Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


start


RODOKMEN RODU RÁČKŮ

…Na počátku byla pověst o Ráčcích z Račic a o Ráčkovic mlýně, nemluvě už o zkazkách, jak Ráčci prohýřili zámek ;-)

Račice jsou na Moravě trojí, u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o dávno zaniklých Račicích u Jilemnice (o nich však Internet neví vůbec nic).

První stopu do historie obsahuje list legionáře (dědečka) Františka Ráčka, ve kterém kromě nám již známého místa narození (Náchod) stojí také příslušnost k domovskému okresu: „Nové Město na Moravě“ a k domovské obci: „Račice Uh. Hradiště“. Do Uherského Hradiště se František odstěhoval po návratu z legií, ze kterých byl propuštěn 29.10.1920, na den přesně 23 let před narozením svého druhorozeného syna.

Naše cesta tedy vede do Račic ve farností Bobrová. Nejprve virtuálně, poté reálně a konečně i prostřednictvím publikace Novoměstský okres J.F. Svobody. V Račicích nacházíme po půlce 18. století libertini a molitari Ráček na č.p. 1 (statek) a č.p. 17, resp. 18 (mlýn), koncem 18. století dostává statek přístavbu č.p. 14, resp. 15 (rodí se v ní děti i umírají výminkáři) krátce před ní musel být postaven také domek č.p. 13.

Svobodův Novoměstský okres předkládá linii, ve které byl svobodný statek č.p. 1 předáván od prvního Mikuláše, který dvůr s desátky, s právem myslivosti a rybaření odkoupil od Žďárského kláštera roku 1483 (12 let po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad, pozn. ARS) za 30 kop míšeňských grošů, až po Františka Ráčka, který jej roku 1780 dostal od svého otce. Kromě toho však uvádí, že týž Mikuláš se ženou Barborou vydali roku 1505 za Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce 10 kop grošů českých (přičemž Mag. Lenka Benešová věnující se ve své magisterské práci Žďárskému klášteru v pozdním středověku uvádí, že roku 1484 prodal žďárský konvent panu Mikuláši s manželkou Barborou, dcerou Markétou a strýcem Valentinem za 6 zlatých uherských (za vzdorovlády Matyáše Korvína, zetě Jiřího z Poaděbrad, ovládajícího část Moravy, pozn. ARS) rychtářství ve Stržanově a vymezil jim právo na krčmu a šenkování piva, les Greut a louky, kde byl pan Mikuláš se svou rodinou oprávněn k lovu ptáků a zajíců). Dále že jejich vnuk roku 1571 provdával dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka rajhradského kláštera (tuto svatbu smlouval úredník kláštera tišnovského a pan Eybenstal z Eybenstalu), v kteréžto době rodině patřil také svobodný dvůr ve Vojetínku.

Jak už to při hledání bývá, průběžné výsledky otevírají více otázek, než kolik jich zodpovědí. Nám se nedaří jinak. Kde se vzal pan Mikuláš na dvoře, zmíněném poprvé jenom o 20 let dříve v urbáři Žďárského kláštera, jenom pomalu se sbírajícího z rozvalin, do kterého jej uvrhly husitské války..? Kdo dal komu jméno, Račice Mikuláši, nebo Mikuláš Račicím? O Radkovi široko daleko žádné stopy, spousty raků se taky nevyskytují. Zvlášť zajímavé je, že se jeden Mikuláš z jedněch Račic (u Žďáru nad Sázavou) objevují jenom nedlouho poté, co jiný Mikuláš z jiných Račic (u Hrotovic, okres Třebíč) z povrchu zemského mizí,

"Třebíčské" Račice jsou zmiňovány poprvé v druhé polovině 13. století v souvislosti s rodem z Račic a Zbraslavi, jehož prvním známým příslušníkem je jistý Mikuláš. Rodina se ve čtrnáctém století rozrůstala, majetek drobil, v důsledku čehož vznikly četné spory a tedy nám o rodu z Račic v moravských pohůnčích knihách zůstala zachována široká brázda. Jedním z posledních Račických je Mikuláš, který roku 1447 prodal svůj majetek v Račicích, dědictví po matce Jitce/Juditě, stejnému kupci, jako jeho strýc Petr, toho času děkan olomoucký.

