racice_trebic
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
racice_trebic [2014/12/26 18:58] – ame | racice_trebic [2018/12/18 18:47] – ame | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
\\ | \\ | ||
- | ==== RÁČCI V RAČICÍCH, FARNOST KRHOV ==== | + | ==== RAČICE U HROTOVIC, FARNOST KRHOV ==== |
- | //...[[racice_vyskov|co bylo dřív]]...// | + | //...co bylo dřív: ve [[zbraslav|Zbraslavi u Brna]], případně i v [[obrany|Obřanech]] a v každém případě v [[racice_vyskov|Račicích a Drnovicích u Vyškova]]...// |
- | //Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic, | + | //"Račice skrovná vesnička ležící 3 km západně od Hrotovic na pravé straně silnice, která vede do Myslibořic ve výši 435 m. Ves pozůstává hlavně ze 4 uliček, kde se sbíhají, tam stojí starobylý, kdysi farní kostel. Náves není žádná. Domy jen některé stojí těsně u sebe, obráceny jsou do vsi nejvíce průčelím a stavěny z tvrdého materiálu. Grunty jsou uvnitř, po krajích stojí chalupy. Gruntů (lánů) jest jen 8, a to 3 z nich jsou rozděleny na dvé, ostatek jsou chalupníci s několika měřicemi pole. I starý kroj i svérázný nábytek vyhynul. Uprostřed vesnice na starém hřbitově stojí starožitný kostel sv. Václava, jehožto základ sahá do konce XIII. Století. Artleb z Myslibořic, |
- | Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský, | + | Z roku 1252 pochází jedna z prvních zmínek o Račicích, kdy na základní listině kláštera Hradišťského u Znojma jsou mezi základním majetkem uvedeny také 2 louky (duo prata) u Račic. Krátce nato, 16. ledna roku 1255 svědčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic, purkrabího znojemského a hraběte z Perneggu, kterou pořídil pro klášter Žďárský, |
- | 1233 poprvé zmíněn Mikul ze Zbraslavi jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma | + | === RÁČCI V RAČICÍCH U HROTOVIC === |
- | 1252 Mikula ze Zbraslavi se píše z Drnovic, má tedy po sňatku s Eufémií, dědičkou Račic a Drnovic u Vyškova | + | |
- | 1255 Ostoj z Račic svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic | + | |
- | 1262 někdy po tomto roce umírá Mikul, syn prapředka Gerharda | + | |
- | 1275 Ješek z Drnovic | + | |
- | 1279 Kuna z Račic svědčí kněžickému faráři Vojslavovi a Zdislavě z Dubu | + | |
- | 1281 Trojka, vdova po Žibřidovi | + | |
- | 1318 Mikula, syn Žibřida a Trojky | + | |
- | 1334 daruje Mikuláš za Zbraslavi svůj díl na Zbraslavi brněnským cisterciačkám, | + | |
- | 1354 po smrti Mikuláše potvrzuje vdova Eliška, že jí patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi (již) nenáleží | + | |
+ | Vlastivěda moravská: "//Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: 'Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly olomucké) Petr z Račic, muž bohabojný, kteréhož Jan, kardinál a arcibiskup pražský potvrdil. Za jeho úřadu r. 1434 v sobotu ve vigilii na Nebevzetí Panny Marie veliké povětří se strhlo a střechu kostelní i s věží pokazilo. On korunoval po smrti Kunráta ze Zvole za biskupa Pavla z Miličina. Zemřel r. 1451 21. Martii.' | ||
- | Z vladyckého rodu Račického narodili se: kněz Petr z Račic, o němž píše Paprocký: „Léta 1430 zvolen jest na děkanství (kapituly olomucké) Petr z Račic, muž bohabojný, kteréhož Jan, kardinál a arcibiskup pražský potvrdil. Za jeho úřadu r. 1434 v sobotu ve vigilii na Nebevzetí Panny Marie veliké povětří | + | Dále tu máme jeden zápis |
+ | {{: | ||
- | Ve 14. stol. vyskytují se v Račicích sami členové vladyckého rodu Račického jakožto majitelé zdejšího statku. Rod ten silně se rozmnožil, tak že majetek také velmi byl rozkouskován a členové jeho pak ani celých dvorů nedrželi, nýbrž zhusta jen jednotlivé lány svým majetkem nazývali, často mezi sebou se svářili a soudili. | ||
- | R. 1407 Mikul z Račic pojistil Petrovi, faráři z Račic, a jeho bratrovi Žibřidovi na 2 lánech 20 kop věna. | ||
- | Po válkách husitských žili ještě bratři knězi Petr a Žibřid. Roku 1436 Žibřid z Račic pohnal Jana z Pernštejna, že mu jeho služebníci pobrali koně v Račicích. Roku 1437 Petr, děkan olomucký, bratra Žibřida z Račic učinil společníkem svého zboží | + | Na základě Vlastivědy moravské, moravského diplomatáře a knihy půhonů máme povědomí o těchto příslušnících rodu Račických (roky uvádějí listinné doklady, v nichž jsou dotyční účastni a pravděpodobně |
