Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


obrany

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Both sides previous revision Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
obrany [2014/12/23 10:07]
ame
obrany [2022/05/25 07:53] (aktuální)
ame
Řádek 1: Řádek 1:
 \\ \\
-==== OBŘANY U BRNA ====+==== OBŘANY U BRNA, PRAPŘEDKŮV PRVOROZENÝ SYN BOČEK ​====
  
-Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století, v současnosti se má za to, že majitelem byl Přibyslav z Křižanova, ​jehož dcera Eufémie ​jej přinesla ​buď věnem nebo dědictvím ​do manželství s Bočkem ze Zbraslavi a Jaroslavic (Zdroj: J. Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům).+Nejstarší dochovaná zmínka o Obřanech pochází z půlky 13. století. Autor Velkého letopisu Žďárskéhosepsaného kolem roku 1300, který byl svědkem stavby Žďárského kláštera a který ​něm strávil většinu svého života, přisuzuje Obřany Zbraslavským a uvádí výslovně: "Otec jeho (zakladatele Bočka) byl Gerhard maje příjmí podle hradu, který slul Obřany. Dosti znamenitý býval to hrad, nyní jest zbořen."​ (překlad: Fr. Palacký) V současnosti se nicméně ​má za to, že majitelem ​Obřan ​byl před Bočkem ze Zbraslavi jeho tchán ​Přibyslav z Křižanova, ​že jej jeho dcera Eufémie přinesla ​ do manželství s Bočkem ze Zbraslavi a Jaroslavic ​buď věnem nebo dědictvím ​(Zdroj: J. Škvrňák: První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům). Tuto teorii potvrzuje , že se Přibyslav z Křižanova po Obřanech opakovaně psal, jak uvádí Miroslav Plaček v monografii "Páni z Kunštátu"​
  
-Původní sídlo Zbraslavských bylo asi u kostelahrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhardkterý ​se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: ​hrady.cz). +Bočekpsaný z Jaroslavic a ze Zbraslavi, zmíněný poprvé roku 1232, nastoupil brzy do služby moravského markraběte Přemysla (nejmladšího syna Přemysla Otakara I.). Král Václav I. jej jmenoval maršálkem a následně roku 1238 znojemským purkrabím, téhož roku je také jmenován podkomořím v brněnské části Moravy. Není jasné, jak se zachoval ​Boček a jeho rod během povstání ​mladšího krále Přemysla ke konci 40. let. Jeho švagři Havel a Smil stáli pevně na straně Václava I. O Bočkovi to zcela jisté nenímohl zaujmout neutrální postoj a vyčkávat, jak se situace vyvine. Ať to bylo jakkoliv, Boček neztratil při potrestání povstalců, ale ani při nástupu Přemysla II., když odměňoval své bývalé spojence na úkor svých bývalých protivníků ​(Zdroj: ​e-stredovek.cz).
  
-Gerhard z Obřan se v době zmatků ​po bitvě na Moravském poli stal jako mnoho dalších šlechticů loupeživým rytířemOkrádal zejména bohaté brněnské kupceza což mu byl hrad dobit královským vojskem, samotný Gerhard byl spolu s dalšími uvězněn na Špilberku, odkud se dostal ​až po přísaze ​věrnosti králi Václavovi II. 28. února 1286. Majetek mu byl vrácenHrad Obřany však sloužil posádce jako centrum dalších loupeží za vlády jeho syna (druhorozenéhoneboť prvorozený bratr Boček zemřel jenom 5 let po otci) Smila musel tak být dobit znovu (Zdroj: hrady.cz)+Boček je doložen během tažení Přemysla II. po nově získaných rakouských zemích v létě a na podzim 1252 jako jeden z vůdců moravského vojskaVe stejném roce Bočka Přemysl (v této době není českým králemale rakouským vévodou a moravským markrabětem) nazývá hrabětem z Perneggu (comes de Bernekke). Tato rakouská oblast ovšem hrabstvím nebyla ​páni z Perneggu byli hrabaty díky vlastnictví hrabství Deggendorf (Bavorsku)Boček, hrabě bez hrabství, ale i tak tímto mohl užívat a užíval lepší titul než všichni ostatní čeští velmoži. Tato pocta nebyla dědičná, Bočkovi potomci již toto území nespravovali ​titulu neužívali
  
