ráček racek

RODOKMEN RODU RÁČKŮ

…Na počátku byla rodinná pověst o Ráčcích z Račic a o Ráčkovic mlýně, nemluvě už o zkazkách, jak Ráčci prohýřili zámek ;-)

Račice jsou na Moravě trojí - u Vyškova, u Hrotovic v okrese Třebíč a u Žďáru nad Sázavou. Vlastivěda Moravská navíc mluví o „dávno zaniklých“ Račicích u Jilemnice, o nichž však Internet neví vůbec nic (a „Vlastivěda“ si je domýšlí v polovině třináctého století poblíž Znojma, aby vysvětlila darování dvou račických luk zakládanému znojemskému klášteru).

Naši první stopu směřující do historie obsahuje list legionáře (dědečka) Františka Ráčka, ve kterém kromě nám již známého místa narození (Náchod) stojí také příslušnost k domovskému okresu: „Nové Město na Moravě“ a k domovské obci: „Račice Uh. Hradiště“. Do Uherského Hradiště se František odstěhoval po návratu z legií, ze kterých byl propuštěn 29.10.1920, na den přesně 23 let před narozením svého druhorozeného syna.

Naše cesta tedy vede do Račic ve farností Bobrová. Nejprve virtuálně, poté reálně a konečně i prostřednictvím publikace Novoměstský okres J.F. Svobody. V Račicích nacházíme po půlce 18. století libertini a molitari Ráček na č.p. 1 (statek) a č.p. 17, resp. 18 (mlýn), koncem 18. století dostává statek přístavbu č.p. 14, resp. 15 (rodí se v ní děti i umírají výminkáři) a krátce před ní musel být postaven také domek č.p. 13.

Svobodův Novoměstský okres předkládá linii, ve které byl svobodný statek č.p. 1 předáván od prvního Mikuláše, který dvůr s desátky, s právem myslivosti a rybaření odkoupil od Žďárského kláštera roku 1483 (12 let po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad) za 30 kop míšeňských grošů. Roku 1484 prodal žďárský konvent panu Mikuláši s manželkou Barborou, dcerou Markétou a strýcem Valentinem za 6 zlatých uherských (v době vzdorovlády Matyáše Korvína, zetě Jiřího z Poděbrad, ovládajícího část Moravy) rychtářství ve Stržanově a vymezil jim právo na krčmu a šenkování piva, les Greut a louky, kde byl pan Mikuláš se svou rodinou oprávněn k lovu ptáků a zajíců. Kromě toho týž Mikuláš se ženou Barborou vydali roku 1505 za Kuníkovský dvůr v křižanovské Olešínce 10 kop grošů českých. Vnuk Mikuláše a Barbory provdal roku 1571 dceru Annu za Jakuba Šašovského z Popovic, úředníka rajhradského kláštera, a tuto svatbu smlouval úředník kláštera tišnovského a pan Eybenstal z Eybenstalu, v kteréžto době rodině patřil také svobodný dvůr ve Vojetínku.

Jak už to při hledání bývá, průběžné výsledky otevírají více otázek, než kolik jich zodpoví. Nám se nedaří jinak. Kde se vzal pan Mikuláš na dvoře, zmíněném poprvé s jedním obyvatelem jenom o 20 let dříve v urbáři Žďárského kláštera, jenom pomalu se sbírajícího z rozvalin, do kterého jej uvrhly husitské války? Kdo dal komu jméno, Račice Mikuláši, nebo Mikuláš Račicím? O Radkovi široko daleko žádné stopy, spousty raků se taky nevyskytují. Zvlášť zajímavé je, že se jeden Mikuláš z jedněch Račic (u Žďáru nad Sázavou) objevuje jenom chvíli poté, co jiný Mikuláš z jiných Račic (u Hrotovic, okres Třebíč) z povrchu zemského mizí.

"Třebíčské" Račice jsou zmiňovány poprvé v druhé polovině 13. století v souvislosti s rodem z Račic a Zbraslavi, jehož prvním známým příslušníkem je jistý Mikuláš. Rodina se ve čtrnáctém století rozrůstala, majetek drobil, v důsledku čehož vznikly četné spory a tedy nám o rodu z Račic v moravských pohůnčích knihách zůstala zachována široká brázda. Jedním z posledních Račických je Mikuláš, který roku 1447 prodal svůj majetek v Račicích, dědictví po matce Jitce/Juditě, a to stejnému kupci, jako jeho strýc Petr, toho času děkan olomoucký.

Stavíme si tedy první hypotézu: třebíčský Mikuláš z Račic roku 1447 v relativně mladém věku (o manželce není nikde zmínka, ale dospělý už jistě byl, ať už to v jeho době znamená jakýkoli věk) na radu a v souladu se svým světa lépe znalým strýcem odprodává majetek zděděný po matce, aby se usadil jinde, kde se nebude svářit s celou řadou spolu/majitelů půl- a čtvrtlánů. Mikuláš odchází na území nově kolonizované Žďárským klášterem, o jehož aktivitách musí být olomoucký biskup jistě dobře zpraven. A nemá to ani příliš daleko, Račice u Žďáru leží nějakých 60 kilometrů severně od Račic třebíčských. Bylo by jenom přirozené, kdyby osada vznikající po roce 1460 okolo nově založeného statku dostala jméno Račice, pokud by byl její majitel (zeman nebo rytíř? o panství už přišli Račičtí dávno) „z Račic“. A mezičas si možná ještě vyplnil službou u svého mocného příbuzného - Jiřího z Poděbrad na vrcholu jeho politické kariéry.

O další stopu se stará osud, který nám do cesty staví osobu Gerharda ze Zbraslavi, zmíněného poprvé roku 1222 (se čtyřmi, tehdy ještě nedospělými syny, Bočkem, Mikulášem, Kunou a Smilem), prapředka rodu Kunštátských - a (třebíčsko-) Račických! A vše se opakuje, kromě řady odpovědí se vynoří i nová řada otázek. Tou nejzásadnější je samozřejmě ta, zda jsou Mikuláš z Račic u Třebíče v roce 1447 a Mikuláš z Račic u Žďáru táž osoba (či předek a přímý potomek).

Co hovoří pro:

Cestu za rodem Ráčků z Račic můžeme možná na první pohled nelogicky zaznamenat od severu k jihu (čehož jedinou výhodou není, že naznalí ona místa na mapě najdou rychleji):

mapa_ráčci mapa: Moravská zemská knihovna v Brně (Moll-0001.738) mapy.mzk.cz

Samozřejmě je logičtější se podívat na časovou osu:

Kontakt