán byl Adamem, že mu překáží v dědictví v Račicích i na kostelním podací, vyháněje odtud kněze i nájemníky mimo panský nález, i skrze to ho připravil ke škodám 30 kop, proti tomu pohnal Zikmunt Adama, že řekl, že to chce dokázati listem, že má 2 díly na kostelním podací tu v Račicích, toho jest neučinil a neukázal." Poslední zmínka o (v mezičase snad zesnulém) Zikmundovi pochází z roku 1418, kdy "Adam z Račic odporoval řka, že po Zikmuntovi má právo na to (dvůr se 7 lány poplatnými v Račicích, které jakýsi Čáslav seděním v Račicích, týž s přídomkem „z Hrádku“ Šavlovi z Čermánkovic r. 1418 prodal)." |
| |
| Původu ve jménu "Zuzana", "Zuzka", by snad [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190#_ftnref11|nebránilo nic]]. A důvod, po kterém autor [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|tohoto posudku]] (Václav Ertl?) tolik touží, by se v našem případě právě našel 8-) Kunštátští bojovali po Žižkově boku všichni. Mikuláš z Račic zemřel roku 1417 mladý, zanechal po sobě nezletilého syna. Zda zemřel otec v boji, nevíme. | Původu ve jménu "Zuzana", "Zuzka", by snad [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|nebránilo nic]]. A důvod, po kterém autor [[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1190|tohoto posudku]] (Václav Ertl?) tolik touží, by se v našem případě právě našel 8-) Kunštátští bojovali po Žižkově boku všichni. Mikuláš z Račic zemřel roku 1417 mladý, zanechal po sobě nezletilého syna. Zda zemřel otec v boji, nevíme. |
| |
| Ejhle, roku 1381 se Ješek řečený Žižka přihlásil o nárok na statek po zemřelém Mikšovi z Trocnova. Vida, Mikuláš. S ráčkem v erbu :) | Ejhle, roku 1381 se Ješek řečený Žižka přihlásil o nárok na statek po zemřelém Mikšovi z Trocnova. Vida, Mikuláš. S ráčkem v erbu :) |
| |
| {{ :zizka_erb.jpg?100 |zizkové}} | {{ :zizka_erb.jpg?100 |zizkové}} |
| |
| Pro pozdější úvahy si sem odkládám lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: | |
| {{:beneš_lupa.png|Beneš Lupa z račic}} | |
| |
| "Viktoryn z Kunštáta pohoní Beneše Lupa purkrabě z Račic z 500 hř. (hřiven) že byv úředníkem na Podivíně od ? Herarta strýce a otce našeho bera činže nic nevydával aniž počtův učinil." | |
| |
| Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé, Šternberkové, páni z Kravař, bratři Černohorští z Biskupic, Haugvicové a páni z Petřvaldu, ale to už jsme na začátku 17. století. Nikdo z nich se po Račicích nepsal. V Račicích u Třebíče nacházáme jednoho Beneše o 15 let později: "Roku 1434 Beneš z Krhova jinak z Holúbka pohnal Zikmunta Šilhavého z Jemnice, že mu drží mocí zboží v Račicích, které mu nebožtík Linhart z Radotic (syn sestry Martina, mincmistra z Jemnice, po kterém dědil r.1386 hrad Holoubek a jiné zboží, též v Račicích dvůr) zastavil." | |
| |
| Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-) | |