- | Po smrti bratra | + | * 1233 - 1262 Mikul ze Zbraslavi (poprvé zmíněn jako svědek na donační listině pro klášter v Louce u Znojma, roku 1252 se ve Žďáru píše s predikátem z Drnovic, měl by tedy již být po sňatku s Eufémií, dědičkou vyškovských Račic |
+ | * 1255 Ostoj z Račic (svěčí na závěti Bočka ze Zbraslavi a Jaroslavic) | ||
+ | * 1275 Ješek z Drnovic | ||
+ | * 1279 Kuna z Račic | ||
+ | * 1281 Trojka, vdova po Žibřidovi | ||
+ | * 1318 Mikula, syn Žibřida a Trojky | ||
+ | * 1334 Mikuláš za Zbraslavi (daruje svůj díl na Zbraslavi | ||
+ | * 1349 Eva z Račic (vzdává se majetku v Račicích a Oldřichovicích ve sprospěch svých bratrů Ctibora a Oldřiha) | ||
+ | * 1349-1350 Ctibor a Oldřich z Račic, bratři Evy | ||
+ | * 1354 Eliška, vdova po Mikuláši ze Zbraslavi a Račic (potvrzuje po smrti manžela, že jí patronace nad farním kostelem ve Zbraslavi nenáleží) | ||
+ | * 1358 Elška choť Oldřicha | ||
+ | * 1358 - 1376 Mikul | ||
+ | * 1358 Dorna, Mikulova manželka | ||
+ | * 1360 Dobeš z Račic | ||
+ | * 1360 Racek z Račic s ženou Kačnou | ||
+ | * 1365 - 1376 Žibřid z Račic, bratr Mikuly (prodává svůj majetek na Zbraslavi a žil dále na Račicích - dle Vlastivědy moravské se jedná bezpochyby o syny Olkuše/ | ||
+ | * 1366 Jeniš z Račic se synem Rackem | ||
+ | * 1368 Dobra, manželka Žibřida z Račic | ||
+ | * 1368 Adam a Pešek z Račic, bratři | ||
+ | * 1371 Anna, druhá žena Žibřida | ||
+ | * 1387 - 1417 Mikul/a z Račic | ||
+ | * 1387 - 1417 Jitka/ | ||
+ | * 1390 - 1420 Adam z Račic řečený Mikula/ | ||
+ | * 1390 Adamova žena | ||
+ | * 1407 - 1447 Petr a Žibřid z Račic, bratři (roku 1447 je Žibřid po smrti a Petr prodává svůj podíl v Račicích, vyjímajíc lán Vilémův | ||
+ | * 1407 - 1418 Zikmunt z Račic, bratr Adamův | ||
+ | * 1412 Jitka z Račic, manželka Zikmunta | ||
+ | * 1417 - 1447 Mikuláš, syn Mikuly | ||
+ | * 1466 - 1481 Oršula/ | ||
+ | * 1480 Dorota z Račic (abatyše kláštera Pustiměřského) se sestrou Šťastnou (nárokují si " | ||
+ | * 1481 Kateřina z Račic, převora kláštera Dalešického | ||
+ | |||
+ | Katalogizovány v kartotéce Augusta Sedláčka jsou Jan Boček | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | Mikuláš z rodu Zbraslavských byl tedy opatem Vilémovským (koncem 15. století se jednalo o formální titul, protože vilémovský klášter jako instituce ve skutečnosti existovala v Rajhradu). | ||
+ | |||
+ | Z následujících slovních obratů: "k kterémuž já lepší právo mám než on" a "jsa svědom, že jsú předkové moji za jeho držení Valcze tej fary v Valczi podávali..." je zřejmé, že pokud by Mikulášovi předci faru ve Valči buď jemu, Mikuláši, či jeho klášteru nepředali, měl by na ni nárok Kunštát jakožto na dědictví. Mikuláš ze Zbraslavi a Račic, opat VIlémovský tedy neměl sourozence a nejbližší známý příbuzný v roce 1497 byl Jan Boček | ||
+ | |||
+ | V půhonu se jedná o Valeč (Valč) v třebíčském okrese, ležící na trase z Račic do Zbraslavi, vzdálenou | ||
+ | |||
+ | Pro nás je tato zpráva velmi významná, protože stvrzuje, že ještě na konci 15. století, řadu let po smrti Jiřího | ||
+ | |||
+ | O blízkosti vztahů mezi potomky Mikula a Kuny, synů zakladatele rodu Gerharda ze Zbraslavi, na přelomu 14. a 15. století svědčí další dvě skutečnosti. Jednak tu máme lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419: | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | " | ||
+ | |||
+ | Kdo byl Viktorín, víme - otec Jiřího z Poděbrad, významný velitel kališnických vojsk. Hrad Podivín na soutoku Dyje a Svratky byl od konce 14. století v zástavě pánů z Kunštátu, od roku 1416 (resp. 1422) pánům z Lichtenštejna. Otázkou zůstává, kdo byl Beneš Lupa a ze kterých Račic pocházel :?: Račice u Žďáru jsou listinně zmíněny až o půl století později, Račice u Vyškova drží po roce 1312 postupně rody panů z Lipé, | ||
+ | |||
+ | Nicméně jedno nám tento lístek dokládá, že ještě krátce před rokem 1419 měla kunštátská větev k Račicím dostatečně úzké vztahy, aby si Viktorín z Kunštátu posadil Beneše mj. z Račic za prukrabího do ne zcela bezvýznamného hradu, který držel zástavou :-) | ||
+ | |||
+ | Druhak potom nacházíme v druhé polovině 14. století sňatek Anny z Kunštátu (prapravnučky Gerharda ze Zbraslavi a prapratety Jiřího z Poděbrad) s Jindřichem Drnovským z Drnovic (zmiňovaném mezi lety 1353-1368) a jejich 6 potomků. | ||
// | // | ||
{{ : | {{ : |
racice_trebic.txt · Poslední úprava: 2022/05/25 09:26 autor: ame