-V době po zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Po vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, ​po smrti svého strašího bratra, po krátkou dobu českého krále Rudolfa, konkurenčního zájemce o český trůn. Smil v rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313 zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan, potomků ​Gerhardova ​nejstaršího syna Bočka, vymřel po meči. Jediná Smilova dcera byla jeptiškou (Zdroj: Wikipedia).+//​Troufněme si postavit tuto hypotézu: skutečnost,​ že se Boček nikdy nepsal po rodné Zbraslavi, by nás mohla dovést ke spekulaci, že Zbraslav získal zakladatel rodu Gerhard věnem od druhé manželky, matky Mikula, Smila a Kuny. Což by i vysvětlovalo,​ proč právě Mikul zůstal na rodové Zbraslavi a na rozdíl od svých bratří nikdy nevstoupil do nějakého úřadu. Pro by hovořila i skutečnost,​ že v listinách nacházíme Gerharda s přídomkem ze Zbraslavi v roce 1222 a jeho druhorozeného Mikula již 11 let poté - v roce 1222 tedy již musel být Mikul na světě a Gerhard již tedy musel být po druhém sňatku. A konečně pro druhý sňatek Gerharda hovoří i samotné jméno nejstaršího syna "​Boček"​ - císařský řez v té době matka nepřežila,​ otec nenarozeného dítěte se u komplikovaného porodu měl právo rozhodnout pro matku, nebo pro dítě.// 
 + 
 +Boček se oženil s Eufémií (sestrou Zdislavy z Lemberka, svatořečené na začátku 20. století), dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova,​ významného kolonizátora česko-moravského pohraničí,​ po němž zdědila rozsáhlé statky. Boček a jeho potomci tak získali Křižanov, moravskou část Vysočiny i statky na jižní Moravě. Boček završil snahu svého tchána a založil roku 1252 ve Žďáru cisterciácký klášter.  
 + 
 +Krátce před svou smrtí se Boček s bratřími (ale vysoce pravděpodobně bez Mikula) zúčastnili na přelomu let 1254 a 1255 první křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Pruska (Zdroj: Jiří Knap: Křížové výpravy Přemysla Otakara II. do Prus V kontextu dobového vnímání a moderní historiografie. Brno 2007.). Je možné, že Boček zemřel předčasně ve svých 45 letech právě v souvislosti s touto výpravou. Nicméně Přemysl Otakar II. je již v druhé půlce února roku 1255 dosvědčen v Brně, případné Bočkovo zranění či nemoc by muselo mít pozvolný průběh. Závěť sepsal v prosinci téhož roku a nedlouho nato zemřel. 
 + 
 +Původní sídlo Zbraslavských v Obřanech bylo asi u kostela, hrad postavil na ostrožně asi 3 km severně od Obřan Bočkův mladší syn Gerhard, který se po Obřanech píše poprvé v roce 1278 (Zdroj: hrady.cz).  
 + 
 +=== BOČKŮV ROZROD === 
 + 
 +Boček po sobě zanechal dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství zdědil Smilův mladší bratr Gerhard ze Zbraslavi a Obřan, zmiňovaný mezi lety 1261 a 1291. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy.  
 + 
 +Gerhard (Bočkův mladší syn) se v roce 1278 účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále. ​V době zmatků ​po smrti Přemysla Otaktara II. začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému, a stal se, stejně jako mnoho dalších šlechticů,​ loupeživým rytířem. Obřanský hrad byl dobit královským vojskem, samotný Gerhard byl v roce 1282 spolu s dalšími odbojníky zatčen a uvězněn na Špilberku. (Zdroj: hrady.cz) 
 + 
 +Ze Špilberka byl Gerhard propuštěn v roce 1283 v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace, majetek mu byl vrácen a roku 1285 či krátce předtím byl navíc odměněn funkcí moravského podkomořího (Zdroj: Wikipedia). Ovšem zanedlouho byl ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Gerhard ze Zbraslavi a Obřan zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan.  
 + 
 +=== POSLEDNÍ GENERACE BOČKOVÝCH POTOMKŮ === 
 + 
 +První písemná zmínka o Smilovi (Bočkův vnuk a Gerhardův mladší syn) pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. Ze začátku 14. století, v době následující ​zavraždění krále Václava III., se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. ​Hrad Obřany musel být znovu dobyt (Zdroj: hrady.cz).  
 + 
 +Po vojenském potlačení vzpoury se Smil z Obřan ​uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody Fridricha Sličného Habsburského, ​až na krátkou dobu vlády ​českého krále Rudolfa ​Habsburského 1306/1307, konkurenčního zájemce o český trůn. Smil zemřel ​v rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan, ​rozrod ​potomků ​Bočka, ​nejstaršího syna prapředka Gerharda ze Zbraslavi, vymřel po meči. Jediná Smilova dcera Anna byla jeptiškou (Zdroj: Wikipedia)
 + 
 +Roku 1312 Obřany získal Jindřich z Lipé, který okolní pozemky věnoval brněnským cisterciačkám.
obrany.1419325678.txt.gz · Poslední úprava: 2014/12/23 10:07 autor: ame