Stavíme si tedy první hypotézu: třebíčský Mikuláš z Račic v relativně mladém věku (o manželce není nikde zmínka, ale dospělý už jistě byl) na radu a v souladu se svým světa lépe znalým strýcem odprodává zbytek majetku v místě, ve kterém mu pšenka nekvete, aby se usadil jinde, kde se nebude svářit s celou řadou majitelů půl- a čtvrtlánů. Mikuláš odchází do území nově kolonizovaného Žďárským klášterem, o kterých aktivitách musí být olomoucký strýc jistě dobře zpraven. A nemá to ani příliš daleko, Račice u Žďáru leží nějakých 60 kilometrů severně od Račic třebíčských. Bylo by jenom přirozené, kdyby byl nově založený statek a osada vznikající okolo dostal jméno Račice, pokud by byl týž zemanem „z Račic“.

O další stopu se stará osud, který nám do cesty staví osobu Gerharda ze Zbraslavi, zmíněného poprvé roku 1222 (se čtyřmi, tehdy ještě nedospělými syny, Bočkem, Mikulášem, Kunou a Smilem), prapředka rodu Kunštátských - a (třebíčsko)Račických! A vše se opakuje, kromě řady odpovědí se vynoří nová řada otázek. Tou nejzásadnější, je samozřejmě otázka, zda jsou Mikuláš z Račic u Třebíče v roce 1447 a Mikuláš z Račic u Žďáru táž osoba (či předek a potomek).

Co hovoří pro:

  • Bobrová, farní obec Račic u Třebíče, patřila do majetku manželky Bočka ze Zbraslavi, nejstaršího syna prapředka Gerharda.
  • Byl to Boček, kdo zakládal Žďárský klášter.
  • I Račičtí, stejně jako Kunštátští, klášterům na Moravě věnovali nemalý majetek, naposledy to byla celá rodná Zbraslav v půlce 14. století, asi ve stejné generaci, která prodala Zbraslavskou tvrz.
  • Roku 1447, v roce, ve kterém Mikuláš z Račic prodal svůj majetek v třebíčských Račicích, jeho příbuzný, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, převzal patronát nad Žďárským klášterem těsně před tím, než se vrhl na katolickou opozici v Praze, převzal v ní moc a pokusil se o obnovu českého království rozvráceného (bojem s) husity. Dá se předpokládat, že se Mikuláš k Jiřímu připojil a po jeho boku po jistou dobu i setrval, což nám vysvětluje dvacetileté „zmizení“ Mikuláše z Račic i majetek, za který si mohl Mikuláš s Barborou od Žďárského kláštera pořídit dvůr v Račicích, Olešínce a Vojetínku. Že se Kunštáti s Račickými i v 15. století dobře znali, dokládá lístek z pozůstalosti Augusta Sedláčka datovaný 29. ledna 1419.
  • Račický dvořák Blaha Ráček provdával roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka kláštera rajhradského. Nevěsta dostala vejpravu a nárok na otcovský podíl. Mezi smluvčími byli David Eybenstaler z Eybenstalu (Eibesthal u rakouského Poysdorfu a Mistelbachu, necelých 30 km jižně od Mikulova) a Urban Sudický z Modřic, úředník kláštera tišnovského. Zajímavé známosti na vykoupeného poddaného, což ;-) nicméně pokud Račičtí od Žďáru byli potomky Račických z Račic a Zbraslavi, kteří se dary církvi doslova zruinovali, mnohé by to vysvětlilo.

Cestu za rodem Ráčků z Račic můžeme možná na první pohled nelogicky zaznamenat od severu k jihu (čehož jedinou výhodou není, že naznalí ona místa na mapě najdou rychleji):

mapa_ráčci mapa: Moravská zemská knihovna v Brně (Moll-0001.738) mapy.mzk.cz

Samozřejmě je logičtější se podívat na časovou osu:

Nebo se to dá říct jinak LOL

Pak se ještě můžeme ptát: co bylo dřív..? A nebo co bylo vedle toho?

Kontakt

start.txt · Poslední úprava: 2018/11/23 09:15 autor: ame